Brzdíme v horách

V horských oblastech platí obvykle pravidlo, že ten, kdo jede do stoupání, má přednost. Musíme počítat i s tím, že na řadě míst je vyhýbání možné jen na výhybkách. Musíme tedy včas předvídat a reagovat na protijedoucí vůz. Při dlouhém stoupání je nutné udržovat motor ve středních a vyšších otáčkách, při kterých se nejlépe využije krouticí moment motoru a chlazení je nejúčinnější. Jestliže se teploměr dostane do červeného pole, je nutné na nejbližším odpočívadle zastavit, nevypínat motor, otevřít kapotu a nechat při nízkých otáčkách motor vychladnout.

Vyplatí se před cestou překontrolovat, zda řádně spíná čidlo ventilátoru chlazení. Do kopce jedeme na třičtvrtě plynu a včas řadíme.

Ale pozor při jízdě s kopce:

• brzdíme motorem na stejný rychlostní stupeň, jakým bychom jeli nahoru. Správný je ten stupeň, při němž vozidlo bez přidání plynu nezrychluje.
• Před zatáčkami pak jenom krátce přibrzdíme.
• Dlouhá jízda s nepřetržitým brzděním dokáže rozpálit brzdové kotouče, bubny i obložení tak, že brzdová kapalina začne vřít, vznikají bubliny a výkon brzdy se rovná nule. V takové situaci už může být pozdě. Pamatujme proto včas na kontrolu bodu varu brzdové kapaliny, která by se měla vždy po dvou letech vyměnit. Bubliny páry se totiž tvoří z vody, kterou do sebe každá brzdová kapalina postupně absorbuje.
• Nikdy se nesnažte na okamžik zrychlit sešlápnutím spojky. Při opětném sepnutí můžete spálit její obložení.
• Začnou-li brzdy "vadnout", silně sešlapujte brzdový pedál (pumpujte); to stlačí vzniklé páry. K tomu zatáhněte i ruční brzdu, a pokuste se zařadit nižší rychlost.
• A když je nejhůř? Pak zbývá jen únikové řešení, dokud se vůz příliš nerozjede, raději zničit plechy postupným brzděním o sněhové bariéry či svodidla, než riskovat čelní náraz.

InfoServis ÚAMK ČR

Expedice Austrálie 2005.	Expedice Austrálie 2005. Vyschlé jezero
Expedice Austrálie 2005, Zlatý důl	Expedice Austrálie 2005, Jezero
Zobrazit celou fotogalerii