Milan Liška s Tomášem Plachým a vozem Mitsubishi Lancer Evo IX vybojovali při víkendové Norské rally, třetím podniku mistrovství světa automobilových soutěží 2007, 57. místo absolutně a 16. ve třídě N4. Především ale nasbírali spoustu cenných zkušeností na velmi náročném podniku MS.

Plzeňský jezdec se v mistrovství světa nepředstavil poprvé. Na svém kontě měl již před startem v okolí olympijských měst Lillehammer a Hamar několik startů ve Velké Británii a v Německu, premiérově si ale vyzkoušel zasněžené tratě a především jízdu na pneumatikách s dlouhým hrotem. Hlavním cílem plzeňsko-zlínské dvojice tak nebylo nějaké konkrétní umístění, ale absolvování co největšího počtu ostrých kilometrů a sbírání zkušeností.

A to se povedlo, ačkoliv po pátečním výletu mimo trať museli Milan s Tomášem v sobotu pro návrat do soutěže využít systému SupeRally. Nástrahy náročné druhé a třetí etapy ale už překonali bez ztráty kytičky a v neděli odpoledne mohl Milan Liška z centra soutěže v Hamaru hlásit: „Jsme v cíli a máme za sebou náročnou, ale krásnou soutěž. V neděli na nás ráno čekaly dvě náročné vložky, pětadvacetikilometrový úsek Mountain 2 a sedmadvacetikilometrový Rindsaker 2, se spoustou úseků, kde pod sněhem byl tvrdý led.

Na tratích byly navíc od před námi jedoucích vozů „vyfrézované“ asi patnácticentimetrové koleje, ve kterých vůbec nebylo snadné se udržet a těžko se hledala nájezdová rychlost do zatáček.“

V těchto podmínkách se také projevilo, jak důležité jsou v mistrovství světa předchozí zkušenosti s jednotlivými povrchy. „My jsme používali disky, se kterými jsem loni jel Jänner. Světová špička má ale do těchto podmínek speciální disky, díky kterým je rozchod kol vozů předních jezdců asi o 6 až 8 centimetrů užší, než byl náš. Proto také bylo tak nesmírně těžké držet se ve stopě,“ podělil se o své poznatky plzeňský závodník.

„Krásná byla poslední vložka Elverum 2, kde koleje nebyly a v nižších polohách se jelo po měkčím povrchu. I když byla dlouhá (44 km), byla rytmičtější, než zmíněné dvě ranní vložky, protože zatáčky na její trati nebyly tak krátké. Škoda těch 90 kilometrů, co jsme nemohli odjet v pátek, protože by to byl hezký „trénink“ na další etapy,“ zalitoval Liška.

„Celkově jsem ale strašně spokojený, že jsme v cíli. Úvod nedělní etapy byla z mé strany trochu křeč, protože jsem se bál, abych neudělal nějakou zbytečnou hloupost, nebo aby neodešla technika, ale závěrečný měřený úsek jsem si už maximálně vychutnal.“

Z norského dobrodružství se Milan Liška vrací plný nadšení a připouští, že by se na sever Evropy i v budoucnu rád vrátil: „Určitě bych se na takové soutěži chtěl ještě někdy svézt. Lítat 180 km/h po lesích někde ve Švédsku, to mě až tak neláká, ale Norsko je vážně pěkné.

Zdejší vložky jsou strašně náročné, ale získali jsme spoustu poznatků, jak doladit auto, na čem zapracovat na podvozku, jak nastavit špéry. Úžasní byli také Norové, jejich mentalita. Všichni byli velice vstřícní a otevření,“ chválil nováčky v šampionátu mistrovství světa český soutěžácký matador.

„Rád bych také pogratuloval Honzovi Kopeckému, jehož výkon si zaslouží absolutorium! Se Seveřany sehrál rovnocennou partii a dokázal, jak vynikajícím pilotem v současnosti je,“ ocenil závěrem nadějného krajana Milan Liška.

KLUB FOX MEDIA SERVICE

Norsko 2007 a náš Jan Kopecký	Norsko 2007 a náš Jan Kopecký
Norsko 2007 a náš Jan Kopecký	Norsko 2007 a náš Jan Kopecký
Zobrazit celou fotogalerii