Se svolením autora následujícího článku zveřejňujeme tento rozhovor, který se úzce týká  i našeho webu, neboť pojednává o jeho  šéfredaktorovi Pavlovi Jelínkovi. Ten o právě uplynulém  víkendu převzal významné ocenění ( jinak minimálně oceňované, alespon pokud jde o  finance) své práce:

Z Prahy do Brna před pár dny putoval dopis. V něm jeho adresátovi sdělovali z Ústředního automotoklubu Čech a Moravy (ÚAMK ČR) příjemnou zprávu, že v sobotu 17. února bude vyhlášen Motoristickým novinářem roku 2006.

Tím adresátem je Pavel Jelínek, jehož reportáže a tiskové zprávy jsou neodmyslitelnou součástí také našeho deníku. Jak se novinář stane držitelem podobného titulu a co všechno pro to musí udělat? Známý brněnský žurnalista odpověděl na pár otázek:

Kolikátý titul Motoristický novinář roku to bude?
Je to již počtvrté, co  si mne  na  ústředí povšimli…

Jaké místo takový titul v tvé novinářské kariéře zaujímá?
Nejvíce mě samozřejmě potěšil ten úplně první. Byl jsem velmi a mile překvapen, když mně přišlo psaní s pozváním, že jsem  byl vybrán mezi elitu, která se věnuje motoristickému sportu, jak stálo v pozvánce. Přitom to nebylo tím, že bych tam chodil leštit kliky. Naopak, do té doby jsme se osobně s nikým z ÚAMK ČR ani neznali a tak si asi sami všimli mé práce na internetu nebo televizního pořadu… Nebo tiskových zpráv, či mých knih a dalších aktivit. Jinak takový titul jistě potěší. Ale ještě více by samozřejmě potěšil zájem sponzorů.

Ke sponzorům se ještě dostaneme. Jak dlouho se ale motonovinařině věnuješ?
Už je to strašlivě dlouho. Snad více než dvacet let. Začínal jsem psát jako krajánek v Mladém světě a v podnikových novinách Zetoru Brno. Už tam jsem se snažil protlačovat články o závodění, které tak nějak k Brnu jistě patří. Více než patnáct let pak dělám televizní motoristické pořady. Bohužel, vždy to bylo ve velmi skromných podmínkách a za minimální mzdu.

Kolik času tudíž zaujímá novinařina v tvém běžném životě?
Mám to zařízeno tak, že pracuji doma, kde mám připojení k internetu přes kabelovou televizi. Je to výborná věc a raději ani nevzpomínám na dobu, kdy jsem musel hlídat minuty při připojování telefonem. Ale to je už hodně dávno. Byla to hrůza. Ted můžu jít k internetu kdykoliv se mi zachce a být tam, jak dlouho potřebuji a chci. No a jinak u počítače obvykle sedím od rána do večera a stejně nestačím udělat všechno, co jsem si plánoval. Mezitím třeba jenom vyrazím na procházku s našim psíkem Fíkem. Proto také moje postava kyne a kyne. Většinu mé činnosti tvoří novinařina a všechno co dělám, se točí kolem motorismu a závodění.

Co tě přitahuje na motoristickém sportu?
Asi to, jak to pěkně vrčí, hvízdají pneumatiky. Jak někdo umí zatáčku ďábelsky projet. Samozřejmě jsem kdysi dávno taky pomýšlel na to být závodníkem. Ale nejsem tak šikovný, abych si sám uměl stavět auta a staral se o ně a už vůbec na to nemám dostatek peněz. A to je to hlavní.

Jak vznikl MotorTip?
Mnohem dříve byl podobný pořad Motormix, ze kterého momentálně zůstal již jen stejnojmenný web. Ten se vysílal v regionálním vysílání Primy, která tehdy začínala a zdaleka nebyla vidět všude, jako nyní. A hlavně, pořad měl přesto spousty diváků. Nyní na kabelovkách, i když je pořad k vidění nejen v Brně a poměrně širokém okolí, ale i v řadě dalších krajů, je to prostě jako na kabelovnách. Ale můžu podotknout, že na Primě, a to ve vysílání TV Vysočina, už opět také vysílám. Takže pořad zase může vidět o něco více diváků!

Kolik času zabere jeho příprava v současné době?
No - buď něco píšu na weby, které připravuji, nebo píšu nějaké komentáře do televize. Mezitím jetě vyřizuji e-maily a případně píšu nějaké tiskové zprávy, samozřejmě motoristické, pro závodníky nebo i některé pořadatele. Vlastní příprava pořadu trvá určitě několik dní, vždyť je to pěkná hromádka papírů s komentáři, obvykle k několika různým akcím, co musím na každou tu půlhodinku připravit.

Kolik lidí se na jeho výrobě podílí?
Přímo jsou to pouze DVA lidi – já a střihač. Ale samozřejmě by to nešlo bez kamarádů kameramanů a dalších, kteří mi poskytují materiály, nebo se kterými jezdím na závody. I těm patří obrovský dík, protože kvalitní materiály jsou základem! A samozřejmě nemůžu být na třech místech najednou, když termíny řady akcí se často překrývají.

Jsi také producentem pořadu. Jak se daří financovat výrobu?
To je právě největší komplikace. Nemohu si dovolit najmout někoho, kdo bude chtít plat čtyřicet tisíc za to, že mi pomůže sehnat tisíců deset. Takže vlastně všechno musím domlouvat sám a na kabelovky se sponzoři určitě nehrnou. Naštěstí mně pomáhají alespoň dva již tradiční sponzoři – Autosalon Brno a Agrotec Hustopeče, díky nimž se daří pořad alespoň částečně financovat. Aspoň pokud jde o výrobu. Jinak je to těžké a živím se spíše z jiných zdrojů, než z výroby televizního MotorTipu.

Připravuješ kromě MotorTipu něco jiného pro televize a další média?
Především již dlouho připravujeme mnohem lepší možnost stažení pořadu na internetu a současně vytvoření archivu odvysílaných pořadů. Zároveň konečně po téměř deseti letech připravujeme nový design webových stránek www.motormix.cz, které dělám, a který jsou takovým mým dítětem. Ten původní je hrozný, já vím. Ale i toto je o penězích…

Jsi autorem zdařilé fotopublikace o české rallye. Uvažuješ o něčem podobném v nejbližší době?
Ty knížky o české rallye jsem před několika lety připravil dvě – o sezoně 2002 a 2003. Ale spolupráce s vydavatelstvím byla dosti strašná a výsledek nebyl takový, jaký mohl být. Takže momentálně další knihy neplánuji. Ona ta hodina vysílání měsíčně mně i tak dostatečně zaměstnává.

Máš nějakou úsměvnou nebo naopak neúsměvnou příhodu v souvislosti s novinařinou?
No, jsou to spíše smutné příhody, než veselé. Třeba potíže s akreditací na některé podniky jsou až neuvěřitelné. Někteří pořadatelé prostě nejsou schopni pochopit, že novináři nejsou jejich nepřátelé, kteří chtějí ušetřit pár desetikorun za vstupenku, a že jim mnohdy dosti účinně pomáhají v propagaci jejich akcí. Ať již jsou z novin, časopisů, z televize, rádií nebo třeba „jenom“ z internetu. Nechápou, že jde pouze o vytvoření podmínek pro novinářskou práci. A o poskytování informací. Pro mě je samozřejmě mnohem jednodušší, když přijdu na závody a lehnu si tam někde u trati, než když tam mám celý den lítat s kamerou a mikrofonem a nahánět třeba závodníky kvůli rozhovorům a podobně.

Zrovna nyní máme aktuální příhodu z Rallye Šumava, kde odmítli akreditovat dva mé kolegy kameramany, protože nedoložili své články, které o akci napsali… To jsme se hodně nasmáli, i když je to spíše smutné! Každý jistě jinak ví, s výjimkou šéfa tiskového střediska Šumavy, že kameramani jsou ti, co natáčejí…

Co vzkážeš čtenářům elektronického deníku trebicnews, kteří už tě dobře znají díky nezištnému přispívání zprávami ze světa motorismu?
 Rád budu dál posílat zprávičky čtenářům tohoto webu. Zároveň ti ještě děkuji za již několikaletou spolupráci a zveřejňování mých zpráv a těším se na další spolupráci. Už abys byl v nějakém ještě o něco významnějším médiu, než je trebicnews.eu!

No, díky za kompliment! Nicméně je třeba ještě říci, že spolupráce s Pavlem Jelínkem je příjemnou záležitostí. Jen některé části vzájemné korespondence by asi nesnesly publikaci, o to víc člověka pobaví. Pokud jde o jeho profesionální zaujetí, patří mezi ty skalní. Motorismus je jeho doménou, a také jeho televizní pořad je výjimečný, o internetovém zpravodajství nemluvě. Přejeme mu proto, aby nejen získal titul Motoristický novinář popáté, ale hlavně proto, aby jeho další novinářská činnost příznivce rychlých kol jen těšila!      

František Jůza
www.trebicnews.eu

Tuning sraz Trabantů, Mušov, foto Libor Zhoř	Tuning sraz Trabantů, Mušov, foto Libor Zhoř
Tuning sraz Trabantů, Mušov, foto Libor Zhoř	Tuning sraz Trabantů, Mušov, foto Libor Zhoř
Zobrazit celou fotogalerii