Vladimír Berger se na valašce nadřel jako dřevorubec tisková zpráva
Zatímco na Šumavě dokázal Vladimír Berger prohánět i Petáka a jeho třistašestku, na Valašce spojené s Tatrami se nevešel mezi první trojici skupiny A. Na vině bylo auto, na kterém se porouchalo tolik věcí, že by to stačilo na půl sezony. Přesto dokázali spolu s Daliborem Moravcem udržet za zády Michaela Hondu a zejména Mr. Cimbu a díky tomu si vybojovali bronzový věnec mezi áčkovými dvoulitry .
Jako by nestačilo, že pro Vladimíra Bergera byly tratě na Valašsku a zejména na Slovensku více méně neznámé, rozhodla se jeho octavia, po roce bezproblémového provozu, zazlobit. Když po zrušené první vložce naskočil na té následující u octavie s číslem 17 až třináctý čas, bylo jasné, že něco není v pořádku. Ani minutová ztráta na Petáka po Bystřičce nebyla nic, co by spadalo do normálu. „Na druhé vložce nám odešla svíčka. Na Bystřičce pak druhá. K tomu nám vytekl olej z tlumiče a na druhé Bystřičce se nám nahoře na kopci odlil benzín, který asi docházel,“ popisoval své trable Vladimír Berger v servisu po šesté rychlostní zkoušce a to ještě nemělo být všechno.
V pořadí skupiny A sice postoupil na sedmé místo, ale byl před ním i Milan Kneifel na šestnáctkovém kitu a hlavně jen osm desetin za ním byl Mr.Cimbu, Bergerův odvěký rival. Schylovalo se tedy k velkému souboji dvou škodovek, protože Mr. Cimbu cítil šanci na cenný skalp. Na Trojáku dokázali Berger s Moravcem útok kitové octavie ještě odrazit. Malhotice a hlavně Bystřička, v pořadí již třetí, rozhodla o tom, že boleslavsko – příbramská posádka nocovala na pátém místě mezi áčky za Mr. Cimbu s Bergerovým někdejším navigátorem Eduardem Perskim. Protože náhradní tlumič nebyl k dispozici čekalo je i v neděli další trápení a praní se s hůře ovladatelným autem. K tomu museli sledovat i stav oleje v motoru a také chladící kapalinu.
„Za celou soutěž nám proletělo motorem devět litrů oleje a tři litry vody. To je ohromné množství a přitom z auta nešel žádný kouř, ani nebylo vidět, kudy uniká,“ popisoval Vláďa další potíže a to se nezmínil o tom, že se mu poroučel i ventilátor na chlazení. Motor si tak musel vystačit s proudícím vzduchem. Naopak vhod přišlo mokro na začátku slovenské části, kdy se mu podařilo opět zdolat Mr. Cimbu a vybudovat si zhruba půlminutový náskok. „Jenže o ten jsme přišli na RZ 14 když jsem udělal hodiny a ztratil snad půl minuty. Zdeněk se na mně opět dotáhl a jel snad svůj nejlepší závod. Soutěž byla pěkná a myslel jsem si, že se mi budou víc líbit valašské vložky. Ty ale patří spíše Barumce a slovenské úseky mají taky něco do sebe,“ doplnil Vladimír Berger poté, co se mu třetím časem ve skupině podařilo na poslední vložce definitivně odrazit nápor Mr. Cimbu.
Nemusel tak překusovat svůj volant, jak žertem sliboval v sobotu večer. Zatímco jezdec si může dopřát rehabilitaci tolik namáhaných rukou po náročné soutěži, pořádná porce práce čeká na „Saigona“, který má na starosti přípravu octavie, protože v Českém Krumlově musí být opět v plné formě, aby se on i Vladimír Berger dokázali poprat se Zedníkem o druhé místo ve skupině a snad i zkusit potrápit zatím vedoucího Petáka.
Milan Hauer
www.motorsport-review.cz
tisk info
|