Historie závodního týmu Roberta ŠENKÝŘe 26.4.2007 13:10 - tisková zpráva
Automobilový závodní tým ROBERT ŠENKÝŘ - MOTORSPORT vznikl v roce 1997, závodní tradice rodu Šenkýřů je však o mnoho delší. Začal ji Robertův otec Jan Šenkýř, známý ladič a konstruktér, který se jako jezdec po boku Zdeňka Vojtěcha a Břetislava Engeho podílel na triumfu značky Škoda v Mistrovství Evropy značek v roce 1981 a v letech 1979 - 1981 byl vítězem Mistrovství ČSSR v závodech na okruzích.
Robert jezdil odmalička po závodech se svým otcem v roli časoměřiče a mechanika a po absolvování závodní školy Jiřího Mičánka v roce 1992 získal licenci automobilového závodníka. Závodnickým debutem mladého jezdce byl závod do vrchu v Náměšti nad Oslavou v roce 1993, kde Robert startoval s vozem Škoda Favorit ve skupině N-1300. V roce 1994 již absolvoval s vozem Škoda Favorit skupiny "A" kompletní seriál Mistrovství České republiky a celkově skončil devátý.
Sezóna 1995 byla pro Roberta Šenkýře již ve znamení plně rofesionálního nasazení. Jako juniorský reprezentant České republiky se zúčastnil kompletního seriálu Mistrovství středoevropské zóny FIA v závodech do vrchu a umístil se v něm na celkovém třetím místě. Felicia KIT CAR 1300, rok 1997. V tomto roce se také stal 1.vicemistrem českého okruhového šampionátu ve skupině A-1300. Ve všech závodech startoval s vozem Škoda Felicia Kit Car, prvním netovárním automobilem tohoto typu v českých závodech. Konstruktérem tohoto vozu byl Robertův otec Jan. S vozem Škoda Felicia Kit Car Robert závodil i v dalších dvou letech a pokaždé, v roce 1996 i 1997 zvítězil v Mistrovství středoevropské zóny FIA v závodech do vrchu. V roce 1997 pak Robert zvítězil také v celkovém hodnocení skupiny A-1300 českého okruhového mistrovství. Plány pro rok 1998 jednoznačně definovala touha po obhajobě předchozích dvou titulů ve středoevropském vrchařském Škoda Octavia A - 2000, rok 1998 mistrovství, ale doladění nového vozu Škoda Octavia rvalo déle, než se předpokládalo, a i když na konci sezóny již Octavia šlapala podle představ, na lepší než druhé místo ve skupině "A" to nestačilo.
Z důvodu sledovanosti a kvality našeho a evropského vrchařského mistrovství bylo přáním reklamních partnerů a sponzorů týmu pro rok 1999 startovat jen v závodech do vrchu. Protože se však vrchařské mistrovství hodnotí jen po jednotlivých skupinách, bylo zapotřebí najít silnější vůz, s kterým by bylo možno bodovat i v absolutním hodnocení skupiny. BMW M3 E36 COUPÉ 3,2 l. Zde pomohla brněnská firma Renocar BMW a zapůjčila pro sezónu 1999 vůz BMW M3 3,0 l, se kterým Robert nakonec celou sezónu absolvoval. Stal se potřetí Mistrem středoevropské zóny FIA ve skupině "A" a zakončil tak úspěšné pětileté působení v tomto evropském seriálu. V Mistrovství ČR se umístil těsně za medailovými pozicemi na čtvrtém místě.
BMW 3,2 2002 Již v průběhu sezóny 1999 si však tým vyzkoušel i atmosféru několika závodů seriálu Mistrovství Evropy. Výsledky v těchto závodech (např. 2.místo Baba-Slovensko) byly velice povzbudivé a spolu s výsledky v zónových závodech napomohly jistě k tomu, že se Robert Šenkýř objevil v užší nominaci reprezentačního týmu ČR pro seriál Mistrovství Evropy 2000. Po vážné havárii ve čtvrtém závodě Mistrovství Evropy na trati Ecce Homo ve Šternberku však musel Robert několik závodů tohoto seriálu vynechat a naděje na celkové dobré umístění v sezóně 2000 byly pryč. O to větší očekávání bylo po totální rekonstrukci vozu vkládáno do evropské sezóny 2001, ve kterém tým opět startoval pod hlavičkou Czech National Teamu. A výsledek se dostavil. Druhá místa v Mistrovství ČR i v Mistrovství Evropy ve skupině A cestovních vozů jsou dalším postupným krokem k našemu cíli: zisku titulů Mistr ČR a Mistr Evropy v závodech automobilů do vrchu.
Sezóna 2002 začala pro Matador Hectorra Team výborně. Po vítězství v prvních dvou evropských závodech v Rakousku a Španělsku se Robert Šenkýř stal tajným favoritem celého mistrovství. Od závodu v Portugalsku vstoupil do seriálu i trojnásobný evropský šampión Chorvat Niko Pulič a jeho souboje s Robertem se staly ozdobou celého mistrovství. Přetahování obou soupeřů ve skupině "A" však využil Piergiorgio Bedini z Monte Carla, který po celý rok vítězil ve skupině "N" a nakonec zvítězil v celém evropském mistrovství. Za druhým Puličem se na třetím místě umístil Robert Šenkýř, který zvítězil v pěti z celkových jedenácti závodů sezóny. Suverénním způsobem si Robert počínal v českém vrchařském mistrovství, kde získal svůj první titul v absolutním hodnocení skupiny "A".
Vrcholem dosavadní kariéry byla pro Roberta Šenkýře sezóna 2003. Kromě obhajoby českého vrchařského titulu získal i titul nejcennější - titul mistra Evropy v absolutním hodnocení kategorie I cestovních vozů. Robert zvítězil v sedmi z celkově osmi započítávaných závodů a titul si zajistil již v předposledním závodě ve francouzském Turckheimu. Navázal tak na svého otce Jana, který v barvách továrního týmu Škoda získal titul mistra Evropy v roce 1981.
Jediným cílem sezóny 2004 byla obhajoba titulu Mistra Evropy v závodech do vrchu a potvrzení nadvlády týmu Roberta Šenkýře na evropských kopcích. Po velmi dramatickém průběhu sezóny, ovlivněném havárií Roberta v italské Vallecamonice, se obhajoba titulu podařila. Robert Šenkýř tak dočasně ukončil své účinkování v závodech automobilů do vrchu a ohlásil návrat na české a evropské okruhy.
Od roku 2005 se tým Roberta Šenkýře soustředí především na domácí okruhové mistrovství, když doslova vypilal BMW M3 GTR. Absolvoval ale i start v Mistrovství FIA GT v Brně na americkém voze Saleen S7 či testování BMW na nejtěžší trati světa, německém Nürburgringu a tamtéž legendární 24hodinovku. V sezóně 2006 skončil na 5. místě absolutně v MMČR D4 ve vytrvalostních závodech.
PR
|