Nedbis už po Kopné ví, jak „chutná“ propocená kombinéza a spodky 5.7.2007 19:22 - tisková zpráva
O Kopné… o rychlostních zkouškách… o defektu… o problémech s technikou… o nasbíraných zkušenostech… o prvním startu v rally v životě si povídal Šedivec s bratry Nedbalovými [Scruffy Rallye Team] v následujícím rozhovoru.
Proč padlo rozhodnutí, že vaše premiéra bude zrovna na Kopné? Je to přece jenom hodně náročná soutěž. Nebáli jste se?
Michal: Odpověď je jednoduchá, Kopná je naše domácí soutěž, jelikož bydlíme na Chvalčově. Byl to náš sen startovat na této těžké soutěži. Když jsem si poprvé projížděl úseky Všemina a Podhoran, říkal jsem si, jestli to auto vydrží tady, tak už nikde neklekne. Věděli jsme, že má motor „mouchy“ a že to není přesně to, co by mělo mít pravé závodní auto, ale tak nějak jsme doufali, že dojedeme co nejdál. Šlo hlavně o to co nejdál dojet a co nejvíce se naučit.
Jirka: Samozřejmě jsme si byli vědomi že Kopná je "rozbíječka" a zároveň moc pěkná, technicky náročná soutěž, ale stejně jsme ji zvolili jako premiéru našeho účinkování v rallye. Bát jsem se rozhodně nebál, protože jsme si s bráchou na startu řekli jak na tom jsme s připraveností a s technikou takže jsme zvolili takový kompromis, abychom se pěkně svezli a zároveň nasbírali co nejvíce zkušeností, které musíme dále zúročit a těžit z nich.
Na první Rz jsme na vás čekali v Podkopné Lhotě. Když projelo číslo 206, tak se Budgie ptal na radiobodu kde jste a dostalo se mu odpovědi že vás všichni hledají. Projeli jste až mezi juniorama. To jsi někde odpočíval? Kafíčko, klobáska... :-)
Michal: V první zatáčce celé soutěže jsme udělali kolo. Byla to obrovská smůla, jel jsem chvíli na ráfku jako bych tomu nechtěl uvěřit, když jsem to řekl bráchovi do interkomu, začali jsme hledat místo na výměnu. Nebyl čas vyzkoušet si výměnu na suchu a tak nám to trvalo déle. Docela se divím, že nás hledali, v cíli to museli vědět hned, jak dojelo číslo 226.
Jirka: No, myslím že to kafíčko nebo klobáska by byla příjemnou chvilkou na této rychlostní zkoušce, ovšem určitě ani jedno mi v tu chvíli neběželo hlavou. Michal naší situaci popsal do posledního detailu, víc k tomu nemám co dodat.
Jak se vám vlastně jelo?
Michal: Kopná je opravdu nádherná a těžká technická soutěž, je tam spousta zrádných míst a sjezdů na srdce. Do první zatáčky se jelo skvěle! Potom to bylo horší, protože jako rezervu jsme měli jinou gumu než ostatní tři. To, že nesedí jsem si uvědomil až na výjezdu z Podkopné Lhoty, kde jsme smykem vzali mez. Tam jsem zjistil, že se s ní nedá jet naplno.
Jirka: Jak jsme v pátek trénovali tak jsem se hned ujistil že to bude opravdu síla. Kopná nám nabídla spoustu nádherných úseků a bohužel nás rozhodilo výše popisované měnění gumy. Ale to k rallye prostě patří a myslím si, že se s tím už budeme setkávat častěji a častěji. Jinak z pohledu spolujezdce jsme jeli opravdu podle okolností, potom co jsme odjeli celou první rundu na rezervě od nás nikdo nemohl chtít zázračnou jízdu.
Co říkáte na nový úsek nad Podkopkou, na čerstvý a hrbatý asfalt?
Michal: Pro diváka krásné místo, ale pro vás asi ne. No nevím nevím, myslím si, že šotolina mi nic nedala, jelikož to byl velice krátký úsek, ale věřím, že pro diváky to muselo být super. Mě spíš vadil uskákaný asfalt za šotolinou. Také jsme potkali na trati průvody lidí, jakoby šli z koncertu Kabátů.
Jirka: Z pohledu diváka by se mi ten šotolinový úsek taky velice líbil, ale jak říkáš pro nás resp. pro naše auto to bylo jedno z míst kde jsme prostě nemohli jet naplno... Skončit v místě divácké zóny nebo při sjezdu do Podkopné Lhoty by z naší strany nebylo dobré.
Už víte co vám na autě vlastně odešlo a jaké jsou škody?
Michal: Na RZ 5 na Podhoranu se začal motor hřát a tak jsme museli velice zvolnit. Na Májové teplota vyletěla úplně a z kopce jsme dojeli do cíle bez motoru. V časovce ještě probíhaly oživovací práce, ale asi 500m za ČK jsme auto odstavili. Motor jsme ještě nerozebrali, ale víme, že je voda v oleji. To znamená prasklé těsnění pod hlavou, nebo v horším případě hlava.
Jirka: Škody na autě zatím neznáme, je tam sice pár "závodnických" šrámů po návštěvě meze ale to nás vůbec netrápí. Horší budou určitě ty škody na motoru ale to se pozná až jak se rozebere.
Jakou jsi měl speciální fyzickou přípravu na soutěž? Kolik platíš trenérovi, fyzioterapeutovi a masérkám z Růžové vily?
Michal: Fyzická příprava nebyla žádná. Teda až na bráchu, který chystal skoro celé auto sám, takže lítal až do pátku. Masérky si zatím nemůžeme dovolit, ale snad časem.
Jirka: Speciální příprava nebyla, já beru jako fyzickou a spíše psychickou přípravu samotné chystání auta, přece jen jsem pak klidnější když vím, že je vše uděláno na maximum. Po prvním svezení jsem si ale uvědomil, že asi něco budu muset ve volných chvílích dělat i pro sebe, protože je to zátěž větší než jsem čekal. Masérka zatím nebyla zapotřebí, ale nikdy neříkej nikdy :-)
Bude onboard?
Michal: Onboardovou kameru jsem odmítl. Přece jen první soutěž a raději jsem chtěl mít záběry z venku. Navíc jak se ukázalo nebyl čas pomalu ani na dofouknutí gum na pumpě a ne tak se starat o kameru.
Jirka: Kameru jsme do auta nedávali. I když jsme auto chystali s velkým předstihem, tak se ladilo jako vždy do posledních minut, takže na držák kamery nebyl čas myslet, bylo zapotřebí důležitějších věcí. Určitě se tomu ale v budoucnu nebráníme.
Pamatuješ si, co jsi řekl první když jste skončili? Dá se to publikovat?
Michal: Určitě se to dá publikovat. Vulgární jsem rozhodně nebyl. Dobře jsme si s bráchou spočítali, že když pojedeme dál, mohli by jsme motor zadřít a to by znamenalo konec pro letošní rok.
Fandili jste dobře, bylo vás na trati vidět! Každopádně Vám všem děkujeme za podporu. Byla to pro nás vymodlená soutěž a "levně" nakoupené zkušenosti.
Jirka: Ukončení soutěže nebylo nijak emotivní, ještě jsme to zkoušeli do poslední chvíle rozchodit v časovce, ale pak jsme si řekli že to raději odstavíme a nebudeme si dělat další zbytečné problémy. Určitě toho odstoupení nelitujeme, byla velká zkušenost do budoucna a to po všech stránkách. Doufám, že auto zprovozníme co nejdřív to bude možné. Jinak bych chtěl také poděkovat všem našim fandům co vydrželi čekat až na samotný chvost. Díky
Asi jsme ti málo fandili, tak se příště polepšíme a určitě dojedeš! Držím palce.
Rozhovor připravil: Šedivec
|