Minulé dva víkendy se přesunul seriál ME v závodech automobilů do vrchu na Apeninský poloostrov. Dva extrémně náročné vrchy důkladně prověřily všechny piloty usilující o bodování do průběžných tabulek ME. Shodně na obou kopcích vyšlo krásné letní počasí, ale zejména druhý italský závod v Rieti byla těžká zkouška pro aklimatizaci. Milan Svoboda dojel v obou závodech shodně na absolutním 9. místě, když podal zatím jedny z nejlepších vlastních výkonů v této sezóně.

 První závod v Trentu je absolutně nejdelším závodem v celém seriálu. Kopec měří 17 kilometrů a 256 zatáček z něho dělá nezapamatovatelné bludiště. Závod zde ale nepatří k nejrychlejším, protože je tu velké množství vracáků. Milan při jediném průjezdu kopcem cca 1000x řadil.

"Auto se mi nepodařilo nastavit úplně ideálně z hlediska převodů. Měl jsem pocit, že právě z pomalých zatáček auto neodjíždí tak rychle, jak by mohlo. Jenže od loňska, kdy jsem zde posbíral první data, se naše auto výrazně změnilo. Jedeme letos širší gumy a motor má špičku ve vyšších otáčkách, než ten loňský. Ovšem výsledný čas 10:16 v cíli byl pro mne příjemným překvapením.

Do cíle jsem si musel už pootevírat hledí přilby, protože jsem ho měl řádně opocené. Od řazení mám na pravé ruce jizvy po puchýřích ještě dnes….," popsal závod Milan Svoboda. 

Ihned po dojetí do cíle musel Milan absolvovat kontrolu váhy svojí formule, ale vůz byl ještě 8 kilogramů nad minimální váhou.

 Druhý závod v Rieti jel Milan poprvé, a tak se celou trať musel naučit úplně od základu.

Rieti je neskutečně rychlý kopec s neskutečným sklonem a převýšením 1200 metrů. Jede se tu sérií velmi rychlých zatáček, které neprominou žádnou jezdeckou chybu a chybovat zde je velmi nebezpečné. Průměrná rychlost byla okolo 160 km/h.

"Zatímco dole pod kopcem je tropických 40 stupňů, nahoře na kopci je pouhých 17, ale po ránu i hluboko po 10 stupňů. To klade obrovské nároky na rychlou aklimatizaci. Všechny partie jsem trénoval s malou Toyotou Yaris, která v prudkém stoupání nejela víc jak 100 km/h. Jenže v závodě se na tomto kopci a na stejných místech jede s formulí přes 200 km/h a to je hodně velký rozdíl.

Jak v Trentu, tak v Rieti se jede pouze jedna závodní jízda, takže není možnost velkého porovnávání vlastních časů. S každou jízdou jsem ale nabíral na jistotě a pořád jsem se zrychloval. V závodě jsem zajel čas 6:04 a vysloužil si uznání od některých italských soupeřů," podotkl Svoboda.

Na startu se sešla desítka vozů F3000 a 47!!! Prototypů.

Na rychlou Milanovu Dallaru nestačil ani loňský mistr Evropy Giulio Regosa, který zde startoval s tovární Osselou.

Na obou závodech se pelhřimovský jezdec prezentoval jako nejrychlejší muž početné české reprezentace a svoje skvělé postavení mezi evropskými piloty by rád obhájil o tomto víkendu na svém oblíbeném kopci – na Slovenské Babě u Pezinoku.

ME v autokrosu Nová Paka 2006, foto P. Chymek	ME v autokrosu Nová Paka 2006, foto P. Chymek
ME v autokrosu Nová Paka 2006, foto P. Chymek	ME v autokrosu Nová Paka 2006, foto P. Chymek
Zobrazit celou fotogalerii