Talentovaná posádka Václav Dunovský a Jiří Stross bojovala až do deváté rychlostní zkoušky o vítězství ve třídě N2 s manželi Trojanovými. Ztráta způsobená defektem způsobila pokles na třetí místo ve třídě. Nakonec se podařilo navázat na druhou příčku z předchozí Rally Bohemia.

Tropická vedra sužující v posledních dnech Českou republiku znepříjemnila život i posádkám na Horácké Rally. „Seznamovací jízdy probíhaly za velkého horka. Časový harmonogram ale umožnil dostatek času na odpočinek a osvěžení. Zdejší rychlostní zkoušky patří svým charakterem k rychlejším a jsou zpomaleny mnoha retardéry. Tradicí je městská erzeta na okraji Třebíče, nabízející celkem pěknou diváckou zónu.

Část tratě jsem znal z roku 2004, kdy jsem zde startoval v rámci ČMPR a Janem Škaloudem, při jedněch z našich prvních soutěžních krůčků,“ popsal své předstartovní pocity Václav Dunovský.

Do úvodní sekce vstoupili Václav s Jirkou s rozvahou. Přesto po úvodních třech vložkách ztráceli na zkušené manželé Trojanovy jen necelých patnáct vteřin. „Začali jsme s rozvahou, ale v tempu. Bohužel v retardéru nad Náměští nad Oslavou jsme museli couvat. Navíc nám zhasnul motor. Před cílem zkoušky se vyšplhala teplota motoru k horní hranici. To nevěstilo nic dobrého. Druhá zkouška byla velmi rozbitá a všichni se báli defektů. My jsme si museli do, už tak obrovského, vedra pustit topení naplno, abychom aspoň trochu odlehčili motoru. Defekt se nám vyhnul a jízda po rozbitém byla pocitově výborná.

Sice jsme dojeli před námi startující posádku Patrik Hlach – Jiří Venuš, kteří na předchozí erzetě ztratili lyžinu a navíc je postihl defekt, ovšem okamžitě nás pustili před sebe. Za to jim patří ještě jednou dík. Třetí zkouška této sekce byla nejdelší. Jeli jsme opět s topením naplno. Hned v prvním přírodním retardéru jsme opět couvali. Kvůli zdravotním problémům spolujezdce, se za nás propadla posádka Michal Fiala – Tomáš Heidenreich s vozem třídy N4.

Po předstartovní dohodě jsme je asi tři kilometry před cílem pouštěli před sebe. Bylo to v rychlé pasáži, kde se docela prášilo. Ovšem na čas to podle mého názoru žádný vliv nemělo. Jeden dík posíláme i jim, protože následně dohodli s ředitelem soutěže dvouminutový odstup. Před cílem jsme si na jednom z mostků znovu zacouvali. V servisu se závadu, způsobující přehřívání, nepovedlo odstranit. Navíc bylo zjištěno, že na stejném místě jako Hlach s Venušem, jsme také my střihli šrouby, které drží vpředu lyžinu.

Jeden naštěstí zůstal, takže jsme ji neztratili. Čas ale utíkal a my jsme se rozhodli zbytek pátečních zkoušek absolvovat v daném stavu. Byly obuty nové tvrdé pneumatiky dopředu. Odjeli jsme se světelnou rampou,“ hodnotí vstup do soutěže pilot z Poděbrad.

Ani druhá sekce neprobíhala pro loňské sprinterské šampióny skupiny N bez problémů. „Skákací most jsme museli v obou dalších průjezdech prodat. Jinak bychom jeli bez lyžiny taky. Trápení pokračovalo dál. Nejen, že jsme v autě stále topili naplno, ale asi v polovině erzety se před nás zařadila  posádka Martin Rada – Roman Petr, kteří měnili kolo přímo na vložce. V rychlých pasážích nás brzdili, do kopce nám ujížděli a v prašných úsecích jsme nic neviděli.

Rozbitou šotolinu jsme si opět už za tmy užili. Pouze v jedné z odboček jsme museli opět couvat. Předposlední páteční rychlostní zkouška byla ve znamení dalšího couvání. Poslední potom projetá silou vůle, protože teplota ve voze nás zničila. V servisu bylo opraveno uchycení lyžiny a vůz kompletně zkontrolován,“ popisuje peripetie Václav. Přesto se stále dařilo držet ztrátu pouhých 16,4 sekund na Trojanovy a sobota slibovala dramatický souboj.

„Druhou etapu jsme zahájili nadšeni, že už nemusíme mít zapnuté topení. Večer mechanici odstranili vše, co by mohlo omezovat přístupu vzduchu k chladiči motoru a přehřívání se již neprojevilo. Hned na první ranní erzetě se nám podařilo dosáhnout slušného času a smazat část ztráty. Rozhodli jsme se v nastoupeném tempu nadále pokračovat. Osud tomu ale nechtěl. Asi dvěstě metrů po startu deváté zkoušky nám při brždění bouchla pravá přední pneumatika.

Přitom jsme jeli středem silnice a nebyly tam žádné díry. Následovalo odbočení na mostek, před jehož zábradlím jsme se zastavili velmi blízko. Po vycouvání bylo jasné, že dalších dvanáct kilometrů pojedeme po ráfku. Do konce sekce zbývala už pouze krátká městská zkouška, protože poslední test sekce byl zrušen z důvodu nedostatku pořadatelů, což asi není moc dobrá vizitka.

V servisu bylo zajímavé zjištění, že celá pneumatika odletěla hned v době defektu. Svědčí o tom skutečnost, že na blatníku nebyla ani skvrna a plastový podběh byl netknutý. Škody tak nebyly žádné,“ vrací se Václav k smolnému momentu.

„Před závěrečnou sekcí nebyla ztráta na parádně jedoucí Hlacha s Venušem velká. Rozhodli jsme se jet svižné tempo, ale zároveň zkusit pobavit poctivě fandící diváky. Tahal jsem za ruční brzdu, kde to jen šlo. Snad se nám záměr vydařil, byť časově to slavné nebylo.

Poslední zkouška byla prvním ostrým průjezdem tohoto úseku. To byla šance pokusit se ztrátu stáhnout. Podařilo se nám to přes jízdu s rezervami. Rozhodně totiž nemělo cenu v závěru havarovat,“ hodnotí závěr soutěže jezdec hondy se startovním číslem 41.

A jak je tedy nakonec Vašek se soutěží spokojen ? „V pátek jsem udělal hodně jezdeckých chyb a to mi dost vadí. Ostatní věci byla prostě smůla, které se jednou za čas nevyhne nikdo. Zajeli jsme ale několik kvalitních časů a dokázali se držet konkurence. Třebíč v kalendáři určitě své místo má. Užili jsme si maximálních rychlostí i šotoliny.

Několikrát jsme si skočili a zažili zase něco nového. Za absolvování další soutěže MMČR patří dík našim partnerům a vedení a samozřejmě Sparrow racing teamu. Ještě jednou díky i fanouškům za podporu. Sice jich na našich soutěžích znatelně ubylo, ale ti věrní, co zůstali jsou výborní.“

Vlastimil Resl

Motorsport-review.cz

Rally Tišnov 2007	Rally Tišnov 2007
Rally Tišnov 2007	Rally Tišnov 2007
Zobrazit celou fotogalerii