Motocyklový závodník Tomáš Mikšovský absolvoval s týmem Maco Moto Racing další závod na dlouhých 24 hodin. V německém Oscherslebenu vybojoval další body do Mistrovství světa Endurance.

Na německém okruhu Oschersleben pokračovalo čtvrtým závodem letošní Mistrovství světa Endurance, kterého se v barvách slovenského týmu Maco Moto Racing účastní i nymburský závodník Tomáš Mikšovský. Po náročném závodě v japonské Suzuce to bylo ve velmi krátkém čase další nesmírně náročné představení lidské odolnosti a výdrže motocyklů. Závod na 24 hodin, jehož se zúčastnilo na šedesát týmů, skončil pro Tomáše Mikšovského a Maco Moto Racing konečným 17. místem, které bylo po diskvalifikaci jednoho z konkurenčních týmů ještě o stupínek vylepšeno. Šestnáctá pozice tak znamenala zisk dalších 4 světových bodů.

Tomáš Mikšovský „Jak hodnotit tento závod? V prvé řadě bych řekl, že jsme jeli velký závod, ale spousta negativních faktorů nám znemožnilo jít vpřed za vysněným cílem. A tak můžeme být rádi, že jsme druhou 24hodinovku v tomto roce, alespoň dotáhli do konce. Tým pracoval ze všech sil, zač mu moc děkuji, ale já osobně nemohu být spokojen s tímto výsledkem, který jsme v Oscherslebenu předvedli.

Ve čtvrtek nám nevydržel motor, se kterým jsme absolvovali 8 hodin v Suzuce. Byl to nečekaný problém. Náš plán byl, odjet s tímto motorem veškeré kvalifikace a do závodu nasadit nově zajetý agregát. Bohužel se tak nestalo a tak jsme trénovali s loňským motocyklem, do té doby, než jsem ho zahodil a poškodil tak zadní kyvku natolik, že jsme museli nasadit nový motor do 07čky už před kvalifikacemi. Po kvalifikacích jsme obsadili 24. místo na startovním roštu. Tým určil mě, abych startoval. Start mě velice mrzí, protože jsem odstartoval do zahřívacího kola velice dobře, ale do ostrého motocykl naskočil, až po cca 4 vteřinách a hned bylo co dohánět. Zvolil jsem pneumatiky media, už na pomalu osychající trati a po 45 minutách, kdy vyjel poprvé safety car, jsem zajel do boxu pro suché pneu a předal motocykl do rukou Christera Minina. V té době se náš tým pohyboval na 13. místě. Postupovali jsme pořád vpřed a po 4 hodinách jsme byli jedenáctí. Pak ale přišla drobná chyba Minina, který upadl v jedné z pomalých zatáček a rázem jsme byli dvacátí.

Opravou motocyklu jsme ztratili drahocenný čas, ale vše se během pár minut dalo do kupy a jelo se dál…! Nikdo v týmu neztrácel naději, protože závod byl teprve „před námi“. Během celé noci se mi jelo velice dobře. Jel jsem pouze o 0,8 sekundy pomaleji než ve dne a to mi dodávalo sílu a motivaci být dobře soustředěn na noční jízdy. Nevím, která noční hodina to byla, ale přišla další drobná chybička, tentokrát v podání Verbovena. Do pravé zatáčky po dlouhé rovince špatně zařadil, motocykl se mu zavlnil a on musel opustit trať. Aby se vyhnul čelnímu nárazu do gum a svodidel, položil motocykl na bok. Na motorce potom dojel do boxu a opět začala pouze „plastická operace“ pro mechaniky. Zdálo se, že už máme vše za sebou, ale do třetice všeho dobrého, cca 5 hodina ranní, cosi se začalo ozývat z převodovky. Třetí rychlostní stupeň vypověděl službu.

Od začátku závodu, jsme jako prevenci pro tento případ odpojili quickshifter, ale stejně jsme se tomu nevyhnuli. Celých zbývajících cca 9 hodin jsme odjeli pouze na čtyřku a pětku. Ale i tak jsme zajížděli solidní časy. S tímto handicapem jsem dokázal zajet pouze o půl vteřiny pomaleji než čas z kvalifikace. I když kola byly méně vyrovnané. Poslední mé tři hodiny byly pro mě velmi těžké. Bolavému rameni, nejspíš následek pádu, nepomohla ani injekce a hlavně velice bolestivé šlachy na prstech u rukou zapříčinily pomalejší a pomalejší kola. Tým byl nakonec velice rád, že takovouhle pouť dokončil a posbíral i světové body jak v celkovém hodnocení, tak i samozřejmě v naší kategorii SPP. Děkuji ještě jednou celému týmu a přeji jim brzké zotavení z tohoto náročného víkendu a především všem sponzorům a fandům, kteří nám poskytují podporu a kteří drželi pěsti!“



Petr Štola
Media servis

Zobrazit celou fotogalerii