Prachatickou soutěž absolvovali také osmnáctiletý soutěžácký nováček Michal Křemen společně se zkušeným Rudou Kouřilem. Dvojice s Hondou Civic VTi jihlavského týmu bratrů Boehmových dojela až do cíle, ale vůbec to neměla snadné. Na medailové umístění ve třídě, které se jim povedlo v Pelhřimově, nebylo tentokrát  ani pomyšlení. Provázelo je na jednu soutěž až příliš mnoho problémů.

„Po stránce problémů tato rallye vydala za celou sezónu a ne na jeden závod. Bylo to naplnění klasického úsloví o tom, že na posraného i záchod spadne,“ začal zvesela navigátor popisovat dojmy z víkendových Prachatic.

„Trať se nám jinak celkem líbila - to znamená mě moc a Michalovi o něco méně. Ale dost jsme si věřili. V den závodu jsme byli ráno natěšení, počasí se vyvíjelo velice příjemně a dle informací trať pozvolna osychala. Sice se mezi jezdci nesly informace o určitých organizačních nedostatcích, některé byly i vidět, ale pokud je vydán souhlas k odstartování závodu, je to pro nás rozhodujícím potvrzení toho, že je vše OK,“ pokračoval Ruda Kouřil, který je z dvojice poněkud mluvnější.

„S elánem jsme vyrazili do RZ 1. Po asi dvou a půl kilometrech se zezadu ozval tupý zvuk a auto se začalo vlnit i na rovině. Nahlásil jsem defekt pravé zadní, Michal měl stejný názor, zvolnili jsme a zapnuli výstražné. Dovlekli jsme se do cíle a po vyjetí z pásma se vrhli na dělání defektu. Jenže žádný nebyl! Všechna kola měla plný tlak. Prohlídkou jsme nic nezjistili a za pomoci za námi jedoucí posádky jsme dospěli k poznání, že je prasklý silentblok na pravém zadním rameni. Takže jsme se rozhodli pomalu pokračovat dál. Auto na rovince po startu dvojky upozornilo, že je nutné jet opravdu dost opatrně, v jenom přímém úseku nám téměř nestačila šíře celé silnice. Takže jsme jeli pomalu do cíle a na RZ 3 jsme si to zopakovali.

Kluci v prvním servisu odvedli perfektní práci a šli jsme do RZ 4 s tím, že konečně zabereme. Asi dva a půl kilometru před koncem začalo vozidlo plavat a bylo velice špatně řiditelné. Tentokrát  to defekt byl. Po prázdné pravé přední jsme se dobelhali do cíle. Vyměnili jsme pneu a následovalo rozhodnutí jet další dvě RZ naprosto pomalu a v klidu (nebyla další rezerva) a navíc nebyl důvod závodit. Na předposledního jsme měli ztrátu několik světelných let. Přesto jsme do servisu dojeli s defektem opět na pravé přední.

No a poslední runda byla o nutnosti dojet další závod pro započítání do počtu dojetých podniků pro potřebu vystavení mezinárodní licence. Takže klid, pohoda opatrnost a další ucházející kolo. Pro změnu levé přední před poslední erzetou. Ale na tom už jsme dojeli až do servisu,“ vylíčil trable Kouřil.

„Vcelku pěkná trať, ale jen jsme to dojeli, aby jsme měli dojetý závod.... Jinak den úplně na prd....,“ zhodnotil Prachatice krátce Michal Křemen. Posádka dojela sice  zcela na chvostu, nicméně třetí z pěti požadovaných dojetí do cíle je „v kapse“…

„Nyní pojedeme Vyškov za necelé tři týdny. A chceme si to užít. Jede se zase noc a vypadá to (podle Pelhřimova), že v ní to Michalovi jde. Tak uvidíme,“ zakončuje povídání Ruda Kouřil, který mimochodem před lety vyškovské soutěže pomáhal organizovat.

Dodejme, že (také) Rallye Prachatice bude k vidění od konce tohoto týdne v televizním motoristickém magazínu MotorTip, který je možné sledovat i  na internetu.

Tisková zpráva

V Brně 22. srpna 2007

Pavel Jelínek

mediaservis

732 223456            

Zobrazit celou fotogalerii