V minulých letech vinou zdravotních problémů jako jezdec pauzíroval, kolem soutěží se však točil dál, když se věnoval přípravě závodních vozů a působil jako šéfmechanik účastníka juniorského světového šampionátu Martina Prokopa. Po závodění se mu však stýskalo a tak začal spřádat plány na návrat za závodní volant.

 

„Pořád uvažuju o návratu k závodění, už delší dobu v garáži stavím Škodu Felicii Kit Car. Před vsetínskou soutěží dovezl Radek Krotký nový exemplář Citroënu C2 R2, který by chtěl v příští sezóně pronajímat. V rámci vyzkoušení auta jsme se dohodli, že bych se s ním ve Vsetíně svezl já,“ vysvětlil důvody svého startu Vančík.

 

Před samotným startem neměl Vančík, vedle kterého usedl další navrátilec do soutěžního vozu Jiří Malčík, příležitost se s Citroënem svézt. První zkušenosti s ním tak začal nabírat až na úvodní ze čtyř pátečních rychlostních zkoušek. Podzimní počasí si s posádkami pěkně zahrálo, během chvíle se vystřídal déšť se sněhem, k postupně přibývající tmě se následně přidala i mlha. To však nezabránilo Vančíkovi k zajíždění špičkových časů, za zmínku stojí hlavně sedmý čas absolutně ve druhém testu! Po první etapě z toho bylo téměř snové patnácté místo - pouhých deset vteřin za jedním z kandidátů na titul, Karlem Trněným s vozem specifikace WRC.

 

„Startoval jsem po čtyřleté pauze. Chtěl jsem si hlavně vyzkoušet, jestli to ještě vůbec má cenu sedat do závodního auta, jestli na to budu mít. Do tempa jsem se dostal celkem rychle, bylo to lepší, než jsem čekal. Hodně mi k tomu ale pomohlo auto a spolujezdec, oba fungovali opravdu špičkově. To bylo vidět hlavně na Hošťálkové, která je techničtější, takže se na ní dalo držet krok i s těmi nejlepšími,“ popsal své vystoupení v první etapě Vančík.

 

Noční pauza mezi etapami zamíchala kartami více, než se čekalo. Sněhová kalamita, která postihla Valašsko, zapříčinila zrušení kompletní první sobotní série rychlostních zkoušek. Dlouho se čekalo, zda se vůbec bude v soutěži pokračovat. Pořadatelům se naštěstí podařilo zbývající úseky zprovoznit a tak se posádky krátce před polednem vydaly vstříc druhé etapě. Již na prvním úseku však posádka Vančík-Malčík opustila výsledkovou listinu.

 

 

Nešlo se s tím rozjet, nešlo s tím zatočit, nešlo s tím zabrzdit, prakticky se s tím nedalo jet. Nakonec jsme v jedné ze zatáček opustili trať a ováleli auto přes střechu. Bylo to v hodně pomalém místě, které je navíc svou zrádností známé,“ popsal svou havárii v kariéře Jaroslav Vančík.

 

Přestože Vančík s Malčíkem letošní Würth Part Rally Vsetín nedokončili, určitě svým výkonem i dosahovanými časy zanechali velký dojem a prokázali, že na náročnějších tratích se i s tímto autem dá zajet špičkový výsledek. „Nedokázali jsme dojet až do cíle, ale myslím, že výkon nebyl úplně nejhorší. Měl jsem poprvé možnost svézt se s Citroënem C2 R2 a jsem z něho hodně nadšený,“ řekl Vančík. K nejbližší budoucnosti naznačil: „Chtěl bych se na závodech svézt i v příštím roce. Všechno je to hlavně o penězích. Ani na Vsetíně bych se nesvezl bez pomoci firem ASP Auto a Renomont.“