Svoji první zkušenost jako spolujezdec jsem měl ve Škodě Fabii 1,4 sk. A.

Bylo to na testování třetího muže v MMČR ve třídě A5 Mirka Levory před rally Český Krumlov.

 

Byl to neskutečný zážitek a pořád rád vzpomínám. Ovšem další možnost svézt se s tímto jezdcem jsem kvůli fóbii na sedadle spolujezdce odmítl. Do Sosnové na den tréninku a testování před Setkáním mistrů 2007 jsem vyrazil v pátek ráno spolu se šťastnějším kolegou Honzou, který vyhrál svezení ve voze N4. Honza kolem 12 hodiny nasedá jako vítěz soutěže k Pepovi Semerádovi, po chvíli vylézá maximálně spokojen a plný zážitků. Poté jdeme na trať koukat a fotit. Sosnovou znám pouze jako divák a fotograf. Měl jsem zde sice možnost sedět ve voze, ale jen při tréninku na úvodní RZ rally Bohemia. Samozřejmě to bylo v jiných – „civilních“ rychlostech a jiným – „civilním“ autem.

 

Moje svezení není jisté, tak raději nemyslím na to, zda to vyjde, či ne. Jako malý kluk závidím VIPům, kteří jeden za druhým létají okolo v  nejrůznějších vozech. Kolem půl páté však zvoní mobil. "Tome, pojď fofrem k  placu pro střídání, pojedeš poslední rundu s Petrem Pospíšilem." Díky dobrým  vztahům s Profiko rallye týmem to přeci jen nakonec vychází !!!! Začínám se klepat strachy. Pánové za volanty evidentně již našli stopu a zkouší to rychleji a rychleji.

 

Jsem na místě a Škoda Octavia WRC právě přijíždí. Vystupující pasažér probírá zážitek s někým v davu a komentuje ho slovy, že mu bylo blbě na tom mostě. Druhý zelenější vrtí hlavou s tím, že jemu bylo blbě po celou dobu. No, to nám pěkně začíná. Není čas na city, kukla, helma, pořádně utáhnout pásy a jedem. Zapínám sice kameru, ale je problém udržet hlavu a ruce samy o sobě, natož v nich něco držet.

 

Projíždíme úvodním esíčkem, za kterým následuje startovní rovina. Za moment je tam 4. nebo 5. kvalt a najednou jsme na konci. Na řadu přicházejí brzdy, kvalty dolů, rány z ALS jako ve videohře, rukáv a jedem dveře. Mám krásný výhled bočním, pro mě náhle čelním sklem. Začínám si jízdu užívat, ale jen do chvíle, než vlétneme na šotolinu. Za první zatáčkou se Octavia začíná pakovat do hodin. Kontra je rychlejší než mžik a už jedeme zase rovně. Na konci šotoliny je vracák, který jedeme opět dveřmi. „Pospa“ si to užívá, oči mu poťouchle svítí a nevypadá to, že by hledal tu ideální stopu, jak se mi omlouval před jízdou.

 

 

Po pár minutách je konec. Zastavujeme a pomalu zajíždíme až do servisního  stanu. Tam děkuji Petrovi za krásné svezení. I když má s WRCem málo  zkušeností a jízdu bere jen jako exhibici, tak přechod z dvoukolky Hondy  Civic Type-R na Octavii WRC pro tuto příležitost nebyl vůbec problém. Bylo vidět, jak si každý metr užívá a ruční brzda je v permanenci téměř v každé zatáčce. Dle dalšího rozhovoru se mi svěřil, že WRC pojímá jako dárek týmu i sobě po sezóně. Ve voze se tak postupně vystřídal celý jeho tým.

 

Můj dík za nezapomenutelný zážitek patří rovným dílem Profiko rallye týmu za VIP jízdenku ve WRC a „Pospovi“, který mě svezl ve voze královské třídy  rally, jakou WRC bezpochyby je.

 

 

Tomáš Němec

fotograf tohoto webu