Soutěžní rok 2007 velešínského pilota šestnáctistovkové Hondy Civic Patrika Hlacha se nesl ve znamení několika změn spolujezdce, kvalitních výsledků, rozhořčení i nečekaných momentů.

Po odjetí loňské Příbrami jsi avizoval změnu svého stálého spolujezdce. Nakonec jste ale spolu celý rok neodjeli. Co bylo příčinou?

Pro letošní rok jsem se domluvil na spolupráci s Frantou Poláčkem. Sezónu jsme tradičně začínali na Jänner rally. Následovala Šumava, domácí Krumlov a Bohemia. Po absolvování Bohemky ale Fanda naši spolupráci ukončil. Dodnes ani nevím proč. Asi jsem nezajížděl tak, jak si představoval. Odešel beze slov… Musím uznat, že výsledky na všech našich společných soutěžích byly i pro mě neuspokojivé. Byl jsem značně omezen finančními možnostmi a jízda na jistotu se opravdu nemohla moc líbit. Ani mě to dvakrát netěšilo.

Body za čtvrtou příčku jsme brali v Rakousku a Mladé Boleslavi, bronzový post jsme obsadili na Šumavě a doma v Českém Krumlově. K tomu nám navíc pomohl systém superrally. Pro mě je domácí soutěž snad zakletá. Letos nás pro změnu zradil stálý převod pouhé tři erzety před cílem. Po první polovině šampionátu nám tak patřila průběžná třetí příčka ve třídě N2.

Po odchodu Fandy jsi za něj musel sehnat náhradu. Bylo to náročné hledání?

Kromě nového spolujezdce jsem musel sehnat především dostatek financí pro zbylé tři závody. Peníze jsem díky obětavosti obchodních partnerů a s pomocí vlastních úspor dal nějak dohromady. Zbýval tedy už „jen“ ten spolujezdec. Volba nakonec padla na zkušeného českokrumlovského Jirku Venuše a s odstupem času musím uznat, že to byl krok správným směrem. S Jirkou jsem se v autě od samého začátku opravdu bavil a výsledky se, myslím, konečně dostavily. Na naší první společné soutěži v Třebíči jsem také okusil, a to hned několikrát, jaké to je být nejrychlejší v měřeném testu. Bavilo mě porážet jak Jirku Trojana, tak Vencu Dunovského.

Velká škoda defektu, který jsme chytili na třetí rychlostní zkoušce. Tam jsme hodně ztratili. Na druhou stranu jsem neměl technické problémy jen já a musím sportovně uznat, že manželům Trojanovým ke konci soutěže nejelo auto optimálně a ani Vašek Dunovský se nevyhnul defektu. Nakonec na nás zbyla třetí pozice. Já i Jirka jsme ale byli s naším vystoupením spokojeni a myslím si, že se za náš výkon na Třebíči nemusíme vůbec stydět.

S jakými ambicemi jste startovali do nejprestižnější soutěže u nás, zlínské Barum rally?

Na tuto rally jsme odjížděli s úmyslem ji zajet co nejrychleji. Pořád jsme ale mysleli na to, že je ještě pořád šance dostat se při neúčasti Honzy Šlehofera na průběžnou druhou příčku. Chtěl jsem jet rychle, ale zároveň dostat auto do cíle celé a na bodech. Barum rally začala již tradiční páteční superspeciálkou v ulicích Zlína. Těsně před startem přepadla Jirku viróza. Více než na výsledek jsem musel myslet na Jirku, co s ním je. Opravdu nevypadal vůbec dobře a ze známého vtipálka se rázem stal velmi nemocný člověk. Nicméně do samotného závodu jsme odstartovali a začali čtvrtým časem. Do druhého dne se Jirka zázračným způsobem vykurýroval. Z blízkých zdrojů mám zjištěno, že strávil celou noc na hotelové toaletě a údajně mluvil často něco do toaletní mísy.

Jirkovo uzdravení přineslo zřejmě ovoce, protože během sobotní etapy jsme se propracovali na třetí místo s dostatečným náskokem na třetího Droandiho. Černým stínem dne bylo tragické úmrtí Luďka Kocmana. Tímto ještě jednou za celou posádku vyjadřujeme pozůstalým upřímnou soustrast. Nedělní etapa zlínské soutěže pro nás skončila hned na úvodní vložce. Po vzájemné dohodě se spolujezdcem jsme odstartovali s jasnými cíli - neriskovat, zbytečně nedělat blbosti a dostat auto na rampu na třetím místě. S náskokem, který jsme si vybudovali po sobotě, to mělo být za normálních okolností zcela reálné. Bohužel asi tři kilometry před cílem prvního testu nám nevydržela pravá poloosa a museli jsme skončit. Auto jsme však dali do UP a v rámci superrally odváželi domů body za bramborovou pozici.

Na závěrečné soutěži letošní sezóny jsi měl bojovat o titul vicemistra. Do cesty se Ti ale postavil další nečekaný problém…

Opět jsem musel řešit, kdo se mnou pojede. Jelikož Jirka už dávno před tím, než jsme to spolu dali dohromady, přislíbil svou účast v Příbrami jako sportovní komisař, nešlo s tím bohužel nic udělat. Po různých variantách jsme se nakonec dohodli se začátečníkem v rallye Michalem Mrlinou z Prahy. Taktika před závodem byla opět jasná. Do soutěže odstartovalo ve třídě celkem šest aut a při neúčasti Šlehofera nám stačilo dojet na pátém místě, což neměl být až tak těžký úkol. Od úvodní rychlostní zkoušky jsme si drželi s přehledem třetí místo. Na konci první etapy jsme trochu zariskovali a jako jediní ve startovním poli si nenechali na poslední dvě vložky namontovat světelnou rampu.

Moje rozhodnutí se nakonec ukázalo jako totální pitomost a nějaké vteřinky jsme tím ztratili. Do druhé etapy jsme nastoupili s vědomím, že prostě musíme dojet v klidu do cíle. Jízdu jsme si užívali a kde to jen trochu šlo, pobavili jsme i lidi. O první místo se přetahoval Jirka Trojan s Čermákem, ale druhého jmenovaného jsme vinou jeho technických problémů předstihli. Druhé místo jsme si pak udrželi až do konce příbramské soutěže a stali se vicemistry třídy N do 1600 kubických centimetrů!

Už za necelé dva měsíce startuje v Rakousku další sezóna. Jaká bude pro Patrika Hlacha?

Na příští rok jsme se předběžně domluvili s Jirkou Venušem na další spolupráci. Chtěli bychom jet spolu velký mistrák, ale co všechno odjedeme, to je zatím ve hvězdách. V blízké době máme sezení se všemi našimi partnery. Tam by se mělo rozhodnout, co bude dál. Nechci nijak předbíhat, ale po letošních zkušenostech zřejmě vynecháme dvě nejdražší soutěže u nás - velmi krásnou Bohemku a bohužel i Barumku. Tyto rallye mi opravdu vysály peněženku a z velké části jsem vše doplácel ze svého, což si už prostě nemůžu dovolit. Ale jak říkám, nechci předbíhat. Třeba dostaneme peníze na celou sezónu, nebo taky jen na dva závody.

Pro moravské sponzory máme v plánu odjet místo Barumky alespoň Kopnou, ale přiznám se, že bych nejraději jel úplně všechno, co jde. Téměř jisté ale je, že sezóna 2008 bude pro mě zřejmě sezónou poslední. Díky pracovním povinnostem se nemůžu každý měsíc na týden trhnout. Bez mé přítomnosti bohužel firma nefunguje tak, jak by měla. Ale to bych předbíhal. Bůhví, kde budeme v roce 2009…

Závěrem bych rád poděkoval všem fanouškům a rodině za podporu, týmu Sparrow racing team za perfektní zázemí a mechanikům za odvedenou práci, i když vím, že někdy to se mnou nemají jednoduché. Týmu ČK motosport děkuji za podporu na domácí soutěži. Můj dík ale především patří všem partnerům a sponzorům, bez kterých bychom nemohli existovat a také všem spolujezdcům, kteří vedle mě letos usedali. Já bych vedle sebe nevlezl!

Už nyní se s Jirkou Venušem nemůžeme dočkat nové sezóny a velmi se těšíme do Rakouska na Jänner rally. Věřím, že nás opět podpoří velká řada českých fanoušků!

Pavel Kacerovský

Zobrazit celou fotogalerii