Tomeček: Vidět tři Kamazy u Růžového jezera zezadu nebylo zrovna příjemné. Pavel Jelínek
Tedy nejdříve, co Tomáše Tomečka potěšilo: "Soutěž byla nesmírně obtížná, což je dobré. Čím těžší Dakar, tím pro nás lépe. Aplikace restriktorů byla jen formání, ve skutečnosti k ničemu. Motor nám běžel ještě lépe než vloni, nepřehříval se, přál bych vám pocítit, jak báječně šel za plynem a jak auto bezvadně jelo, když se jeho 2700 Nm zakouslo do terénu.
Převodovka byla také perfektní, vzduchové pérování šlo skvěle, nové tlumiče byly báječné, i když Kamaz i DAF měly ještě lepší, plachtu na korbě jsme natrhli jen na deseti centimetrech."
Většina tiskovky se ale nesla v líčení problémů, které sice proběhly jen ve dvou etapách, ale vyhlídky na perfektní výledek nakonec zhatily. "Když se přestalo točit levé přední kolo, bylo nám okamžitě jasné, že jde o poloosu. Jenže jsme tři hodiny auto dolovali z písku, abychom jej mohli dobře zafixovat, k tomu nám mohl pomoci až kamión balai. Teprve pak začala oprava, se kterou už máme své zkušenosti. V ní jsme ještě měli štěstí, že se nám podařilo vytáhnout pomocí svářečky i ten kus, který zůstal v polonápravě.
Když jsme pokračovali dál, Karla Lopraise už jsme nepotkali," líčil Tomeček. Prasklou hřídel klade za vinu rostoucím nárokům v závodě: "V sérii je ten hřídel zcela v pořádku. Změnili jsme jeho výrobce, ale přední část auta je v závodě nesmírně zatěžovaná. Konkurence roste a závod je teď daleko rychlejší, naše jízda tomu pak musí odpovídat."
Jaromír Martinec vylíčil, jak to bylo s inkriminovanou penalizací: "V Tidjikje k nám přišli dva organizátoři s notebookem a s nimi Sergej Girja, mechanik od Mardějeva. Říkal nám, že jim byli zkontrolovat GPS, že sám vůbec neví, o co se jedná, netuší, která bije. Pořadatelé mi pak něco řekli francouzsky a napíchli se na GPS. Ve skutečnosti Girja moc dobře věděl, která bije, jen si kontroloval, aby pořadatelé zkontrolovali ty správné soupeře.
Ráno nám prozradili ruští mechanici, že vše šlo na udání Kabirova, který se mermomocí snažil dostat na druhé místo. Čaginovi to v tu chvíli už mohlo být jedno. Ale stalo se to v úplně jiné etapě a Kabirov to vytáhl na světlo teprve tehdy, kdy byl za námi na dostřel." Tomáš Tomeček dodává: "Ale je fakt, že ty waypointy jsme neprojeli, tak to ale udělali skoro všichni, prostě jsme si je objeli a Rusové zřejmě nějaký čas ztratili jejich správným hledáním a byli si tak této skutečnosti vědomi.
Jestli oni sami měli čisté svědomí a nebo bychom na ně podávali protest i my, to říct nedokážu."
Jak ven? Tatry byly letos pomalejší než DAF i Kamaz, Tomeček držel prapor firmy velmi vysoko, ale technická převaha soupeřů byla zřejmá. "Pořád věřím, že ráme všichni v Tatře hlavy dohromady a nějaké změny vymyslíme. Je třeba auto zrychlit a odlehčit. Jsme sice rád, že dostaneme od Brazilců prostředky na závodění, ale jsme Češi a propagujeme českou techniku. Za těch pár let už se o nás taky ví, tak se snad poaří něco zrealizovat. Byla by vhodná spolupráce mezi naším týmem a Lopraisovým, al ekonkrétní forma je na dalším zvažování a jednáních."
Jiří Vintr, www.motormix.cz, www.car.cz
|