Další nekonečný seriál!?!?

aneb, Zdeněk Vlček na Rally Lužické hory

Plzeňsko-libereckou posádku Zdeněk Vlček – Josef Král jsme ve startovní listině letošních soutěží viděli už několikrát, ale vždy nakonec pořadateli poslali omluvu... Sice až napočtvrté, ale zato už doopravdy svou letošní soutěžní premiéru absolvovali v Hrádku nad Nisou.

Zatímco všechny přihlášené posádky se těšily na krásnou a těžkou trať, „Vlčáci“ byli ve svých vyjádřeních velmi opatrní: „Na Lužické rallye si nemůžeme klást žádné vysoké cíle, od Pražského rallysprintu jsem za volantem soutěžního vozu neseděl. Všichni naši soupeři jsou už rozjetí z dřívějších závodů, takže bychom chtěli trať hlavně projet svižně, bez chyb a umístit se na bodovaných pozicích,“ řekl Zdeněk.

Tradičně sdílnější spolujezdec Pepa prozradil víc: „Zdeněk v Hrádku nikdy nestartoval, ale zkušeností ze závodění v našem kraji má dost. Hlavně bolestivých (pozn. aut.: poslední dva ročníky Rally Bohemia skončily vždy „velkou ránou“). Já jsem Lužickou rally už párkrát jel, ale cíl jsem tu nespatřil ještě nikdy. A navíc, jsem tu doma, to naše šance ještě zhoršuje. Závodění za barákem je totiž velmi ošidné a mně se ty největší rány přihodily většinou právě tam, kde to bylo domů proklatě blízko. Ostatně, vloni jsme s V. Stejskalem své účinkování v Hrádku taky ukončili kácením březové aleje.“

Jak vidno, oba borci měli na Liberecku co napravovat a chtěli tomu přizpůsobit i svou taktiku. Zdeňkův jezdecký styl je ale dostatečně známý, velké závodnické srdce nechybí ani Pepovi a tak jejich opatrným vyjádřením stejně nikdo nevěřil.

Co ale do té doby nikdo netušil, byl fakt, že se během Rally Lužické hory stanou jednou z nejnadějnějších spisovatelských dvojic současné televizní tvorby. Zdá se, že na soutěži v Hrádku nad Nisou rozepsali nový nekonečný televizní seriál! Díky jejich neopatrnosti vám naše agentura může předložit původní znění prvních šesti dílů.

Díl (RZ) 1 – Ztracení (směru)

„Naše závodění začalo špatně a postupně se zhoršovalo. Kousek za startem u fotbalového hřiště jsme si díky ještě studeným gumám udělali první výlet do trávy. Kámen jsme minuli, časová ztráta však neminula nás. Po dalších deseti kilometrech jsme v rychlém pravém vinglu vystřihli ukázkové hodiny s následnou krátkou jízdou proti směru vložky, což znamenalo další ztrátu. Až dvacátý čas v cíli, to byl pro nás konec závodu v podstatě hned na jeho začátku.“ mračil se Zdeněk a Pepa přidal svůj komentář: „Ať mi nikdo neříká, že koukání na vozy Mitsubishi je nuda! Takový powerslide a pak 200 metrů boje o srovnání směru, jaký Zdeněk předvedl na návsi v Bílém Kostele, se vidí jen v Hrádku a pak na WRC! No dobře, na mistrovství světa se tedy potom většinou nevrací do původního směru, ale my bychom se jinak tomu zábradlí nevyhnuli,a příští rok by se tu určitě kvůli nám jet nesmělo.“

Díl (RZ) 2 – Ošklivka (Křižovatka)

„Měl jsem raději zůstat doma. Další časová ztráta a k tomu ještě škody na autě,“ odpověděl Zdeněk na otázku co se stalo a na dotaz, co všechno bude třeba na voze v servisu vyměnit syknul: „Asi jezdce.“

„Při nájezdu na širokou před Dětřichovem, jsme Žlutého kvítka dali přes hranu "naplacato" tak hrubě, až to vypadalo že upadly obě levý kola. Nakonec jsme "jen" urvali podběh a prasklo přední sklo. V retardéru za Dětřichovem jsme nedobrzdili a trochu jsme tam kosili trávu. Ještě že tam nebyly kameny. Asi špatný výběr pneumatik i naše ženy jsou proti nim předvídatelné a vyzpytatelné…“, reagoval Pepa na dotaz proč se neusmívá.

Díl (RZ) 3 – Velmi křehké (směsi)

„Moc chyb na tak krátký závod. Vlastně mě skoro překvapilo, že jsme „probrzdili“ jen jedno odbočení. Nemůžu se vůbec na gumy spolehnout. Obvykle tři, čtyři zatáčky fungují normálně, pak přijde znenadání nějaké překvápko. Šotolinu v lese na konci jsem prodal. Mám dojem, že dnes bych s tím spíš praštil než něco zajel,“ neskrýval Zdeněk zklamání.

„Tak titul „couvači dne“ už máme v kapse. Každou erzetu si dobrovolně prodlužujeme o pár desítek metrů a o několik zatáček. Jestli to přežijeme, hned zítra napíšu na FAS návrh, aby se v řádech zakázalo závodit v okruhu sta kilometrů od místa bydliště,“ hledá Pepa příčiny nezdaru v Opletalově ulici a ve své občance.

Po první etapě tak posádka Zdeněk Vlček – Josef Král figurovala na 14. místě celkově.

Díl (RZ) 4 – Zoufalé „manželky“

„Do druhé sekce jsme dali jiné pneu s tím, že na této RZ zkusíme trochu zatáhnout a pokud to nepomůže, raději odstoupíme. Jsou o trochu lepší než ty předtím, zrychlili jsme se proti prvnímu průjezdu o půl minuty, ale i tak jsme jedno odbočení projeli rovně,“ konstatoval stále zamračený pilot.

„Jo, Zdeněk teď trochu zatáhl, ale taky za ruční brzdu, když jsme se otáčeli po probržděném odbočení v Dolním Sedle. Je to doba, než to vyjede do toho kopce a pak se zase kus vracíme. Dnes jsme určitě vděčný objekt kameramanů i diváků, taková soutěžácká hvězdná pěchota - to aby jen kvůli nám ten Svět Motorů měl dvě hodiny. Alespoň tam, kde se skáče, jsme výš a dál než jindy. Tam jsou kola aspoň chvíli ve vzduchu,“ hledal něco dobrého na předváděných výkonech spolujezdec.

Díl (RZ) 5 – Letiště

„Na této RZ jsme skoro nic neprovedli, jen odbočení na konci návsi v Dětřichově jsme probrzdili o padesát metrů a přidali si tak navíc dvě zatáčky. No a když už jsme si tu trávu v retardéru na konci obce posekali při prvním průjezdu, vzali jsme to přes ní pro velký úspěch i podruhé,“ nedivil se už ničemu Zdeněk.

„Naše Mitsubishi prý kouřovými efekty při brždění na návsi připomínalo přistávající letadlo, ale nenechte se mýlit, to jen Žlutý kvítek vysílal kouřové signály na FAS. Zřejmě prosil o odebrání našich licencí, prý tolik jako dnes, se nenadál za celou loňskou sezónu. Jízdní vlastnosti se nezměnily, snad jen motor trochu ztratil výkon. A nás dva už dávno opustila chuť bojovat. Na frontě by nás za to určitě zastřelili. Já ve stopce už jen ukazuji zdviženými prsty, kolikrát jsme byli během RZ venku,“ hledal Pepa jen stěží vhodný komentář.

Díl (RZ) 6 – Přežít

„Ještě že to máme za sebou a že auto je celý. Celý den jsem to viděl na „hozený ručník“. Čím pomaleji jedu, tím víc krizí máme. Abych se vracel do Plzně kanálama,“ víc jsme ze Zdeňka v cíli poslední RZ nedostali.

„Opět jsme probrzdili odbočení na "náš" mostek na konci Kunratic, tentokrát s tím, že jsme se zasekli přesně napříč a museli se vracet naněkolikrát. Zato při skoku na panely jsme byli opět asi nejdál i nejvýš. A teď nás nechte jet, za chvíli mi doma začíná grilování.“ těšil se Pepa na něco pozitivního.

V cíli se nakonec naše dvojice umístila na 11. místě celkově. Nedalo nám to a po pár dnech jsme požádali posádku o zhodnocení jejich prvního letošního vystoupení.

„Vzhledem k tomu, že čtyři závody velkého mistráku a sprint ve Vyškově jsme proseděli doma a z Hrádku vezeme body za 10. místo ve skupině N, vypadá to pro nás s letošní sezónou dost kriticky. Na jistotě mi určitě nepřidal ani fakt, že nám týden před závodem někdo ukradl vlek na závodní auto. Jediné pozitivum je, že v něm závodní auto nebylo. Co bude dál? Asi nemá smysl chtít bez pořádného obutí držet krok se špičkou, to pak spíš zase něco provedu. Budeme se taky muset pořádně podívat i do motoru,“ uzavřel Zdeněk neradostnou kapitolu.

Pepa byl sdílnější: „I když nám to v sobotu moc nevyšlo, tratě byly moc hezký, všechny Honzy (pozn. aut.: Halalu a Krečmany) pozdravujeme a posíláme pochvalu. Když spočítám přibližné ztráty při těch našich zablouděních, je odstup od 1. místa vlastně ještě docela přijatelný. Zdeněk byl z těch gum fakt na prášky a tak je vlastně pro nás skvělý výsledek to, že jsme autu neublížili víc. Snad se diváci nenudili alespoň tam, kde se necouvalo.“

Na závěr ze sebe přeci jen oba členové posádky vydolovali cosi pozitivního: „Pro mě je určitě dobré že jsme  letos konečně vyjeli. Za druhé - auto jsme nerozbili, za třetí – je to moje první dokončená Lužická, za čtvrté – je to moje první dojetá soutěž „doma“ od roku 2005.“

A jak se bude jmenovat nový seriál, který na Lužické rallye rozepsali?

Zdeněk: „Jaký seriál? Tohle se snad má ještě někdy opakovat?“

Pepa: „Třicet případů Majora Mišana. Je to stejně blbý a taky to jednou skončí. A kromě toho, možná to vynese víc než shánění sponzorů. Zatím jsme z toho vytěžili“materiál na dva seriály a jednu symfonickou báseň. A až se jednou potkáme v cíli s Danem Landou, projednáme i muzikál...“

omega replica watches Doslovný přepis odposlechu z rozhovoru Radia Jerevan pořízený agenturou JPP.

MHau

Zobrazit celou fotogalerii