Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona, podle které by se dopravní nehody měly hlásit policii jen v případech, kdy při nich dojde k usmrcení či zranění osoby nebo ke škodě nad 250 tisíc. Vládní návrh dále předpokládá, že ten, kdo policii zavolá jen k tzv. malé nehodě, při které nedošlo ke zranění a škoda nepřekročila 250 tisíc Kč, bude policejní výjezd hradit. V současné době se tento návrh v Poslanecké sněmovně projednává.

Autoklub ČR okamžitě protestoval proti zmíněnému vládnímu návrhu (viz Tiskový servis na webových stránkách www.autoklub.cz z letošního 4. března) s tím, že Poslanecká sněmovna by neměla vládní návrh akceptovat a že by měla vzít v úvahu, že

      u řady dopravních nehod by v případě schválení tohoto návrhu chyběl nezávislý arbitr (policista), který by určil, kdo nehodu zavinil,

      současný návrh připravuje živnou půdu pro vyšší počet pojistných podvodů,

      současně s možným úbytkem práce dopravní policie porostou nároky na činnost kriminální policie (obě složky jsou placeny ze stejného rozpočtu).

Objasňování dopravních nehod má z pohledu práva dva aspekty, a to veřejnoprávní a soukromoprávní. Ten veřejnoprávní, který spočívá v zájmu státu na odhalení a postihu viníka dopravní nehody, byl silně akcentován až do konce roku 2000, kdy policie povinně vyšetřovala všechny dopravní nehody, s výjimkou škod do 1 000 Kč. Od té doby ale stát uměle posiluje aspekt soukromoprávní, omezující se pouze na to, aby poškozenému byla nahrazena škoda. Chce, aby policie stála stranou a případnou škodu si mezi sebou vyřešili samotní účastnící nehody.

Od roku 2001 se proto limit oznamovací povinnosti podle výše škody zvýšil na dvacetinásobek, od července 2006 potom dokonce na padesátinásobek původní částky. Teď se dokonce uvažuje o tom, že se limit výše škody úplně vypustí, a to v souvislosti s projednávání vládního návrhu nového zákona o Policii České republiky (sněmovní tisk č. 440).

Sama vláda původně navrhla, aby byl stanoven limit na 250 000 Kč, tedy na víc, než činí totální škoda na zcela nové fabii v základní verzi (!). Argumentuje se tím, že policie de facto dělá práci za jiné – za likvidátory pojišťoven – a chybí proto tam, kde by byla víc potřebná. To je ale jen veliká mystifikace.

Podle policejních statistik je naprostá většina dopravních nehod způsobena v přímé souvislosti s porušením pravidel provozu některým z jeho účastníků, ve většině případů řidičem motorového vozidla. Pouze zcela zanedbatelné minimum tvoří jiné, na účastnících provozu nezávislé vlivy, jako je například střet se zvěří, technická závada vozidla či závada ve sjízdnosti pozemní komunikace.

Pokud tedy policii vezmeme vyšetřování „drobných“ dopravních nehod, pak současně rezignujeme na postih řady velmi závažných přestupků, které jsou často jinak než v souvislosti s dopravní nehodou neprokazatelné nebo jen stěží odhalitelné. Patří mezi ně porušení tak důležitých povinností, jako je například nedání přednosti v jízdě, nedodržení bezpečné (slovy zákona bezpečnostní) vzdálenosti nebo nepřiměřená rychlost jízdy. Stát tím, že nebude vyšetřovat nehody, u kterých vznikla pouze hmotná škoda na jiném než veřejném majetku a nikdo nebyl zraněn, rezignuje na postih mnohých z těchto přestupků, i když ve skutečnosti bylo často jen dílem náhody, že nedošlo k závažnějšímu následku v podobě poškození lidského zdraví.

Policii tím ubude práce, takže se bude moci víc věnovat odhalování „zvlášť nebezpečných“ delikventů, kteří nerespektují třeba proměnný zákaz vjezdu u Národního divadla (měřit rychlost za ni totiž budou soukromníci), ale přínosem pro bezpečnost provozu to určitě nebude. Pachatelé řady skutečně závažných a nebezpečných přestupků vyváznou bez postihu. A to ponecháváme stranou, že v řadě případů může u nehody hrát svou roli alkohol nebo droga.

Hlavní příčiny vzniku dopravních nehod obsahují následující tabulky:

Vyšetřování dopravních nehod není službou pro pojišťovny, jak je nám často namlouváno. Je to především veřejná služba pro samotné účastníky provozu, kteří si platí daně a mají právo na to, aby ten, kdo jim způsobil škodu nebo ohrozil jejich zdraví či zdraví jejich blízkých, byl po právu postižen.

Postih je přitom prevencí i pro ostatní, kteří si pak snad dají větší pozor. Možná ztráta bonusu z povinného ručení ale takovým postihem není. Viník nehody vždycky by měl dostat i pokutu, případně i zákaz činnosti nebo body v bodovém hodnocení. Jedním z hlavních úkolů policie přitom je právě odhalovat přestupky a jejich pachatele, což platí i pro viníky dopravních nehod. U méně závažných nehod samozřejmě lze uvažovat i o jednodušším způsobu vyšetřování nehody, omezeném pouze na to, kdo nehodu zavinil a jakou povinnost porušil. Zbytek, ten soukromoprávní, ať si zajistí sami účastníci a jejich pojišťovny.

Nesmí se ani zapomenout, že vyšetřování dopravních nehod policií je významným zdrojem dat pro její další činnost. Pokud policie ví, jak, kde a proč se bourá, může podle toho organizovat svou další činnost, a to nejen dohledovou, ale i preventivní, například i v souvislosti uplatňováním podnětů na změnu dopravního značení. Pokud policie nebude nehody vyšetřovat, cenné vstupní informace se k ní vůbec nedostanou.

Červen 2008

Zobrazit celou fotogalerii