Den volna v Rajském údolí

„La Perla del Pacifico“ – Perla Pacifiku. Tak bylo nazýváno Valparaíso, dnes třetí největší chilské město. Bivakujeme v areálu námořní akademie a tak to máme se vší parádou – ráno slavnostní vytažení chilské vlajky na námořní stožár uprostřed vzorně střiženého trávníku neméně vzorně střiženými námořníky. Jídlo v přednáškovém sále, ve kterém na sebe střílí trojstěžníky pod plnými plachtami z dobových obrazů slavných bitev na stěnách. A na nádherné terase nad mořem vzorně uspořádaná výstavka rozvoje nástrojů na zabíjení – děla, kartáče, torpéda. miny a také pochopitelně modernější rakety.

Službu konající důstojník, který mi zasalutoval při cestě za ranní kávou, mi řekl že Rally Dakar je to nejlepší, co po mnoha letech Valparaíso potkalo. A obyvatelé i obyvatelky přístavu nám to dávají najevo všude, kde se objeví nějaké auto či motorka z dakarské kolony. Najednou vám někdo podá do okénka ruku nebo láhev vynikajícího vína nebo napíše prstem podpis na zaprášené okno. Faktem je, že přístav Valparaíso musel ve své historii čelit mnoha ranám a hrál ve světové ekonomice mnohem větší roli než dnes. V době získání nezávislosti v roce 1818 tu žilo 5 000 obyvatel.

Rozvoji pomohla zlatá horečka v Kalifornii – přesněji řečeno, tato zlatá horečka vyvolala poptávku po chilské pšenici. V polovině 19. století tu žilo už 55 000 obyvatel. Rozmachu města přispělo i dokončení železnice ze Santiaga. Navíc bylo prvním důležitým přístavem pro lodě, plující kolem mysu Horn. V roce 1880 už mělo Valparaíso kolem 100 000 obyvatel, bylo důležitým obchodním centrem pro celé tichomořské pobřeží a také důležitým centrem pro rodící se chilské bankovnictví. První osudovou ranou bylo velké zemětřesení v roce 1906. Naštěstí nezničilo všechny budovy ve městě a tak tu dodnes můžete vidět ukázky impozantní architektury 19. století.

Druhou ranou bylo otevření Panamského průplavu a tou třetí evropský vynález syntetické náhrady chilského minerálního ledku. Zbytek dokončila hospodářská krize ve 30. letech. První výrazné oživení přišlo až po druhé světové válce s industrializací země. Dnes je to kromě přístavu také známé turistické centrum, stejně jako sousední Viňa del Mar. Na první pohled je vidět rozdíl mezi bohatou rovinatou čtvrtí El Plan na pobřeží a chudinskou čtvrtí s barevnými „barrios“ v kopcích. Přístav se vlastně rozkládá na jakési vlnami tvarované terase, která se zdvihá do neuvěřitelných převisů a kopců.

Malé barevné domky ve svazích jsou s městem spojeny točitými silničkami, stezkami, schodišti a „asensores“ – výtahy a lanovkami. Jízda s nimi patří k oblíbeným turistickým atrakcím, stejně jako koupání a slunění na plážích Pacifiku. Nic z toho si účastníci Dakaru neužijí. Ale až zítra vyrážíme do La Sereny budu vědět, že na šňůře čtrnácti etap rally přibyla nádherná „La Perla del Pacifico“ - Perla Pacifiku.

Standa Berkovec, Valparaíso, 10.1.
www.ms-rallytruck.cz

Zobrazit celou fotogalerii