Sedmadvacetiletý zádveřický automobilový jezdec Antonín Tlusťák patří k talentům automobilového soutěžního sportu. Před čtrnácti lety se začal prohánět na motokáře, nicméně velká touha ho dovedla do rally. Přišly první mistrovské vavříny, které si vyjel za volantem vozu Honda Civic 1.6 VTi a posléze Honda Civic Type R. V roce 2005 přesedlal na kitový citroen a z českých tratí zamířil v roce 2006 poprvé do Evropy, kde poznával atmosféru závodů mistrovství Evropy. Ve třetí sezoně vybojoval v evropském šampionátu v konečném pořadí sedmé místo.

„Začátky na motokáře byly dosti náročné. První závody přišly ve třinácti letech a hned jsem startoval v silnějších stovkách. Byl to pro mě obrovský skok a úvodní sezona byla velmi náročná. Přesto jsem dojel na pátém místě v absolutním pořadí. Největšího úspěchu jsem dosáhl v roce 1998 při závodě družstev. Tehdy jsem dojel druhý a v týmech jsme získali bronz. Tehdy se kolem motokár pohybovala silná sestava, například Honza Kopecký, Jarek Janiš, Viktor Wagner nebo Adam Lacko,“ vzpomíná na první krůčky Antonín Tlusťák. V začátku mu hodně pomohla rodina, především otec. Před osmnáctým rokem začal přemýšlet, zda půjde do rally nebo na okruhy.  Nakonec k tomu pomohla náhoda. „Při Rallysprintu Kopná před devíti lety jsem se vozil s Mirkem Jančíkem a vypadl mi přitom telefon. Mobil našel majitel auta Jiří Hasík, a když jsem za ním pro něj přijel, nabídl mi pronájem auta,“ vzpomíná na úsměvnou příhodu Tlusťák. Nejdříve poznával kouzla rally jako mechanik a poprvé za volant usedl při domácí Kopné, i když si ještě pohrával s myšlenkou jezdit souběžně motokáry. Rozhodl premiérový start na Šumavě a vítězství na rallysprintech. Motokáry šly v roce 2000 definitivně do ústraní a rally dostala zelenou. „Třetí místo na Šumavě ve třídě N2 bylo skvělé, neboť jsem teprve poznával atmosféru velkých závodů. Poznával jsem auto Honda Civic 1.6 VTi a přišly i první úspěchy. Hned v první sezoně jsme získali ve sprintech mistrovský titul ve třídě N2. Nejlepší sezonou pro mě byl rok 2004, to jsme startovali už na Hondě Civic Type-R.Ve sprintech jsme získali titul ve skupině N, ve velkém mistrovství jsme dojeli druzí, ale v obou šampionátech jsme vyhráli juniorský titul,“ vzpomíná Tlusťák. Úspěchy na své konto získal i v předloňské sezoně, když přesedlal na vůz Citroen Saxo Kit Car. Ve velkém šampionátu získal druhá místa ve skupině A i třídě A6 za Josefem Petákem a stejné umístění mu patřilo v jednodenních rallyspritech. Zároveň si vyjel národní prioritu ASN.

Na konci roku 2005 padlo rozhodnutí startovat v následujícím roce v závodech mistrovství Evropy. Posádka Czech National Team Antonín Tlusťák – Vlastimil Dědic startovala na šesti závodech evropského šampionátu, když největší úspěch si vyjela v podobě páté příčky na francouzské riviéře. Jak hodnotil Tlusťák loňské účinkování v Evropě? „V Itálii jsme poprvé startovali mimo český šampionát venku. Trať na Mille Miglia byla nádherná a hodně specifická. Ukázalo se, že jsme dobře natrénovali, nicméně pořadatelé nás posunuli až na závěr startovního pole, neboť si mysleli že nemáme kita. Druhý den jsme bohužel vypadli na lanko spojky. Na další start v Belgii hned tak nezapomenu. Trať vypadala na první pohled jednoduše, ale bylo to nejtěžší, co jsem, kdy jel. Těžká orientace a spousta odboček. Kdo přijede porvé na Ypres, nemá šanci uspět. Přesto jsme dojeli na slušném sedmnáctém místě. V Bulharsku se trať podobala Itálii, neboť se jelo v horách na širších cestách a uklouzaném asfaltu. Začali jsme opatrně a poté jsme jezdili časy do desítky. Skončili jsme absolutně na osmém místě, což byl náš první evropský bod a první ve třídě.“  Vrchol sezony čekal posádku Tlusťák – Dědic koncem srpna při domácí Barum rally Zlín. „Na barumce se sešla největší konkurence z evropských závodů. Chtěli jsme skončit do patnáctého místě, ale ve skrytu duše jsme pomýšleli i o první desítce. Bohužel jsme ve Slušovicích urazili o obrubník kolo a bylo po nadějích na slušný výsledek. Nakonec jsme vybojovali alespoň šesté místo ve třídě.“   Po barumce Tlusťák startoval ještě v Řecku a ve Francii. „V Řecku nás zastavila prasklá hřídel na klapkách již na testovací vložce a závada se poté opakovala hned na úvodním testu. Všechno jsme si vynahradili v Antibes, což byla jednoznačně nejtěžší rally mistrovství Evropy. S pátým místem v absolutním pořadí jsme byli velmi spokojeni, navíc nám vyšla i volba pneumatik. Z Francie jsme odjížděli velmi spokojeni.“ Mimo to se posádka Tlusťák, Dědic zúčastnila všech soutěží Global Assistance Mezinárodního mistrovství České republiky a části vybraných rallysprintů. I tato domácí část mistrovské sezony byla úspěšná, neboť posádka stříbrného saxa obhájila titul vicemistra v MMČR v hodnocení Super 1600 a ve třídě A6, získala první místo v MMČR junior a MČR junior.

V sezoně 2007 slušovický tým absolvoval opět s podporou Federace automobilového sportu AČR šest závodů mistrovství Evropy v Itálii, Turecku, Chorvatsku, Polsku, Belgii a domácí Barum rally Zlín. Systém evropského šampionátu prošel před letošní sezonou renesancí. Zájemci o evropské body se museli registrovat, zaplatit vstupní poplatek a odjet minimálně šest závodů. Jezdci Czech National Teamu úvodní tři soutěže nevyšly, neboť ani v jedné z nich nespatřil cílovou rampu. „V Itálii byla soutěž ještě těžší než loni. Bohužel nás pronásledovala smůla. Hned na první erzetě jsme dojeli auto startující před námi, domácí pilot nás neviděl a nepustil nás. Začal nám přehřívat motor a mezi vložkami jsme dolévali vodu. Ještě hůře dopadly brzdy, na přejezdu jsme je odvzdušňovali. Při jízdě na přejezdu nám nedalo auto přednost, vyjelo ze stopky před nás a kolizi jsem už nezabránil. V Turecku nás dvě třetiny soutěže netrápily žádné problémy, nicméně kvůli upadlému zadnímu kolu  jsme odstoupili. Smůlu v první polovině sezony jsme završili v Chorvatsku, kde jsme odstoupili v úvodu pro technickou závadu.“  Tlusťák vybojoval první evropské body až v Polsku, kde i přes salto nakonec získal pět mistrovských bodů. Za dva týdny přidal v Belgii další evropský bod, když ve skvěle obsazené soutěži skončil v absolutním pořadí v závěru druhé desítky. Při domácí Barum rally Zlín se na startu sešlo hvězdné startovní pole, zádveřický jezdec vybojoval další evropský bod. V cestě za lepším výsledkem ho zbrzdil defekt při druhém průjezdu Pindulou, vadnoucí brzdy na Trojáku a v závěru soutěže i dvouminutová penalizace. V konečném pořadí to bylo páté místo ve skupině A a čtvrtá příčka ve třídě A6. Tlusťák v posledních dvou závodech evropského šampionátu nestartoval a v konečném pořadí Mistrovství Evropy v rally jezdců 2007 mu patří devátá příčka se sedmi body. Doma se Antonín Tlusťák letos objevil jen při pár závodech. Diváci ho mohli sledovat ve slovenském šampionátu, kde úspěšně startoval v týmu ARC Slovakia na voze Suzuki Ignis S1600. 

Pro sezonu 2008 byl připraven vůz Citroën C2 Super 1600 z francouzské stáje PH Sport. Tlusťák si vyzkoušel nový vůz poprvé začátkem listopadu při tradičním Setkaní mistrů v Sosnové. „Auto je určitě  lepší než dosavadní saxo. C2 má lepší podvozek, auto je posazeno níže, zadní náprava je nezávisle zavěšená. Vůz má dále lepší motor a funguje daleko lépe. Krásně sedí a je s ním radost jezdit.“ Začátek sezony v evropském šampionátu však byl smolný. Úvod sezony provázela řada technických problémů. „V Chorvatsku nám odešel motor, zatímco v Bulharsku držák plynového lanka. Přitom časy jsme zajížděli velmi slušné, ale technika stávkovala. Zlom nastal při domácí barumce, kde nás smůla konečně opustila. Zajížděli jsme fantastické časy a zhodnotili jsme výborný výkon v podobě druhé příčky v nabité třídě A6.

Přetahovali jsme se s Jožkou Bérešem ze Slovenska o drahocenné sekundy. Konečné druhé místo bylo pro nás výborným výsledkem a odrazili jsme se úspěšně do zbývající poloviny sezony.“

Důkladná prověrka čekala pro celý tým během dvou týdnů na začátku října. Nejdříve premiérová účast na soutěži mistrovství světa na Korzice a poté závěrečný evropský díl na klikatých cestách jižní Francie v okolí Antibes. „Atmosféra světového šampionátu byla úžasná. Vidět vedle sebe v servisu tovární týmy, dále nádherné prostředí, to v každém zanechá velmi silný dojem. Časy na jednotlivých erzetách byly ve třetí etapě velmi slušné, ale technika nás v průběhu závodu potrápila. Nejdříve vypověděl službu nový alternátor, následující den nás zbrzdil výlet mimo trať a defekt pneumatiky. Následoval rychlý přesun do Antibes, kde se nám velmi dařilo. Řadu místních borců jsme porazili a z jízdy jsme měli velmi dobrý dojem. Jeli jsme bez problémů, bez chyb a nakonec jsme získali sedmé místo absolutně. Stejná příčka nám patřila i v celkovém hodnocení mistrovství Evropy.“ Tlusťák se Škaloudem předvedli výbornou formu v závěru sezony na vsetínském sprintu, kde obsadili v absolutním pořadí skvělé páté místo. „Projevila se naše vyježděnost z Evropy a získané zkušenosti. Na podobně vysoké umístění jsme před startem rozhodně nepomýšleli.“ Tlusťák se představil v loňském roce na celkem sedmnácti soutěžích, z toho v deseti případech v České republice. „Třikrát jsme startovali na domácích rallysprintech. V Pelhřimově jsem měli možnost usednout do vozu kategorie Super 2000. Hlavním cílem bylo seznámit se s vozem, což se stoprocentně podařilo.“

Posádka A.T. Motosport Antonín Tlusťák, Jan Škaloud plánuje v roce 2009 start v patnácti soutěžích, když hlavním cílem je opětovná účast v mistrovství Evropy, kde je naplánován start v osmi podnicích z jedenáctidílného seriálu. „Zaměříme se především na hodnocení dvoukolek, kde je vypsána od letošního roku samostatná klasifikace. Chceme uspět v celkovém hodnocení této klasifikace. Rádi bychom nasbírané zkušenosti na evropských tratích zúročili právě v letošním roce,“ uzavírá zádveřický jezdec Antonín Tlusťák.

Při prezentaci týmu A.T. Motosport před letošní sezonou se v roli V.I.P hosta objevil při setkání s novináři slovenský hokejový trenér Ernest Bokroš, který před pěti lety dovedl zlínské hokejisty k historickému mistrovskému titulu a před sedmi lety se podílel v roli asistenta trenéra na světovém titulu pro Slovensko. „Když mě oslovili s touto nabídkou, tak jsem váhal. Ale teď toho nelituji, byl to pořádný adrenalin a měl jsem i strach. Už mi chybí jenom seskok padákem," usmíval se slovenský kouč.  

ZLIN PRESS production – Roman ORDELT

Zobrazit celou fotogalerii