Zejména v první polovině soutěže se této trojice držel i Karel Soumar a ani Daniel Běhálek a Václav Stejskal mnoho neztráceli. „Pačejovský sprint začínal krátkou, ale díky spadanému jehličí a jiným nečistotám, nebezpečně uklouzanou Hájeckou rychlostní zkouškou. Na ní jsme zvolili volnější tempo a přestože jsme na vítězného Běhálka ztratili jen 2,6 vteřiny, byli jsme v enkách až na sedmém místě,“ vysvětlil volnější start Toník. Na sedmém místě v enkách zůstali i po druhé vložce, kterou absolvovali volným průjezdem Pak je dvě vítězství a jedno druhé místo posunulo výrazně dopředu, takže do servisní zony v polovině soutěže vjížděli jako vedoucí posádka skupiny N. Protože však vedli před Roubíčkem jen o tři vteřiny, bylo jasné, že druhou část soutěže rozhodnou pneumatiky a také počasí, které bylo na každé rychlostní zkoušce jiné.

 

Úvodní tři erzety druhého kola sedly lépe Roubíčkovi a zejména Křížkovi, který také šel do čela, zatímco Toník s Jiřím klesli až na třetí místo. Rozestupy však byly i nadále minimální. Na další, Nezamyslické vložce, se pak ukázala výhoda přezutých mokrých pneumatik, které si Tlusťák s Marešem přichystali právě na podobnou příležitost, kdy na trati stálo množství vody a další stále padala z težkých mraků. Mokré pneu se osvědčily až mírou nečekanou. Jasné vítězství ve třídě i ve skupině znamenalo návrat do čelo v obou kategoriích i ve skupině Junior 2000 s takovým náskokem, který se již za normálních okolností na zbývajících dvou vložkách ztratit nedal.

 

Druhý Roubíček byl zpět o více než třičtvrtě minuty, třetí Stejskal ještě o minutu dále. Křížek již nepokračoval. Třetí triumf v řadě byl tedy v kapse a to ještě nebylo vše. Podmínky panující na trati zvýhodnily ty posádky, které startovaly později a ještě větší šanci na úspěch měli ti, kteří správně obuli. Obojí tedy nahrálo do karet hondě ze Zádveřic, která na deváté vložce dosáhla absolutně nejrychlejšího času, když cílem projela čtyři vteřiny před Radkem Krotkým na felicii A6 a až teprve třetí byl pozdější vítěz soutěže Štěpán Vojtěch na Peugeotu 206 WRC.

 

Prostě Tlusťákovi s Marešem se povedl husarský kousek, který se jen tak nestává. „Dlouho jsme tomu výsledku nemohli uvěřit. Víme, že nám hodně pomohlo počasí, ale taková už je rallye a přestože absolutní vítězství v rychlostní zkoušce nijak nepřeceňujeme, hodně si jej ceníme a všichni jsme z toho měli velkou radost. Jsem si téměř jistý, že s naším autem se nám již podobný kousek nepodaří, protože takhle to vše vyjde maximálně jednou za život, ale je to krásné,“ zářil Tlusťák při pohledu do výsledků a pokračoval: „Oba jsme s Jirkou rádi, že se nám podařilo dobře obout a že jsme při výměně kol před vložkou nezmokli zbytečně. Ani dobré pneumatiky však nezmůžou všechno a měli jsme i pořádnou krizovku, když se v louži zastavila kola a auto už bylo téměř neovladatelné.

 

Zkusil jsem snad vše, včetně ruční brzdy, nižších kvaltů a bylo mě plné auto tak, že jsem snad i rukou klepl Jirku přes přilbu, jak jsem se snažil dostat auto pod kontrolu. Měli jsme velké štěstí, že to dobře dopadlo. Poslední vložky jsme již jeli v klidu a teď se již soustředíme na Blovice, které se letos pojedou poprvé v létě, takže když nebude pršet, měla by to být příjemná soutěž, na které chceme udržet získané vedení ve skupině N i mezi juniory, které nás také hodně zajímá,“  dodal v cíli pilot vítězné posádky skupiny N, třídy N3 a juniorské trofeje.

 

Vzhledem ke značnému poškození jednoho ze dvou menších civiců třídy N2 na Bohemii, doplnila v Pačejově Tlusťáka s Marešem jen jedna dámská posádka s Míšou Maňovskou a Katkou Blahoutovou. Míša, která využívala nových zkušeností získaných startem v Kopné s Lubošem Novákem, začala sice velmi opatrně, snad by se dalo říci, že spíše než opatrně, jela hodně pomalu. Vždyť na první vložce skončila ve třídě až poslední, ze dvanácti startujících ve třídě N1600.

 

Po volném průjezdu druhé vložky se však od třetí začala výrazně zlepšovat a postupně se propracovala na páté místo, jen několik vteřin za Tomáše Hrabce. Snad právě blízkost a šance zisku čtvrtého místa, stála u zrodu chybičky v úplně poslední zatáčce soutěže, těsně před cílem závěrečné rychlostní zkoušky. Následky malého zaváhání nebyly sice nijak moc dramatické a jak Míša, tak Kačka vystoupily z auta nezraněny, ale s autem se již pokračovat nedalo. Byla to škoda, protože páté a při troše štěstí možná i čtvrté místo ve třídě by potvrdilo, že si Míša s Katkou již zvykly na nový systém rozpisu na nějž letos poprvé jedou. Škoda…

 

 

 

tisk info

Milan Hauer