Trénovaní řidiči z povolání dokáží únavě asi odolávat déle, ale tragické příklady, které se opakují i v letošní sezóně, dokazují, že ani zkušení řidiči se mu neubrání. A to mají zákonem předepsané pravidelné přestávky na odpočinek. Zvláště nebezpečná je stereotypní jízda v letním vedru po dálnici po poledni, nebo v noci, mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní.

Cítíme-li bolest v zádech, ztrnulost, bolení nohou, pálení očí zavírání očí nebo bolení hlavy, či dokonce mžikové vysazení – mikrospánek, pak už je skoro pozdě. Zastavme okamžitě na nejbližším odpočívadle a zacvičme si, v noci si pak alespoň na krátkou dobu zdřímněme. Zásadně se nesnažme o povzbuzení kouřením či jakýmikoli medikamenty. Pozor také na poslech monotónní, příliš hlasité hudby. Lepší je poslouchat pořady, které povzbudí naši pozornost a vůbec nejlepší je, když si spolu s posádkou sami zazpíváme. Spolujezdec by měl pomáhat při navigaci, nikoli spát.

Mikrospánek přichází často kolem 13 – 14 hodiny po těžkém obědě.

Postarejme se o dostatek tekutin, nejlépe málo sladkého čaje s citronem. Jezme i k obědu jen do polosyta a jen lehká jídla.

infoservis ÚAMK, foto ilustr.

Zobrazit celou fotogalerii