:: car.cz :: denní zpravodajství ze světa motorismu

Tisková zpráva – Celkový souhrn po 3. etapě

Obecně - shrnutí předchozího dne

Etapa č. 3, pondělí 4. ledna 2009 La Rioja - Fiambala, spojovačka 259 km, rychlostní zkouška 182 km, celkově 441 km

Trať byla poprvé stejná pro všechny kategorie, což byla špatná zpráva zejména pro jezdce startující z posledních míst – bylo jasné, že motorkáře či jezdce na čtyřkolkách zezadu začnou dojíždět automobily a možná i kamiony. A všichni vědí, že mít Kamaze za zády v plné rychlosti, není nic příjemného a někdy to znamená obrazně záchranu holého života.

Jezdci jsou sice vybaveni povinným přístrojem Sentinel, kterým je možné upozornit motorkáře nebo čtyřkolkám na zezadu předjíždějící dvoustopé vozidlo (protože při hluku během jízdy ani kamion neslyší), ovšem ne všichni piloti kamionů sentinel důsledně používají a v případě pádu na trati se mnohokrát stalo, že kamion nebo auto ležící motocykl doslova převálcuje. Ale takový je Dakar a všichni to vědí.

Tato etapa byla sice nejkratší ze všech plánovaných, ovšem o to náročnější a přesvědčila se o tom řada vynikajících pilotů, kteří ztratili šance na umístění – ať díky pádům, tak díky poruchám strojům, což platilo například pro vítěze včerejší etapy motorkáře Francouze Davida Fretigneho, který dojel až na hranici první čtyřicítky.

V kategorii čtyřkolek se pořadí měnilo prakticky na každém kontrolním bodu. Výborně jedoucí jezdci se vzápětí propadali a piloti s problémy v úvodu etapy se propracovali na čelo závodu. Velmi špatně fungující trackingový systém pořadatele, nepřispíval k přehlednosti o stavu závodu.

V automobilech etapu vyhrál v rekordní jízdě Francouz Stéphane Peterhansel (BMW), který tak zaznamenal své první etapové vítězství ve 32. ročníku Dakaru. Jezdec z Vesoul ve Francii porazil oba konkurenty na VW - Španěla Carlose Sainze o 5'44 i katarského jezdce Nassera Al-Attiyaha o 10'01 a převzal celkové vedení v závodě.

V kamionech Dakaru kraluje Vladimír Chagin (Kamaz), který zaznamenal své 3. po sobě jdoucí etapové vítězství. Ruský jezdec, který brzo oslaví své 40 narozeniny triumfoval na speciálce a svým časem porazil téměř o 12 minut svého věrného „pobočníka“ Firdause Kabirova (Kamaz), vítěze loňské Silk Way Rally, má tak úspěšně našlápnuto k celkovému vítězství, tím spíš, když ze závodu odstoupil jeho hlavní rival, český jezdec Aleš Loprais (Tatra).

Czech Dakar Team

Třetí etapa z La Riojy do Fiambaly nabídla dlouho očekávané a současně obávané písky a duny. Pro některé závodníky to byla změna víc než radikální a tak se nakonec tato etapa zapíše do historie jako jedna z těch náročnějších. Bílé duny v okolí Fiambaly jsou vyhlášené svou krásou, prašný bivak již o něco méně. V technických pískových polích si jezdci Czech Dakar Teamu sáhli ke dnů sil. Jindy hovorný Jiří Janeček to v cíli etapy vyjádřil dvěma slovy: „Byl to masakr!“

Naštěstí piloti týmu Czech Dakar Team v kategorii motocyklů a čtyřkolek dojeli v pořádku do cíle ve Fiambale a zlepšili svá celková umístění.

První do cíle etapy z našich přijel Martin Macek, který se svou Yamahou WR450F dorazil na 20. místě se ztrátou 54 minut na vítěze etapy, legendárního Cyrila Desprese, který dnešních 182km nejnáročnější etapy doslova proletěl za 3 hodiny. Martin neměl na trati žádné problémy, ale 3. etapu označil jako velice těžkou na to, že se jednalo o první pískovou. Zůstává tak nadále nejlepším českým pilotem v pořadí – aktuálně je na 19. místě a ztrácí hodinu a 27 minut na vedoucího jezdce.

Výborný výsledek zajel i dakarský nováček Roman Krejčí, který jel na stejné značce motocyklu jako Martin Macek i třetí motorkář týmu Jan Veselý. Krejčího 23. místo je náplast za včerejší posun do druhé stovky díky velké časové penalizaci a posun v celkovém umístění do první padesátky. Celkově je Roman 46ý.

Není divu, že Roman Krejčí zářil po etapě úsměvy. Roman také prozradil, co změnil na svém způsobu jízdy, že se najednou začalo dařit: "Jel jsem podle toho jak já rozumím významu tvrzení na sto procent, tedy volně plynulou jízdu."

Zdá se, že skvělá fyzická kondice Krejčího je na Dakaru k nezaplacení: "Náročné etapy mi prostě sedí, mám je mnohem raději než krátké sprinty. Čím těžší etapa a více písku, tím lépe pro mě." Krejčíř se očividně zlepší i v navigaci: "Konečně si s tím systémem začínat rozumět a jsem moc rád, že je to vidět na výsledcích."

Ani Romanovi se však ve 3. etapě nevyhnuly problémy: "Párkrát jsem upadl a políbil dunu, ale to je na Dakaru normální. Nic moc mě nebolí, i když jsem samozřejmě celý potlučený".

Se stavem své motorky je Roman spokojen: "Mašina jede, ale samozřejmě se jí snažím šetřit. Obrovské dunové výjezdy raději traverzuji, protože jinak hrozí zadření motoru, o čemž se dnes pár kolegů přesvědčilo na vlastní motor. Při přepínání na záložní nádrž jsem mašinu raději startoval deset minut nohou, než trápit a namáhat startér."

Oldřich Bražina

Oldřich Bražina se po etapě usmíval, i když jej trápí problémy s chlazením motoru. "To horko tady je neskutečné. Musel jsem dnes několikrát zastavit a prostě počkat, než motor zchladne a kontrolka přehřátí zhasne. Moje čtyřkolka se jménem „Čumáček“ je vlastně takovým koněm, bez kterého se do cíle nedostanu a podle toho se musím chovat."

Olin byl svědkem hrůzostrašné havárie se šťastným koncem, která dnes postihla Honzu Veselého: "Předjel mě a vzápětí trefil zadním kolem velký drn a už letěl. Měl jsem co dělat, abych ho nepřejel, protože dopadl přímo přede mě. Ležel na břichu, vůbec nekomunikoval a z nosu mu crčel proud krve, který nešel zastavit. Naštěstí po pár minutách přišel k sobě. Musel jsem také upozorňovat přijíždějící motorkáře kde Honza leží, protože to bylo takové nešikovné místo."

Olin, který se na administrativních přejímkách styděl za svých 48 let, zůstává i po třetí etapě ve hře, i když je třeba zejména proti domácím závodníkům ve v nevýhodě.

Za Czech Dakar Team se Olin Bražina umístil na pěkném sedmém místě s časem jen o 26 minut horším než vítěz etapy – Argentinec Sébastian Halpern na Yamaze. Bražina se tímto výkonem dostal na celkové osmé místo v tabulce quadů, dnes byl i nejlepším českým čtyřkolkářem a celkově vede i českou tabulku v této kategorii.

Jiří Janeček - Viktor Chytka

Ani Jiří Janeček s Viktorem Chytkou neměli nejjednodušší den."Hned zkraje rychlostní zkoušky jsme zabloudili okolo prvního way pointu," popisuje vzniklou situaci Jiří Janeček. "Zajeli jsme si asi o 20 kilometrů, což nás stálo zhruba hodinu času. Jeli jsme sice dobře na druhý way point, ale také jsme byli na druhé straně kaňonu, takže jsme se museli vrátit." Viktor Chytka označil 3. etapu jako hrůzu a děs.

"Dvakrát jsme museli ven z auta a kopat. Trochu nás potrápila i jedna duna, která již byla hodně rozježděná, Nakonec jsme ji ale napotřetí pokořili." Jiří s Viktorem etapu dojeli 46í a celkově jsou 41 místě o 2 místa před Miroslavem Zapletalem, na silnějším voze v kat. T1.

Dušan Kunovský

Dušan Kunovský v pondělí zažil jeden z nejhorších dní svého života."Bylo to nekonečné, úmorné, vyčerpávající," popisuje většinový vlastník společnosti Central Group své pocity. "Myslel jsem si, že Silk Way byla díky počasí a terénům náročným podnikem, ale letošní Dakar jde ještě dál," zhodnotil náročnost zejména dnešní etapy Kunovský.

"V jednom úseku s hlubokými kolejemi jsme se ocitli na pravém boku," komentuje situaci z koryta vyschlé řeky navigátor Libor Latiňák. "Naštěstí to bylo v malé rychlosti" takže jsme během pár minut již opět stáli na všech čtyřech kolech."

Slova uznání adresoval Dušan na adresu motorkářů. "Obdivuji všechny motorkáře, protože to co oni musí vydržet je neskutečné. Každý jede sám za sebe a musí se tudíž spolehnout právě a jen na sebe."

Kunovský prozradil i něco málo z toho, jak probíhá komunikace a dělba práce s druhým členem jeho posádky Liborem Latiňákem: "Pokud zapadneme, tak kopeme samozřejmě oba. Libor toto auto postavil, takže je správné, že všechno technicky řídí a já ho v tomto ohledu rád poslechnu. Navíc je to skvělý navigátor. Občas je samozřejmě třeba zvýšit hlas, ale to je ve vypjatých situacích normální. Dnes do na chvíli vypadalo, že se z jednoho lavoru vůbec nedostaneme, ale nakonec jsme to zvládli." Na závěr Dušan nezapomněl skoro již tradičně připomenout: "Již jen za jeden den budeme u Tichého oceánu."

Slova Dušana Kunovského potvrzuje i Libor Latiňák: "Dnes se toho stalo opravdu hodně, ale s Dušanem jsme to společně všechno zvládli. Měli jsme 2 defekty a třetí si přivezli do bivaku, viděli jsme po cestě mimo jiné i spadlý vrtulník a neskutečné množství rozbitých motorkářů. Byly úseky, kde jsme zapadávali co 200 metrů a dostat s odsud nám vzalo hodně sil. Auto zatím drží, takže jsem spokojený.“

Dušan s Liborem dojeli v etapě na 48. místě a celkově jim patří 49. příčka.

Jakkoliv není Marek Spáčil pověrčivý, nastupoval do třetí etapy s velkým respektem, vždyť právě tady minulý rok po předešlých nadějných výkonech našel své Waterloo. Tentokrát byla etapa do Fiambaly milosrdnější, i když rozhodně ne jednoduchá. Přitom toto první letošní dobrodružství v písku mělo podle papírových předpokladů Tatře vyhovovat. První náznak problémů se objevil ještě ve spojovačce, která přivádí závodníky na start rychlostní zkoušky. Problémy s brzdami, resp. jejich kompozicí, se kterými se tým ostatně potýká od začátku rallye, se ukázaly jako vážné a tak nezbylo nic jiného než přistoupit k jejich výměně.

"Postihla nás drobnější kolize a pak už to nešlo neřešit," popisuje situaci Marek Spáčil. "Při průjezdu kolem jednoho sloupu před námi začal přejíždět cestu autobus. Říkali jsme si, že snad nezastaví, protože to bychom neubrzdili, i když byla brzda až na podlaze. Nakonec nám nechal přesně tolik místa, abychom se do vzniklé mezery vešli, tedy bez zrcátek. Míla měl okénko dole, takže zrcátko skočilo dovnitř. Já měl to své nahoře a dostalo se dovnitř také…".

"Díky opravám jsme přijeli na start o 35 minut později, což nás bude stát první letošní penalizaci," popisuje další průběh spojovačky navigátor Míla Janáček: „Jakkoliv to ve 3. etapě nakonec nedopadlo úplně nejlépe, tak musím říci, že to byla nádherná etapa. Díky pozdějšímu startu jsme se dostali do hustého provozu, ale postupně se nám dařilo posouvat se směrem vpřed."

Spáčilovu Tatru postihl technický problém i v rychlostní zkoušce."Na šedesátém kilometru jsme při zdolávání jedné z vysokých dun zastavili doslova pár decimetrů od vrcholu," popisuje technické problémy konstruktér Radek Smolka. "Auto přestalo řadit, protože nám ustřelila vzduchová hadice. Museli jsme couvat a přitom nám ještě vytekla voda. Dunu jsme napodruhé zdolali a zůstali stát nahoře, aby motor zchladl.

Od CP1 nás dělila asi kilometrová cesta do kopce a pak dvanáctikilometrový sjezd. Než jsme tam dojeli, tak nás postihly tři defekty." Marek Spáčil prozradil, kde se podařilo sehnat vodu do chladiče. "Naštěstí nám místní pomohli a postupně v litrových lahvích donesli potřebných 35 litrů. Pak jsme ještě museli vyřešit problém chlazení jako takového, což znamenalo výměnu termostatu a citelnou ztrátu dvě a půl hodiny. Po všech těchto patáliích jsme už dojeli do cíle bez problémů. Je to velká škoda, protože kdybychom se dnes netrápili, tak jsme mohli udělat skvělý výsledek."

Marek Spáčil dojel 30ý a celkově je na 20. místě.

Pozdní příjezd asistenční Tatry Martin Kolomého trucker vysvětlil slovy: "Měli jsme problémy s přehříváním motoru a to nás stálo spoustu času. Každopádně jedeme dál." Martin Kolomý dojel etapu na 38. místě a celkově je 26ý.

Dakar je závod na dva týdny a nerozhoduje se v úvodu. Každému je jasné, že všichni nedokončí, pro mnohé je cílem dokončit polovinu závodu. Jak kdysi řekl skvělý závodník Fabrizio Meoni, který zahynul na africkém Dakaru v roce 2005 a stále zůstává v myslích a srdcích mnoha jezdců, kteří mu vzdávají hold umístěním nálepky s jeho jménem na svých strojích: „Dakar musí zůstat závodem jen pro několik lidí, Dakar je sen, sen o dojetí do cíle a kdyby každý dojel do cíle, ten sen by se rozplynul“.

Etapa 4, úterý, 5. ledna 2010, Fiambala – Copiapo, spojovačka 1 - 394 km, rychlostní vložka - 203 km, spojovačka 2 - 32 km, celkově 629 km

V reakci na události předchozího dne a z důvodu organizačních úprav pořadatelé rozhodli odložit start dnešní etapy o hodinu a půl a zkrátili CP3 o 40 km. „Public zone“ plánovaná na 184,91 km byla z důvodu nešťastné události, kdy na prvním speciálu etapy Colón – Cordoba zemřela neukázněná mladá divačka, odstraněna.

S délkou 629 km a trasou napříč Andami to nebude pro závodnické peloton žádný med. Jezdci překročí hranici mezi Argentinou a Chile v nadmořské výšce více než 4000 m a míří k poušti Atacama. Všichni soutěžící budou konfrontovány s krátkým, ale technický postaveným měřeným úsekem, kde po první rychlé části následuje více než 100 km písku a dun. Očekává se, že tato speciálka opět zamíchá startovním polem. Zároveň etapa poskytne jezdcům poslední možnost k přípravě před nejvyprahlejší pouští světa.

Czech Dakar Team

Dakar 2010 – Tisková zpráva – Celkový souhrn po 3. etapě, CDT 5. 1. 2009

Etapa 03, flash #1 – Motocykly a čtyřkolky
Piloti Czech Dakar Teamu, v kategoriích motocykly a čtyřkolky, jeli dnešní etapu zodpovědně. Trať rychlostní zkoušky (tzv. speciálu) vedla 182km po nejprve písčitém, později kamenitém a na závěr vysloveně pouštním terénu. Zejména poslední úsek byly už opravdové duny v délce asi 30km. Tato etapa byla sice nejkratší ze všech plánovaných, ovšem o to náročnější a přesvědčila se o tom řada vynikajících pilotů, kteří ztratili šance na umístění – ať díky pádům, tak díky poruchám strojům, což platilo například pro vítěze včerejší etapy Davida Fretigneho, který dojel až na hranici první čtyřicítky.

Naštěstí piloti týmu Czech Dakar Team v kategorii motocyklů a čtyřkolek dojeli v pořádku do cíle ve Fiambale a zlepšili svá celková umístění. První z našich přijel Martin Macek, který se svou Yamahou WR450F dorazil na 21. místě se ztrátou 54 minut na vítěze etapy, legendárního Cyrila Desprese, který dnešních 182km nejnáročnější etapy doslova proletěl za 3 hodiny. Martin neměl na trati žádné problémy, ale dnešní etapu označil jako velice těžkou na to, že se jednalo o první pískovou. Zůstává tak nadále nejlepším českým pilotem v pořadí – aktuálně je na 20. místě a ztrácí hodinu a 27 minut na vedoucího jezdce.

Výborný výsledek zajel i dakarský nováček Roman Krejčí, který jel na stejné značce motocyklu jako Martin Macek i třetí motorkář týmu, Jan Veselý. Krejčího 23. místo je náplast za včerejší posun do druhé stovky díky velké časové penalizaci a posun v celkovém umístění do první padesátky.

Jako poslední motorkář týmu dojel do cíle Jan Veselý. Tomu se při předjíždějí Olina Bražiny dostal do kola kámen, udělal se svým motocyklem ve vzduchu salto a byl dokonce několik minut v bezvědomí. Nakonec se však za pomoci svého týmového kolegy dal do pořádku a etapu dokončil na průběžném 78. místě se ztrátou tří hodin a 42 minut.
V kategorii čtyřkolek se pořadí měnilo prakticky na každém kontrolním bodu. Výborně jedoucí jezdci se vzápětí propadali a piloti s problémy v úvodu etapy se propracovali na čelo závodu. Velmi špatně fungující trackingový systém pořadatele, nepřispíval k přehlednosti o stavu závodu a cíl byl překvapení. Za Czech Dakar Team se Olin Bražina umístil na pěkném sedmém místě s časem jen o 26 minut horším než vítěz etapy – Argentinec Sébastian Halpern na Yamaze. Bražina se tímto výkonem dostal na celkové osmé místo v tabulce quadů a dnes byl i nejlepším českým čtyřkolkářem a celkově vede i českou tabulku v této kategorii.

Trať byla dnes poprvé stejná pro všechny kategorie, což byla špatná zpráva zejména pro jezdce startující z posledních míst – bylo jasné, že je zezadu začnou dojíždět automobily a možná i kamiony. A všichni vědí, že mít Kamaze za zády v plné rychlosti, není nic příjemného a znamená to konec závodění a obrazně záchranu holého života. Jezdci jsou sice vybaveni povinným přístrojem Sentinel, kterým je možné upozornit motorkáře nebo čtyřkolkám na zezadu předjíždějící dvoustopé vozidlo (protože při hluku během jízdy ani kamion neslyší), ovšem ne všichni piloti kamionů sentinel důsledně používají a v případě pádu na trati se mnohokrát stalo, že kamion nebo auto ležící motocykl doslova převálcuje. Ale takový je Dakar a všichni to vědí a patří to k věci.

Do dnešní etapy už nastupovali s četnými šrámy ze včerejší bitvy v horách, rozhodně ale neztrácejí odhodlání, což se projevilo na příkladu holandského závodníka Franse Verhoevena, který včera po 8km zůstal na speciálu s defektem motoru svého BMW G450X. S pomocí asistence opravili stroj na trati a se zpožděním asi osmi hodin dojel do cíle etapy před zavřením trati. Do bivaku dorazil až po půlnoci. Dnes ovšem jako by se nic nestalo a zajel jedenácté místo! Podobná smůla postihla i špičkového pilota Marca Comu, který k 22 minutové penalizaci z předchozích etap, přidal dnes dvacet minut způsobených technickými problémy v etapě. Ale nevzdává se a bude bojovat. Dakar je totiž závod na dva týdny a nerozhoduje se v úvodu.

Každému je jasné, že všichni nedokončí, pro mnohé je cílem dokončit polovinu závodu. Jak kdysi řekl skvělý závodník Fabrizio Meoni, který zahynul na africkém Dakaru v roce 2005 a stále zůstává v srdcích mnoha jezdců, kteří mu vzdávají hold umístěním nálepky s jeho jménem na svých strojích: „Dakar musí zůstat závodem jen pro několik lidí, Dakar je sen, sen o dojetí do cíle a kdyby každý dojel do cíle, ten sen by se rozplynul“.
Pro Czech Dakar Team: Tomáš Kocanda

Spáčilovu Tatru přibrzdily technické problémy. Kolize a autobusem dopadla ještě dobře !!