Czech Dakar Team

Tisková zpráva – Celkový souhrn po 5. etapě

V pořadí již pátá etapa dakarské rally přivedla závodníky z Copiapo do Antofagasty a ke břehům Tichého oceánu. Se svou 483 km dlouhou speciálkou byla druhou nejdelší etapou v letošním ročníku Dakaru. Vyznačovala se zpočátku kamenitým terénem, který se změnil na rychlé písty s mnoha převýšeními a pískem jemným jakou mouka.

• Peklo jménem prach
• V chladiči Spáčilovy Tatry koluje i slivovice
• Jednomu z členů posádky se zdálo, že tchyně vstala z hrobu

Obecně - shrnutí předchozího dne

Etapa 5, středa 6. ledna 2010, Copiapo - Antofagasta, spojovačka 1 - 90km, rychlostní vložka - 483 km, spojovačka 2  - 97km, celkově 670 km

5. etapa se nesla ve znamení velkého útoku jezdců stáje Volkswagen. Američan Mark Miller (VW) získal své první etapové vítězství na Dakaru s náskokem 2´10 resp. 4´27 před svými týmovými kolegy – Španělem Carlosem Sainzem a  Katařanem Nasser Al-Attiyahem. Pátou etapu poznamenala nehoda dosud vedoucího jezdce Stéphane Peterhansela (BMW). Francouz zlomil na 135 km zadní nápravu a ztratil téměř 2 a čtvrt hodiny a také s největší pravděpodobností veškeré šance na vítězství v letošním ročníku dakarské rally. Celkové vedení tak převzal Carlos Sainz. Vítěz čtvrté etapy Američan Gordon na Hummeru dojel v 5. etapě čtvrtý.

Piloti si dnes na celkem 483 km dlouhé rychlostní zkoušce v poušti, která vedla místy až do 3000 m výšky, užili rozhodně své. Kromě nesmírně obtížného písku zvaného "feš-feš" (fesh-fesh), který připomíná hladkou mouku a vysokých teplot (až do 60°C), překonávali obtíže s kvalitou místního paliva i nástrahy samotné trati.

Mezi elitní první dvacítku se z českých závodníků nedostal nikdo, pokud nepočítáme za český tým startujícího Slováka I. Jakeše, který zajel skvělé 11. místo, následovaný svým krajanem S. Svitkem na 14. pozici.

Jinak startovní pole po vyřazení dalších pilotů, včetně minule našeho Martina Macka (Yamaha) bylo opět kratší. Po těžkém pádu musel odstoupit zraněný motocyklista David Casteu, (SHERCO), který dosud jezdil na absolutní špičce a bojoval o titul.

Smůlu si mezi čtyřkolkáři vybral český jezdec Martin Plechatý, který zajel nejlepší čas ze všech dnešních jezdců na CP1, ale vzápětí havaroval a byl evakuován do bivaku. Po včera odstoupivším pětinásobném vítězi Josefu Macháčkovi, zůstává Oldřich Bražina z Czech Dakar Teamu jako poslední český zástupce v této kategorii.

Czech Dakar Team

Středeční etapu viděli naši jezdci rozdílnýma očima. Pro některé jezdce to bylo doslova „peklo jménem prach“, ve kterém i pro Marka Spáčila předjíždět pomalejší soupeře byl značně riskantní manévr, pro jiné, např. Jiřího Janečka , 5. etapa nebyla ani tak těžká, jako dlouhá a pomalá, jak trať charakterizoval pilot Toyoty 120 po dojezdu v cíli etapy.

Oblast, ve které se jela i čtvrtá etapa, je vyhlášená těžbou zlata a mědi. V úvodní části etapy projížděli jezdci otevřeným terénem s všudypřítomným nebezpečným kamením, zatímco následující část byla spíše offroadová a plná jemného prachového písku (fesh-fesh), kterému se v Jižní Americe běžně říká "guadal". Poslední úsek rychlostní zkoušky přinesl časté změny tempa vyžadující maximální koncentraci, což bylo s ohledem na délku a náročnost etapy velmi obtížné.

Marek Spáčil (KAMIONY)

Marek Spáčil neměl ani dnes úplně nejjednodušší den. Krátce po startu dojela zelená Tatra kamion Hino, za jehož volantem seděl mladší z klanu Sugawarů. Japonec, podobně jako v mnoha případech v minulosti, ignoroval výzvy Sentinelu o předjetí a prášil tak, že jej nebylo možné předjet.

"Třicet kilometrů jsme jej prostřednictvím Sentinelu upozorňovali na to, že jsme rychlejší a to bez jediné reakce. Nakonec jsme rezignovali na mačkání tlačítka a pokusili se v neprostupném prachu o přejetí. To se nám podařilo, ale při návratu zpět na pistu jsme o jeden z kamenů ležících všude okolo prorazili pravou zadní pneumatiku. Bohužel byla tak zdeformovaná, že nešla sundat, takže jsme ji museli páčit a nechali tam dobrých 30 minut.," popsal situaci Marek.

Kvůli zdržení se před Spáčilovu Tatru znovu dostaly pomalejší kamiony, včetně už předjetého Sugawara, takže posádce Tatry nezbylo nic jiného než znovu postupně zdolávat pomalejší soupeře.

V polovině rychlostní zkoušky došlo v jednom užším místě na trati k uražení dofukování pravého předního kola, což v kombinaci s následným odfouknutím pneumatiky znamenalo ztrátu dalších třiceti minut. Jakmile se Spáčil opět rozjel, tak mohl začít odznovu předjíždět každého, kdo se před něj mezitím dostal.

Jakkoliv se 5.etapa díky dvěma technickým problémům Spáčilově posádce příliš nepovedla, zůstává manažer Czech Dakar Teamu optimistou: "Závod je ještě dlouhý, to nejtěžší nás teprve čeká a naděje na dobrý výsledek žije, Auto na to má, snad jen kdyby nám přálo alespoň trochu štěstí."

Ode středy také koluje v chladicím systému Spáčilovy Tatry asi 1,5 litru slivovice, která se tam dostala omylem při dolévání během cesty do bivaku. I takové věci se na Dakaru mohou stát.

Markův parťák Míla Janáček si na roletách obnovil zranění ramene, které si přivodil během závodu Budapešť – Bamako, a které už dávno považoval za uzdravené. "Snad mi to nějak stáhnou, samozřejmě jedeme dál," nechal se Míla slyšet před odchodem do lékařského stanu.

Jiří Janeček (AUTOMOBILY)

Jiří Janeček s Viktorem Chytkou do etapy odstartovali se zadním diferenciálem, který mechanici vyjmuli z podpůrné Toyoty 120.

"Auto jsme dali po úterní „šílené“ etapě přes noc dohromady, ale díky problémům, které se nám tam přihodily, jsme startovali až na chvostu startovního pole," komentoval průběh páté etapy Jiří Janeček. "Předjíždění v hustém prachu bylo opravdu náročné. Několik asistenčních kamionů jsme předjížděli dokonce bez funkčního Sentinelu."

Janeček s Chytkou měli tentokrát smůlu na defekty, když postupně museli vyměnit 2 kola: "Na dvoustém kilometru nás postihl defekt levého zadního kola a po nějakých dvaceti kilometrech jsme prorazili pro změnu pravou zadní gumu," komentuje technické problémy Toyoty Viktor Chytka. "Při té příležitosti jsme vyčistili i sání. Dohromady nás to stálo tak 30 minut."

Všudepřítomná prachová clona vytvořila přímo v autě tak hustou clonu, že přes ní na sebe posádka neviděla. "Jediná možnost, jak se domlouvat byla prostřednictvím  interkomu, protože jsme se přes vířící prach v kabině prostě neviděli," dodává Chytka. "Jirka nosí navíc brýle, které je třeba každou chvíli utírat."

Předjíždění v hustém prachu je vždy nebezpečným podnikem s nejistým výsledkem: "Předjíždění kamionů v husté prachové cloně bylo opravdu stresující," popisuje nebezpečné okamžiky Jiří Janeček. "Nepředjet znamená ztrátu času a riskování, že člověk s velmi omezeným rozhledem prostě něco přehlédne: Pokud „sentineluji“ (upozornění pro dojížděný vůz pomocí speciálního zařízení) kamion a on mne v prachu za sebou nevidí, tak prostě jede dál a já se musím stáhnout a zkusit ho předjet na lepším místě. Někdy to jde hned, jindy to zase trvá neúměrně dlouho. Na začátku etapy jsme jeli takovou úzkou esovitou cestou. Dojeli jsme kamion a nemohli se přes něj dostat, tak jsem ho nakonec předjel na srdce vnitřkem. Ještě, že jsme do té několikametrové rokle nespadli. Viktor z toho byl trochu nervózní. "

Jízda v dunových polích vyžaduje velkou zkušenost a ne vždy je ta nejkratší cesta na vrchol tou správnou: "Snažíme se číst dunu a zvolit vhodnou cestu, jak ji pokořit," říká Viktor Chytka. "Některé duny je lepší zdolat napřímo, jindy je lepší zvolit jinou metodu jako například objetí. Hodně záleží na konkrétní situaci." Etapu Jiří s Viktorem dokončili na 50. místě.

Dušan Kunovský (AUTOMOBILY)

Dušan Kunovský dokázal i v 5. etapě dovézt svou Toyotu do cíle bez nějakých dramatických událostí: "Prach byl všude okolo nás, ale chytli jsme dobré tempo a nakonec nám to celkem šlo."

Skvělého průběžného místa si všimli i lidé z A.S.O. a poslali dnes za Dušanem kameru: "Já to tak neberu," říká skromně Dušan. "Prostě jedeme to svoje a pokud by nám to vydrželo až do cíle, tak by to bylo skvělé. Startovní pole řídne každým dnem, je to opravdu náročná soutěž"

Posádka do bivaku přivezla auto celé, ale pět náročných etap se přece jen na jeho stavu začíná podepisovat: "Spojka začala vydávat divné zvuky a klouže, do startu ji budeme muset vyměnit," shrnul aktuální technické problémy Libor Latiňák. "Také budeme muset vyměnit rozbitý kříž zadního kardanu, který někde dostal kamenem. Sice to mlátilo, ale do cíle jsme naštěstí dojeli."

Usnout v dakarském bivaku, kde vrčí jedna centrála vedle druhé a kde se pracuje celou noc není vůbec jednoduché: "Jakmile si lehnu do svého stanu, tak skrz únavu spím jako by mě hodili do vody," svěřuje se Dušan Kunovský. "Jenže pak se po dvou až třech hodinách probudím a přes všechny ty ruchy okolo už nemohu usnout. Od té doby, co jsme začali závodit, také nevím o tom, že by se mi něco zdálo." Dušan je na celkové 39. pozici.

Oldřich Bražina (ČTYŘKOLKY)

Velké převraty byly v kategorii čtyřkolek, kde za Czech Dakar Team jedoucí Oldřich Bražina, dojel na výborném šestém místě, což znamená páté místo v celkovém žebříčku.

Oldřich Bražina zhodnotil středeční etapu jediným slovek – rozbíječka. Olin pořád není spokojený s výkonovými parametry svého speciálu vlastní konstrukce: "Na rovinkách mi prostě chybí výkon, v horách to bylo mnohem lepší.“ Ani Bražinovi se nevyhnuly problémy: "O kámen jsem si urazil levou stupačku a tomu pak musel částečně přizpůsobit styl jízdy."

Oldu, který jezdí klasiku v podobě bezdušových pneumatik a nikoliv tzv. tirebolly, čili pneumatiky se speciální výztuží, postihlo v 5. etapě celkem šest defektů: "Pneumatiky dostaly pořádně zabrat a zdržení spojené s odstraňováním defektů mě stálo nemálo času, ale za volbou pneumatik si vzhledem ke svým možnostem stojím."

Bražina coby poslední zástupce českých barev mezi čtyřkolkáři v etapě kolegiálně pomohl francouzskému motorkáři: "Asi padesát kilometrů před cílem jsem našel na cestě ležícího francouzského motorkáře se zlomenou nohou. Musel jsem u něj počkat tak deset minut než dorazila pomoc. Ležel totiž na dost nebezpečném místě. Zapnul jsem jeho balízu a pokračoval dále hned jak dorazili pořadatelé."

Roman Krejčí (MOTOCYKLY)

Roman Krejčí dokončil 5. etapu jako první jezdec z týmu Czech Dakar Team. Jeho výkon byl celý den vyrovnaný a v této druhé nejdelší etapě zajel průběžné 39. místo, což by mělo stačit na celkové 40. místo v tabulce motorkářů a druhé místo mezi jezdci z ČR.

Roman nebyl z etapy příliš nadšený, i když zajel slušný čas. Cesta napříč přírodními kanály a kamenitým řečištěm byla velmi namáhává, když zabrat dostaly zejména ruce a krk: "Dnes to byla neskutečná dřina," popsal své pocity z páté etapy Roman Krejčí. "Sice jsem se nezapotil, ale ještě teď mě brní prsty, mám namožené předloktí a od helmy i krční páteř. Fyzicky jsem myslím připraven velmi dobře, ale bolest prstů a předloktí mne budí ze spaní."

Roman, který si servisuje svůj stroj sám, naspí přitom denně v průměru 4 hodiny. Krejčího Yamaha zatím drží, i když dnes dostala pořádnou ránu. "Technika je zatím naštěstí v pořádku a to i přes dnešní pád. "Během rychlostní zkoušky jsem u zraněného motorkáře uviděl vrtulník. Na okamžik jsem se tím směrem podíval a šel jsem k zemi. Opět jsem se praštil přilbou o navigační přístroje a znovu se bolestivě udeřil do nedávno čtyřmi stehy sešitého nosu."

Jan Veselý (MOTOCYKLY)

Jan Veselý popsal dnešní etapu jako peklo na zemi: "Konečně přišlo něco, co jsem nikdy nezažil. To se mi na tom opravdu líbilo. Nebylo to k nepřežití, ale bylo to těžké – tím, že to bylo dlouhé." Honzovi se dnes nevyhnuly tři menší „odchody“ z motorky a jeden větší karambol: "Během pěti set kilometrů v písku a kamení si nejde neustlat. Odnesla to trochu GPS, která sice funguje, ale nejde ovládat. Budu si ji muset nechat vyměnit. Tato etapa byla asi tím skutečným extrémním Dakarem."

Jan Veselý, který je po zranění v 3. etapě ve špatném zdravotním stavu, zajel v etapě 79. místo, což stále stačí na umístění na celkovém 70. místě žebříčku. Když uvážíme, že celou včerejší etapu absolvoval bez zadního tlumiče na své Yamaze WR450F a musel jet ve stupačkách kvůli bolesti zad, (zřejmě potrhané mezižeberní svalstvo) podává neuvěřitelné důkazy o svém odhodlání vydržet a překonat všechny obtíže.

Martin Kolomý (KAMIONY)

Martin Kolomý odvádí dobrou práci, když z pozice rychlé asistence podporuje všechny své ovečky v závodě. Dnes dojel Marka Spáčila právě v okamžiku, kdy už se zelená Tatra rozjížděla po předchozí opravě: "Auto zatím drží, jsme tady, abychom pomáhali všem našim závodníkům a tomu je samozřejmě třeba přizpůsobit styl jízdy," říká Kolomý.

Hodně naspěch měl Kolomý při příjezdu ze spojovačky do bivaku: "Strávili jsme hodně času čekáním na pumpě a protože jsme přijeli do neskutečné dopravní zácpy, tak jsme museli pospíchat jak jen to šlo."

Během diskuse v bivaku na téma, jestli se nám během rallye zdají sny, člen posádky asistenční Tatry Zbyněk Kotal odpověděl: "Zdálo se mi, že moje bývalá tchýně vstala z hrobu." Zdeňkovi se vybavuje i ustrašený výraz motorkáře, který uviděl, jak z prašné clony vyletěla právě žlutá Tatra a směřovala do míst, kde po předchozím pádu ležel pod svou motorkou: "Na okamžik se naše pohledy střetly a od té doby jsem si na to vzpomněl už mnohokrát."

V 5. etapě Martin Kolomý dojel na 13 místě a celkově je 28ý.

Martin Macek

Martin Macek zůstal s týmem v dějišti rallye a snaží se maximálně podporovat zbývající motorkáře: "Teď zůstanu až do volného dne v Antofogastě a pak budu pokračovat s Czech Dakar Teamem zpět do Buenos Aires. Snažím se maximálně pomoci týmu a motorářům, zejména pak Honzovi Veselému."

Závěrem:

Naši piloti si ve včerejších a ranních rozhovorech s novináři a členy týmu příliš nestěžují, i když někteří z nich jsou více či méně polámaní a také jejich stroje vypadají hodně použitě.

Týmoví mechanici mají hodně práce a vydatně jim pomáhají i sami jezdci, kteří jsou v našem případě často i techniky a údržbáři zároveň. Ve srovnání s piloty řady jiných týmů, je to rozdíl, protože naši piloti jsou obecně zvyklí dělat si skoro všechnu nutnou práci - přípravu itineráře na další den, údržbu atd. sami. Možná i díky tomu pro naše jezdce je Dakar stále takový, jaký býval v dobách, kdy soutěž začínala.

Letos se každý den přesvědčujeme, že i malé týmy a soukromí jezdci, mají šance na skvělé umístění, a že odhodlání vytrvat a dojet do cíle, je důležitější než cokoliv jiného. Pokud jezdce zradí technika nebo zdraví, nedá se s tím nic dělat, ale naši jezdci mají v duchu odkazu „pravého“ Dakaru rozhodně vůli a odhodlání vydržet a bojovat až do cíle.

Dnešní etapa:

Etapa 6, čtvrtek 7. ledna 2010, Antofagasta - Iquique, spojovačka  - 180km, rychlostní vložka - 418 km, celkově 598 km

Czech Dakar Team

Dakar 2010 – Tisková zpráva – Celkový souhrn po 5. etapě, CDT 7. 1. 2010

Zobrazit celou fotogalerii