Czech Dakar Team

Tisková zpráva – Celkový souhrn po 6. etapě

V 6. etapě se jelo převážně z kopce. Jezdci se z výšky zhruba 1400 metrů nad mořem dostali až k mořské hladině, když cíl etapy byl na pobřeží Pacifiku.

 Vítejte v zemi prachu

• Naši měli těžký den a nevyhnuly se jim ztráty
• Miss Dakar opustila startovní pole

Obecně - shrnutí předchozího dne

Etapa 6, čtvrtek 7. ledna 2010, Antofagasta - Iquique, spojovačka  - 180km, rychlostní vložka - 418 km, celkově 598 km

Na start již 6. etapy v letošním 32. ročníku rally Dakar jezdce přivedla stoosmdesátikilometrová spojovačka, která zavedla startovní pole do nejvzdálenějšího místa trati – chilského Iquique. Především první třetina speciálky vedoucí na sever nabídla moře prachu. Terén se postupně měnil na rychlou širokou pistu, kterou v závěru vystřídal padesátikilometrový úsek plný písku. Po zdolání poslední duny se závodníkům nabídl úchvatný pohled na oceán, který ale nebylo čas si vychutnávat, protože téměř okamžitě následovalo prudké mnohasetmetrové klesání z obrovské písečné hory.

Etapu poznamenal svou těžkou havárií italský jezdec Luca Manca. Krátce po startu havaroval ve vysoké rychlosti a s těžkými zraněními byl převezen do nemocnice Del Cobre Hospital v Santiagu

Věnujme i tentokrát tradiční poznámkou k nejrychlejším jezdcům závodního pole: Francouz Stéphane Peterhansel (BMW), který do 6. etapy mezi automobily startoval  ze 14. pozice, vzhledem k technickým problémům a nehodě v předchozí etapě (zlomená náprava), vyhrál svou 20. etapu v kategorii automobilů během svého dakarského působení vůbec. Peterhansel přijel do cíle necelou minutu (47´´) do cíle před Carlosem Sainzem ze Španělska (VW), a s náskokem 8'55 před Američanem Markem Millerem (VW).

V automobilech nicméně kraluje Dakaru Volkswagen, jehož závodní speciály Touaregs „okupují“ všechny 3 nejvyšší pozice v celkovém pořadí.

Samotná 418 kilometrů dlouhá rychlostní zkouška 6. etapy byla další rozbíječkou aut v řadě a opět zredukovala počty účastníků a to i v českých barvách.

Bohužel se znovu potvrdilo, že každý den vypadne alespoň jeden Čech. Tím, kdo v divoké etapě nedorazil z našich do cíle, byl Miroslav Zapletal, který loni skončil v celkovém hodnocení sedmý. Pilot z Dřevohoštic u Přerova havaroval na 309. kilometru včerejší etapy a musel být zatím se zraněním převezen do nemocnice. „Spadli jsme do obrovské díry. Já mám jen naražená záda, Mirek je na tom hůř, ale nevím přesně, co mu je,“ řekl krátce po nehodě Zapletalův spolujezdec Tomáš Ouředníček.

Czech Dakar Team

Marek Spáčil (KAMIONY)

Obrovské problémy musel řešit pilot-trucker Czech Dakar Teamu Marek Spáčil, kterému vypověděl službu stále přehřívající se motor Deutz jeho Tatry a dlouhé hodiny se ho nedařilo znovu nastartovat.

Marek zůstal stát na trati na 182. kilometru, jeho posádka bojovala celou noc ve snaze dostat zelenou Tatru zpět do závodu.

Pozdně noční informace už jen potvrdily nejčernější obavy: "Miss Dakar" krásná zelená Tatra s číslem 510 na letošním Dakaru končí.

Jiří Janeček (AUTOMOBILY)

Jiří Janeček s Viktorem Chytkou dorazili do cíle šesté etapy takřka současně se sesterskou Toyotou pilotovanou Dušanem Kunovským.

"Byla to opět jezdecky nepříliš atraktivní etapa plná prachu a kamení," shrnul své dojmy z průběhu speciálky Jiří Janeček. Asi na devadesátém kilometru postihly Toyotu technické problémy. "Přestaly nám fungovat zadní brzdy a tudíž jsme museli zvolnit," dodal Janeček. "Dobržďování bylo mnohem obtížnější. Zvýšené namáhání předních kotoučů se na nich také projevilo, až v bivaku jsme zjistili že jsou oba prasklé."

Měsíční krajinou nazval Viktor Chytka některé pasáže speciálky, kterými projížděli: "Místy připomínala erzeta měsíční krajinu, tak jak si ji představuji z fotek co jsem viděl."

Posádka se tentokrát dopustila drobnější navigační chyby, kterou však vzápětí odhalila a vrátila se zpátky na trať. "Měli jsme problémy s odometrem, tedy zařízením které nám odpočítává ujetou vzdálenost," popisuje technický problém Jiří Janeček. "Díky tomu jsme udělali drobnou navigační chybu, kterou jsme však vzápětí napravili. Na trati jsme se díky tomu hned dvakrát vzájemně předjeli s Toyotou Dušana Kunovského."

Dušan Kunovský (AUTOMOBILY)

Dušan Kunovský jel opět svou klasiku postavenou na vyrovnané jízdě bez navigačních chyb. "Celkově to byla nezáživná etapa plná prachu a kamení," shrnuje své pocity Kunovský. Jeho Toyotu však postihl  kritický  okamžik: "Těsně za místem, kde leželo rozbité VW se startovním číslem 112 na střeše, jsme si poskočili, udělali kotoul a skončili na levém boku. Byla to strašná rána, vnímal jsem dopad a myslel jsem, že je konec," vzpomíná Dušan.

Kunovskému ani Latiňákovi naštěstí nic vážnějšího nebylo, takže upoutali kurtu (popruh) kolem auta a projíždějící Iveco jim pomohlo zpět na všechna čtyři kola, aby po nezbytné kontrole motoru, náplní a náprav mohli pokračovat dál. "Trochu jsem si hnul krkem, ale není to nic zásadního," komentoval situaci v bivaku Kunovský, který při rozhovoru útrpně sledoval mechaniky snažící se otevřít pomačkané dveře na straně řidiče.

"Byla to opravdu náročná etapa. Tolik prachu jsem v životě neviděl a už ani vidět nechci. Je tak jemný, že se dostane úplně všude. Začínám být trochu unavený, řekl bych, úměrně tomu, co máme za sebou. Po cestě jsme viděli spoustu nehod včetně rozbitého vozu Miroslava Zapletala, nebo stojící Tatry Marka Spáčila," uvedl Kunovský, který rovněž vyzdvihl navigační schopnosti svého spolujezdce Libora Latiňáka: "Naviguje opravdu skvěle, zatím jsme ani jednou nebloudili."

Libor Latiňák popisuje svůj technický pohled  na nehodu, která Toyotu postihla: "Nejdůležitější bylo okamžitě zdechnout motor, což jsem udělal. Vždy je lepší, když auto dopadne na levou stranu, aby olej nenatekl do hlavy válců.“

Celá anabáze od převrácení do odjezdu nakonec naštěstí netrvala déle než 20 minut." Latiňák popisuje i další závadu, která Toyotu postihla: "Asi stopadesát kilometrů před cílem jsme začali slyšet mlácení z pravé zadní strany a auto začalo být neklidné . V bivaku se ukázalo, že se vyklepalo uložení pravého zadního tlumiče."

Oldřich Bražina (ČTYŘKOLKY)

Oldřich Bražina ohodnotil etapu velmi podobně, jako většina ostatních: "Nevím, jaký má smysl jezdit pořád dokola v prachu a kamení." Všudypřítomný prachový písek fesh-fesh se už všem závodníkům i mechanikům opravdu zajídá. Neustálé prášení vytváří na trati množství nebezpečných situací.

Olin si také pořád stěžuje na to, že mu jeho čtyřkolka nejede tak rychle, jak by potřeboval: "Je to pořád o tom samém, nemám pod sebou dost koníků, tak to musím nějak přežít."

Trať se po průjezdu prvních aut a kamionů stává pro motorkáře a čtyřkolkáře velmi nebezpečnou: "Auta a kamiony původně ztvrdlý povrch rozjezdí na kaši, která pro nás skrývá velké množství děr a bohužel i kamenů.“

Olda je už také unaven opravami stroje, které se protahují hluboko do noci, vzhledem k tomu, že je sám sobě mechanikem. Takový tříhodinový spánek není zrovna to, co by Oldovo tělo po náročné etapě potřebovalo. Na závěr 6. etapy se před Bražinou otevřelo nádherné panorama s výhledem na moře: "Byl to opravdu pěkný pohled umocněný délkou posledního sjezdu.

Bražina nám také prozradil i malé tajemství: "V bedně mám láhev slivovice a moc se těším, až ji během volného dne otevřeme."

Roman Krejčí (MOTOCYKLY)

Roman Krejčí, kterému mechanici v bivaku neřeknou jinak než Maňas, v 6. etapě bohužel okusil první letošní technický problém, který jej připravil o hodně času: "Na osmdesátém kilometru mu napraskl držák veškerých přístrojů. „Další jízda závodním tempem byla nemožná, protože reálně hrozilo, že by konzola odpadla celá a tak jsem byl nucen zpomalit a pokračovat rychlostí maximálně 40 km/h. Po více než třistadvaceti kilometrech jsem přesto nakonec dovezl motorku do cíle," konstatoval Krejčí.

V bivaku se Roman, který si také většinu servisních činností dělá na svém stroji sám, potom spolu s mechanikem Jardou zaměřili kromě běžného servisu právě na lepší uchycení přístrojů. "Snad už to teď vydrží až do cíle, protože jízda menší rychlostí byla v konečném důsledku dvakrát horší a náročnější, než kdybych si jel své tempo."

Roman viděl přímo na trati záchranářské oživování kolegy motorkáře: "Snažil jsem se na to nemyslet, ale samozřejmě že Vám taková věc nepřidá. Takový je prostě Dakar, takové je závodění. Nechci si vůbec připustit, že bych mohl být na jeho místě, protože to bych pak nemohl vůbec závodit." 

Jan Veselý (MOTOCYKLY)

Podle Jana Veselého byla 6. etapa těžká právě tím, že byla dlouhá. Veselý se přitom v jejím průběhu hned dvakrát potýkal s navigací: "Ze začátku jsem asi patnáct minut hledal jeden waypoint (průjezdný bod). Asi jsem měl jet raději podle sebe, ale uvěřil jsem, že když jede někam 10 závodníků společně, tak ví co a jak…  Sám přitom cítím co je z pohledu navigace dobře, tak se tím příště zkusím řídit. V dunách před cílem jsem totiž něco podobného zopakoval, když jsem se pro změnu chytil Liazu Martina Macíka.“

Zatím nejnebezpečnější dakarská situace v podání Jana Veselého začala nevinně: "Udělal jsem si podle všeho rekord ve skoku do dálky. Jel jsem za autem, které přede mnou hodně prášilo a tak jsem asi ve stovce přehlédl dvoumetrový schod směrem dolů, pod kterým byla navíc ještě studna. Musel jsem to skočit, jinak by to dopadlo špatně. Při dopadu jsem sice upadl, ale nebylo to zas tak strašné. Hned jsem vstal a utíkal varovat za mnou jedoucí čtyřkolku, protože ta by jinak spadla snad rovnou do té studny. Délka toho skoku byla tak 25 až 30 metrů, což je celkem slušné."

Veselého motorka to všechno naštěstí přežila bez větších poškození. Motorkář popisuje i závěrečný dlouhý sjezd do bivaku: "Ten výhled byl opravdu skvostný. Motorka pak najednou ztichla. Až když jsem přijel do cíle a neslyšel pořadatele, tak mi došlo, že mi zalehlo v uších."

Honza je sice omlácený a bolí ho, jak se říká, celý člověk, ale není to nic, s čím by se nedokázal vyrovnat. Nejhorší je pro něj prý ranní vstávání, tedy než se rozhýbe do provozuschopného stavu, ale jakmile sedne na motorku, tak je vše v pořádku: "Záda mne pořád bolí, třeba jen obléci si tričko je utrpení. Zranění jsem si přivodil na motorce, tak jej musím na mašině i vyléčit."  Co očekává Honza od sedmé etapy? "Bude to hodně o dunách a na to se moc těším."

Martin Kolomý (KAMIONY)

Martin Kolomý na 182 kilometru potkal zelenou Tatru Marka Spáčila a strávil s ním čtyři a půl hodiny ve snaze vrátit agregátu Deutz zpátky život. V půl šesté se nakonec Kolomý, který podporuje i další startovní čísla Czech Dakar Teamu, vydal do cíle sám aby etapu dokončil při svitu hvězd.

"Stihli jsme to včas, i když jízda v noci byla úplně něco jiného, než co jsme zažívali předtím." Kolomému se v dunovém závěru rychlostní zkoušky nevyhnul technický problém, se kterým si však i po tmě rychle poradil: "Při výjezdu na dunu jsme udělali obě přední gumy. Oprava nám šla poměrně rychle od ruky, i když jsme v bivaku nechali baterku."

V závěru posádka hodně pospíchala, aby přijela do bivaku čas. "Normálně bychom v noci vyslali zvěda, který by šel napřed a vedl nás dunovým polem," popisuje Kolomý. "To jsme zkusili na začátku, ale bylo to dost pomalé, tak jsme jeli jen na oči a nakonec nám to vyšlo."

Martin byl klasifikován na 36. místě a v závodě pokračuje

Dnešní etapa:

Etapa 7, pátek 8. ledna 2010, Iquique - Antofagasta, spojovačka I. - 37km, rychlostní vložka – 600 km, spojovačka II. – 4 km, celkově 641  km

Czech Dakar Team

Dakar 2010 – Tisková zpráva – Celkový souhrn po 6. etapě, CDT 8. 1. 2010

Oficiální webové stránky týmu: http://www.czechdakar.cz/
Zdroj bleskových zpráv: www.twitter.com/czechdakar
Facebook skupina: http://www.facebook.com/group.php?gid=147641458166

Dakar - 6. etapa: Antofagasta - Iquique (598 km - z toho 418 km měřené úseky):

Motocykly: 1. Coma (Šp./KTM) 4:46:59, 2. Després (Fr./KTM) -10:34, 3. Rodrigues (Portug./Yamaha) -10:38, 4. Lopez Contardo (Chile/Aprilia) -15:12, 5. Ullevalseter
(Nor./KTM) -17:09, 6. Jakeš (SR/KTM) -17:26,

...38. Pabiška -1:24:12, 72. Randýsek -3:18:43, 85. Krejčí (všichni ČR/Yamaha) -4:26:55.

Průběžné pořadí: 1. Després 21:35:59, 2. Lopez Contardo -42:15, 3. Rodrigues -44:05, 4. Coma -1:06:21, 5. Ullevalseter -1:14:42, 6. Duclos (Fr./KTM) -1:21:56, ...32. Pabiška
-6:04:06, 51. Randýsek -8:24:33, 53. Krejčí -9:18:45.


Čtyřkolky: 1. M. Patronelli 5:58:50, 2. A. Patronelli (oba Arg./Yamaha) -18:10, 3. Santamarina (Arg./Can-Am) -25:27,

...8. Bražina (ČR/Polaris) -1:56:37.

Průběžné pořadí: 1. M. Patronelli 26:46:52, 2. Santamarina -1:26:03, 3. Gonzalez Corominas (Šp./Yamaha) -1:53:51,

...6. Bražina -4:44:00.


Automobily: 1. Peterhansel (Fr./BMW) 4:23:55, 2. Sainz (Šp./Volkswagen) -47, 3. Miller (USA/Volkswagen) -8:55, 4. Attíja (Kat./Volkswagen) -11:34, 5. Novickij (Rus./BMW) -17:32, 6. Misslin (Fr./Mitsubishi) -18:24.

Průběžné pořadí: 1. Sainz 20:35:33, 2. Attíja -15:24, 3. Miller -17:47, 4. Sousa (Portug./Mitsubishi) -1:34:04, 5. Holowczyc (Pol./Nissan) -1:43:40, 6. Gordon (USA/Hummer)
-1:48:25.


Kamiony: 1. Čagin 4:55:22, 2. Kabirov -12:03, 3. Mardějev (všichni Rus./Kamaz) -31:07,

...5. Macík (ČR/Liaz) -1:09:06.

Průběžné pořadí: 1. Čagin 23:15:54, 2. Kabirov -38:11, 3. Mardějev -4:12:19,

...5. Macík -5:24:57.

Zobrazit celou fotogalerii