:: car.cz :: denní zpravodajství ze světa motorismu

Dvěstěosmatřicetikilometrová horská speciálka znamenala konec atakamského dobrodružství a také poslední etapu v Chile. Po dlouhé době spatřili závodníci kromě vyprahlé pouště zelenou vegetaci. Jak bylo zmíněno na pravidelném večerním briefingu - na této etapě se dalo mnohem více ztratit, než získat.

Krátká šotolinová etapa z La Sereny do hlavního města Chile Santiaga nepřinesla kromě problémů lídra kategorie T2 Nicolase Gibona, jenž byl přinucen pustit se do oprav své Toyoty Land Cruiser 200 přímo na trati, příliš mnoho vzrušení. Ve stejné skupině bojující dvojice Czech Dakar Teamu Janeček - Chytka si v etapě dojela pro 41. místo a celkově se zlepšila o dvě místa na 46. pozici. „Bylo to hodně rychlé, malé zpestření oproti pouštnímu trápení. Díky úzkým horským silničkám se spoustou velkých kamenů jsme si tentokrát dnes užili technickou trať,“ popsal průběh 10. etapy pilot Jiří Janeček.

Martin Kolomý s Tatrou zajel zatím svůj nejlepší výsledek letošního Dakaru, když to cíle dorazil na 7. místě a potvrdilo se, že pokud nemusí řešit technické problémy jiných posádek Czech Dakar Teamu, je jasně nejrychlejší mezi servisními kamiony.

Jiří Janeček s Viktorem Chytkou pokračují ve stabilních výkonech a mezi vozy kategorie T2 jsou aktuálně na průběžném šestém místě. "Jedeme svou jízdu a nepouštíme se do riskantních manévrů," komentuje počínání své Toyoty Jiří Janeček. "Rádi bychom i při své druhé účasti závod dokončili a tomu se snažíme podřídit vše." Z pohledu techniky auto drží."Stav auta odpovídá množství a náročnosti kilometrů, které máme za sebou. Do cíle zbývá ještě mnoho kilometrů, ale to nejtěžší máme snad již za sebou."

O tom, že se i během rychlostní zkoušky dokáže posádka pobavit, svědčí třeba i následující historka Jirky Janečka: "Během erzety nám najednou přeběhla přes cestu ovce. Hned to hlásím do interkomu a Viktor se mě ptá, jestli byla napsaná v itineráři. Když se to samé opakovalo se psem, tak už jsem jen hlásil, že vidím psa bez záznamu v itineráři. Ani jedno zvířátko jsme samozřejmě netrefili."

Jediným problémem, který v 10. etapě posádku postihl, byl defekt. "Ostrý kamen nám prořízl pneumatiku," objasňuje Viktor Chytka. "Výměna kola pro nás představuje prakticky rutinní operaci, takže jsme si během pěti minut vše odbyli a mohli pokračovat dál."

Jiří Janeček zdůraznil, jak moc byly pro úterní etapu důležité brzdy: "Serpentiny v horách dokonale prověřily stav brzd. Naštěstí jsme byli v tomto ohledu dobře připraveni, protože jet bez brzd by bylo přinejmenším nebezpečné."

Roman Krejčí zvaný "Křečák" si etapu tentokrát příliš neužíval: "Málem jsem během rychlostní zkoušky usnul. Byla to taková nudná ukolébavka – doleva, doprava a přitom to bylo velmi rychlé a nebezpečné. Nikdy jsem nic podobného nejel a moc jsem si to tentokrát neužíval. Tento typ etap mi příliš nevyhovuje. Od začátku jsem nechytil rytmus a to je pak těžké závodění."

Krejčí se rovněž potýkal s technickým problémem, který mu neumožňoval jet tak rychle, jak by si sám přál: "Asi ve čtvrtině etapy mi přestala brzdit přední brzda, takže jsem musel zvolnit. Terén podél trati totiž byl velmi nebezpečný. Vyjetí z trati by v lepším případě znamenalo srážku s kaktusem, v horším pád ze skály."

I závodníci jsou jen lidé mající biologické potřeby: "Asi po dvaceti minutách se mi začalo chtít na záchod. Většinou se snažíme tyto věci odbýt před startem, ale ne vždy to jde. Do cíle zbývalo hodně, tak jsem raději na chvíli zastavil." Ve středu startuje Krejčí již krátce před čtvrt na šest.

Oldřich Bražina bojuje s nástrahami tratě i organizátory: "Nespravedlivou šestihodinovou penalizaci za zastavení u Tatry Marka Spáčila v neutralizační zóně během sedmé etapy mi na základě protestu odmazali, teď řešíme ještě čtyřhodinový trest za údajné nedodržení časového limitu ve druhé části sedmé maratónské etapy. Snad to dopadne dobře," konstatoval Bražina.

Krátce po vyjetí z bivaku přestala Olinově čtyřkolce fungovat zadní brzda. "Snažil jsem se to dát ve spojovačce dohromady, ale měl jsem na to hrozně málo času, takže jsem to nakonec vzdal a jel bez funkční brzdy. V horských úsecích, kde hrají brzdy klíčovou roli, jsem musel k brzdění využívat motor a když už ani to nepomáhalo, tak i oči. Po dojetí jsem závadu na hydraulice odstranil během pár minut." S ohledem na to, že jel bez zadní brdy, je Bražina s dosaženým výsledkem spokojený: "S ohledem na technické omezení v podobě nefunkční brzdy jsem ze sebe vydal maximum.“

Jan Veselý popsal etapu jako krátkou, rychlou a nebezpečnou: "Cesty vytesané do skály budí respekt. Stačí, aby člověk udělal drobnou chybičku, jednou nedobrzdil nebo nezatočil včas a je zaděláno v lepším případě na nebezpečnou situaci." Podle předběžných výsledků by mohl být Veselý penalizován za neprojetí waypointu (průjezdný bod): "Hrozí mi až čtyřhodinová penalizace, ale řeším to s organizátory. Je to divné, protože motorka co jela za mnou ten waypoint získala." Pravda by měla být na straně Veselého, protože inkriminovaným místem podle Ladislava Lály, který na Dakaru sbírá materiál na novou dakarskou knížku, opravdu projel. "Bylo to takové nepřehledné místo, pořadatelé gestikulací odkláněli závodníky na jednu ze dvou možných paralelních cest. Do technicky mnohem obtížnějšího řečiště, ve kterém nakonec Honza jel, se tlačil skoro každý."

Veselý je spokojený se stavem motorky, která zatím drží: "Motor zatím vyje a kola se točí, i když drobnosti jako výfuk nebo držák navigace postupně odpadávají a praskají. Jedu pořád s původním motorem, který už asi ani měnit nebudu. Neklepe, ani nežere olej, Začínám pomalu litovat, že jsem se nenechal zapsat do třídy Maraton."

Posádce Martina Kolomého se rychlá etapa z La Sereny do Santiaga líbila. "Z důvodu bezpečnosti startovaly kamiony až za osobními vozy," říká Kolomý: "Díky tomu vznikl prostor pro otestování našeho vozu."

Žlutá Tatra od začátku rallye plnila svou asistenční úlohu spočívající v podpoře všech závodníků v barvách Czech Dakar Teamu. V okamžiku, kdy nebyl Kolomý až tolik vázán týmovou režií, tak si mohl dovolit jet o něco rychleji, což s sebou občas přináší i dramatičtější situace. "V jedné zatáčce jsme byli příliš rychlí," popisuje jednu takovou situaci navigátor Zbyněk Kotal. "Dostali jsme se levými koly mimo pistu snažili se vrátit zpět, což se nám v pravotočivé zatáčce moc nedařilo. V okamžiku, kdy jsme zahlédli blížící se protisvah a levotočivou zatáčku, tak jsme kamion raději poslali do volného prostoru dolů, kde jsme projeli kaktusištěm a následně se bezpečně vrátili zpět na trať."

Kolomý se tentokrát dostal i k předjíždění pomalejších kamionů. "Postupně jsme předjeli 4 trucky," uvedl pilot žluté Tatry, "Pátý v pořadí, červený MAN, nás nechtěl pustit dlouhých 40 kilometrů. Těžko říci, proč nás nechtěl pustit."

Jediným technickým problémem, který Kolomého Tatru postihl, byl pomalý defekt pravého předního kola. "Dokázali jsme kompenzovat únik dohušťováním za jízdy," vysvětlil Kotal. "Kolo jsme vyměnili až ve spojovačce na dálnici. Celkově jsme si tuto etapu užili. I když jsme jeli víceméně na jistotu, tak jsme zajeli poměrně dobrý čas (7. v et.)."

Během 434 km dlouhé etapy závodníci opustí Chile a vrátí se do Argentiny, kde je čeká 220 km dlouhá horská speciálka. Jezdci překročí hranice v nadmořské výšce 3500 m. Před sestupem do argentinských plání v druhé polovině etapy na ně čeká technicky náročná trať ve vysokohorských podmínkách s úzkou a klikatou dráhou. Především osobní automobily a kamiony se poté budou muset vypořádat s ostrým 20 km sjezdem, což bude jedna z největších obtížností dne. Při stoupání v podmínkách řídkého vzduchu dostanou zabrat motory, při sjezdu zase brzdy.