:: car.cz :: denní zpravodajství ze světa motorismu

Rallye Dakar se vrátila zpět do Argentiny a závodníci mohli po průjezdu Pasem Libertadores v nadmořské výšce 3500 metrů spatřit i dominantu And, 6859 vysokou Aconcaguu. Czech Dakar Team ve středu bohužel přišel o rychlou asistenci Tatra pilotovanou Martinem Kolomým. Dnes (14. 1. 2009) na soutěžící čeká náročný den v nejdelší etapě letošního Dakaru s těžkou speciálkou a dlouhým přejezdem na závěr.

Na startu 11. etapy vedoucí z hlavního města Chile Santiaga přes hřebeny And do Argentiny stálo už jen posledních 198 strojů, které čekal přejezd vysoko v horách položené státní hranice mezi oběma hostitelskými zeměmi a obtížná speciálka o délce 220 kilometrů.

Etapa mezi městy Santiago - San Juan, včetně spojovacích úseků, měřila 434 kilometrů. Přes průsmyk Paso Libertadores ve výšce 3 500 m jezdci tedy opustili Chile a opět zamířili do Argentiny na jejímž území už také probíhala rychlostní speciálka. Prvních 50 km ve vysoké nadmořské výšce dalo zabrat motorům z důvodu ztráty výkonu kvůli sníženému podílu kyslíku ve vzduchu, 20 km sjezdu zase u všech prověřilo brzdy a v ostatní části trati se jezdci museli soustředit na technické pasáže a hledat správný průjezd přes argentinské řeky.

Jiří Janeček, pilot jediné české automobilové posádky v soutěži, v cíli etapu charakterizoval slovy: „Šílená trať! Plno šutrů. Dokonce jsme museli jet v řece proti proudu!“ Posádka sériové Toyoty Land Cruiser 120 však dokončila etapu zdárně na 38. místě.

V automobilech celkově vede Španěl Saintz, za ním s relativně malým odstupem 4 minut, Katařan Al-Attiyah a skoro 24 minutovou ztrátou Američan Miller, všichni na volkswagenech. Teprve pak Francouzi Peterhansel a Chicherit na BMW, přičemž Peterhansela dělí od Sainze 2 h a 10 min.

V kamionech etapu vyhrál pro změnu Rus F. Kabirov před týmovým kolegou Chaginem. Oba dva Kamazy jsou také (v opačném pořadí) na čele celkové klasifikace trucků. Martin Kolomý s Tatrou měl na rychlostní zkoušce problémy s motorem a na 102. kilometru už nebyl klasifikován.

S 11. etapou byl v cíli očividně spokojenější Viktor Chytka než Jiří Janeček. Jiří se tvářil, jako když si vytřásl duši. Pro Viktora oproti tomu byla trať svou skladbou příjemnou změnou oproti předchozím etapám v písku, prachu a kamení a zejména oproti dlouhým úsekům v poušti, kde podle něj člověk takřka nepotká lidskou duši. Oba jezdci Toyoty se nicméně shodli, že trať byla pestrá, převážně kamenitá s obávanými fesh-fesh úseky, doplněná o atraktivní prvky jako byl například průjezd několikakilometrovým řečištěm proti proudu vody. Hloubka vodního sloupce se přitom pohybovala někde mezi 20 centimetry až téměř půl metrem.

Podle Viktora Chytky čekaly na posádku v řečišti nebezpečné úseky: "Jeli jsme asi 170 kilometrů řečištěm a před každou zatáčkou byly vybržděné rolety, zatímco za ní vyhrabané. Museli jsme si na to dávat pozor a pokaždé to nějak přeskákat." Viktor Chytka si stěžoval, že ho právě přejezdy rolet velmi bolely: "Byly to takové rány, až mi z toho chvílemi bušilo srdce a rozostřovalo se vidění."

Jiří Janeček si v cíli pochvaloval počasí: "Naštěstí dnes nebylo takové vedro, jak vzkazovala předpověď." Posádka Toyoty se tak posunula na průběžné šesté místo v kategorii T2 a je současně druhá mezi vozy kategorie T2 poháněné dieselovými agregáty.

Viktor Chytka se v cíli zamýšlel, proč se podobné etapy jako dnes neobjevily dříve: "Po mnoha nudných etapách plných prachu a kamení byl dnešek opravdu příjemnou změnou. Škoda jen, že podobných etap nebylo více."

Janeček s Chytkou se také jednoznačně shodli, že letošní Dakar je hodně o rozbíjení techniky. "Organizátor nedokázal naplnit očekávání vzešlá z loňského ročníku," uvedl Jiří Janeček, "Trpí technika a trpí i lidé,"dodal Viktor Chytka.

Hlavním cílem posádky pro zbývající tři etapy je dojet. "Některé etapy byly letos o technickém umění, mnohem více jich však bohužel bylo o tom, co auto ještě vydrží," pokračuje Jiří Janeček., který také řekl: "Je opravdu škoda, že po dnešku již nepokračuje ani naše žlutá Tatra za volantem s Martinem Kolomým. Jeden nikdy neví a mít je za sebou nám dodávalo jistotu. Zítra nás čekají poslední písky, takže jsme se rozhodli pro speciální pneumatiky do tohoto terénu a také se zkusíme maximálně vyspat, abychom byli čerství. Do konce zbývají tři etapy, snad se nám podaří závod dokončit. Udělali jsme pro to během celého roku i tady opravdu hodně,“ zakončil rozhovor Jiří Janeček."

Oldřich Bražina v 11. etapě zajel svůj běžný standard na hranici možností techniky, kterou disponuje. Jakkoliv byla několikakilometrová jízda říčním korytem pro mnohé motorkáře vítaným zchlazením, pro Olina nikoliv: "Jízda vodou navlhčila filtry. Když jsme vzápětí vjeli do úseku s pískem fesh-fesh, tak se na filtry nalepil prach a vznikl doslova beton. Ještě na rychlostní zkoušce jsem měnil filtr, protože ten starý byl tak trochu zabetonovaný." Bražina viděl krátce po startu čtyřkolku #260 s uraženým kolem, což jej podvědomě také trochu zbrzdilo. "Vypadalo to na vážný technický problém," uvedl Bražina. "Doufám, že se mi ve zbývajících třech etapách nic podobného nestane."

Olin má stále ve výsledkové listině čtyřhodinovou penalizaci. "Včera i dnes jsem pracoval na čtyřkolce, abych ji vůbec udržel v závodě a neměl tak čas zajít za organizátory. Dnes se toho naštěstí ujal Láďa Lála. Čtyřhodinová penalizace je údajně za neprojetí dvou waypointů, což je divné, protože jsem zatím projel všechny. Delegát odpovědný za motorky a čtyřkolky přislíbil, že se na to zítra podívá, tak doufám, že to nakonec všechno dobře dopadne."

Roman Krejčí v etapě zajel pětadvacátý čas a nebýt drobné navigační chybičky a technických problémů, tak mohl skončit ještě o pár příček výše. Jeho Yamahu bohužel postihl problém blokující se převodovky při zařazení pátého rychlostního stupně. "Jakkoliv to bylo nepříjemné, tak jsem se tomu musel přizpůsobit," uvedl Krejčí. "Motorka jede na čtyřku jen asi 95 km/h, což samozřejmě představuje handicap. Dnes jsem to nějak zvládl a nejinak tomu bude i zítra. Pokud to bude zlobit dál, tak převodovku buď opravíme (Roman figuruje na skvělém průběžném druhém místě v kategorii Maraton) nebo vyměníme celý motor. Vlastní výměna přitom trvá tak hodinu."

Roman si v cíli rovněž postěžoval na problém s předjížděním. "Hned po startu jsem se za jednou čtyřkolkou zasekl na dlouhých 20 kilometrů," uzavírá rodák z Frýdku Místku. "V té prašné cloně se prostě nedalo předjet."

Jan Veselý do 11. etapy startoval až na 107. místě, nebo-li také jako poslední. Důvodem byla sporná penalizace z předchozího dne za neprojetý waypoint, která je i nadále v řešení. "V průběhu etapy jsem předjel hodně motorek a nakonec zajel čas na hranici první sedmdesátky, což považuji vzhledem k prašnosti etapy a obtížnosti předjíždění za úspěch," uvedl v cíli Veselý.

"Etapa mi sedla, jelo se mi báječně, prostě jsem si to tentokrát užíval. Neměl jsem žádné technické problémy ani pád. Ráno byla sice ukrutná zima, ale horské scenérie byly prostě kouzelné. Dole pak již bylo mnohem tepleji. Na benzínce jsem si dal kafe a vzhledem k pozdějšímu startu si ještě hodinu zdříml. "

Největší hrůzou každého motorkáře je, když ho předjíždí osobní auto, nebo nedej bože kamion. "Asi osmnáct kilometrů před cílem mně postupně předjela čtyři auta," uzavřel Veselý. "Vzhledem k povaze zdejších terénů takový průjezd většinou rozpoutá vařící se oblak prachu a kamení, ve kterém se pohybovat je samozřejmě velmi nebezpečné. Proto se snažíme dostat do bezpečné vzdálenosti a přitom neztratit moc času."

Martin Kolomý rozhodně nebude na etapu ze Santiaga do San Juanu vzpomínat v dobrém. Kamiony jely opět až za osobními automobily, což dalo posádce žluté Tatry startující jako sedmý kamion volnou ruku. Kolomý se postupně propracoval na páté místo a mohl pomýšlet i na lepší výsledek, kdyby jeho motor nezačal na 95. kilometru vykazovat problémy. Palubní počítač začal hlásit problémy pohonné jednotky a tak posádka zastavila a dolila vodu do chladicího systému. "Byla to jediná věc, kterou jsme v tom okamžiku mohli udělat," komentuje situaci Kolomý. "Podobné problémy se již dříve objevily u motoru pohánějícího ostrou Tatru Marka Spáčila, který kvůli tomu nakonec musel odstoupit z rallye."

Situace začala být kritická v okamžiku, kdy motor odmítl i po dolití vody nastartovat. "Pracovali jsme intenzivně pět dlouhých hodin a nakonec se nám podařilo alespoň nastartovat," popisuje další průběh událostí Kolomý. "Motor sice běžel, ale nešel vůbec do otáček. Za dané situace nebylo možno pokračovat v závodě a tak nám nezbylo nic jiného, než odstoupit ze soutěže a povolat na místo naši asistenční Tatru."

Během tažení se motor opět rozeběhl, takže do bivaku nakonec dorazila Kolomého Tatra hrdě sama, i když poněkud kouřící. "Pevně věřím, že dojedeme sami do Buenos Aires, i když je zřejmé, že motor není zcela v pořádku," dodal smutný a unavený Martin Kolomý. "Udělali jsme maximum proto, abychom byli schopni pokračovat v závodě a podporovat zbývající závodníky Czech Dakar Teamu. Je opravdu velká škoda, že se to stalo, nicméně život jde dál. Rallye dokončíme mimo závod, v Buenos Aires následně nalodíme techniku a po jejím připlutí do Francie začneme ve spolupráci s dodavatelem zjišťovat, co se vlastně stalo."

Manažer týmu Marek Spáčil k odstoupení i druhé ostré Tatry uvedl: "Oba naše závodní trucky odstoupily kvůli poruše motoru Deutz. V tomto okamžiku nevíme, co bylo přesnou příčinou, nicméně symptomy obou odstoupení si jsou velmi podobné. Nechci v tomto okamžiku jakkoliv spekulovat, nicméně v obou případech se jednalo o zcela nové identické agregáty řízené elektronikou. Rovněž obě závady mají mnoho společných jmenovatelů. Poté, co technika dorazí do přístavu Le Havre, bych chtěl obě Tatry přivézt rovnou k dodavateli motorů do Kolína." Obě Tatry jsou sice mimo hru, nicméně Czech Dakar Team má ve hře pořád ještě 2 motorky, jednu Toyotu a jednu čtyřkolku. "Budeme i nadále podporovat všechny naše jezdce a vytvoříme jim takové podmínky, aby dojeli do cíle rallye," uzavřel Marek Spáčil.

Jezdci opustí oblast naleziště pozůstatků dinosaurů v četných zákrutách přetnutých řekou, s kaňony a skalními komíny. V části speciálky jezdci využijí místní silnici, aby se vyhnuli chráněnému území. V druhé písčité části etapy budou muset zejména motorkáři počítat s velkým božstvím skoků. Závěr náročné etapy patří dlouhé spojovačce.

12. etapa, čtvrtek 14. ledna 2010, San Juan - San Rafael, první spojovací úsek 23 km, rychlostní vložka 476 km, druhý spojovací úsek 297 km, celková délka 796 km