Rallye Monte Carlo je nejstarší automobilovou soutěží světa, její historie se píše už od roku 1911. Každoročně je i jednou z nejobtížnějších, málokdy tu o výsledcích rozhodují vteřinky či jejich desetinky, mnohem častěji jde o desítky sekund i o celé minuty. Je to zejména proto, že Monte je soutěží nejkomplexnější, kde se často střídají povrchy cest a kde úspěch na jedné z rychlostních zkoušek či na její jedné části zdaleka nezaručuje dobrý čas v cíli, který je byť jen o pár kilometrů dál.

Základem úspěchu jsou proto jízda s rozumem, cit pro volbu správného tempa na správných místech a také dostatek zkušeností. Vojtěch Štajf jel sice už svou devětadevadesátou rally, na soutěži o délce a obtížnosti Monte Carlu byl přesto poprvé, no a s Marcelou Dolečkovou, která teprve loni vstoupila naplno do dvoudenních soutěží, závodil teprve potřetí. Přesto se zdejší „benjamínci“ v cíli mohli společně radovat z neoficiální stříbrné medaile mezi klasickými produkčními vozy, když je o zde nicotných sedmnáct vteřin překonal pouze Švýcar Olivier Burri. Ten startuje na „Monte“ už od počátku devadesátých let a například v roce 2004 tu s vozem Subaru Impreza WRC obsadil v rámci mistrovství světa osmou příčku hned za tehdejším úřadujícím světovým šampiónem Solbergem.

Pro Štajfa s Dolečkovou začal závod skvěle. Přestože jejich prioritou bylo dojet až na cílovou rampu a nenapodobit některé až příliš natěšené a hned v úvodu chybující posádky, zaujali se svým Subaru Impreza WRX STI na prvním testu vynikající čtrnáctou příčku a byli mezi produkčními vozy úplně nejrychlejší. Pro další zkoušku pak ale jejich volba pneumatik už tolik výhodná nebyla, což znamenalo pokles o pár příček níže, na třetí erzetě jim pak skoro minutu přidal zhaslý motor po „hodinách“, vytočených na sněhu, který na trať naházeli schválně diváci.

I v tomto případě ale vše dobře dopadlo a bílomodročerný vůz se mohl dál postupně prodírat nástrahami tratě i pořadím vzhůru. Mezi produkčními vozy patřily Štajfovi s Dolečkovou na více než polovině rychlostních testů časy v první trojici, když soupeři jim byly zejména další vozy značky Subaru. Bitva o prvenství v této nevypsané kategorii vyvrcholila v samotném závěru soutěže.

„Před posledními dvěma testy jsme na Burriho ztráceli necelou minutu a upřímně řečeno, moc jsme nevěřili, že bychom tento stav ještě mohli nějak změnit,“ popisuje nečekané drama pražský pilot. „Pro zkoušku vedenou přes průsmyk Col de Turini jsme ale lépe trefili obutí a ve sjezdu dolů k cíli jsme Burriho, startujícího o minutu před námi, dokonce předjeli. V cíli nám pak říkal, že když viděl v zrcátku světla, nechtěl nejprve uvěřit, že bychom to mohli být my, natolik si byl svým náskokem jistý.

Do poslední zkoušky pak dal veškeré nasazení a i jeho pneumatiky povrchu lépe vyhovovaly než naše, a tak i když jsme se hodně snažili i my, opět a bohužel již definitivně se naše pořadí prohodilo. Z výsledku jsme ale každopádně nadšení. Se Švýcary jsme se navíc díky našemu derby docela spřátelili, oni nás lákají na jejich podnik IRC Rallye du Valais, my na oplátku nabídli zázemí našeho týmu, kdyby se rozhodli přijet na Barumku, tak uvidíme…“

Správná volba pneumatik je na Monte Carlu skutečně klíčovým faktorem úspěchu a Subaru Czech Rally Team v tomto směru neponechal nic náhodě, i když bylo rozhodnutí většinou podřízeno bezpečnosti a jízdu na hladkých pneumatikách byť po několikakilometrovém zasněženém úseku nechtěl Vojta riskovat. Ve spojení s Vojtou i šéfmechanikem Pavlem Janouškem byl po celou soutěž v telefonickém kontaktu týmový technik Jan Kubíček, meteorologický poradce týmu profesor Petr Grau i ledoví špióni Vladimír Zelinka a Petr Behro pak rovněž udělali velký kus práce a velký dík za kvalitní výsledek patří také jim.

Práce ledových špiónů je na této soutěži extrémně náročná – při její délce má posádka špionů z celého týmu nejméně času na spaní a odpočinek, díky svým úkolům musí vstávat minimálně o dvě hodiny dříve.

Nutno podotknout, že díky jejich skvělé práci neměla posádka bílomodročerného vozu, s výjimkou zmíněných hodin na nečekaném sněhu, jedinou problémovou situaci na trati. Potíže nebyly ani s technikou, jedinou komplikaci v tomto směru přinesla převodovka, kterou se rozhodl tým na základě nepříjemných zvuků u pátého rychlostního stupně preventivně vyměnit v cíli čtvrteční etapy. I tuto výměnu ale mechanici stihli o deset minut rychleji než v týmu Tommi Mäkinena, čímž se náš tým obešel bez penalizace a sklidil obdiv nejen konkurence, ale i zde přítomného George Donaldsona, vedoucího projektu produkčních vozů továrního sportovního oddělení značky Subaru. Díky vynikající práci mechaniků zbyl dokonce čas i na umytí vozu…

„Skutečně je velmi těžké vyjmenovat úplně všechny, kteří se na našem výsledku podíleli,“ zamýšlí se Vojtěch Štajf. „Kromě mechaniků, špiónů, profesora Graua, nebo i Milana Lišky a Martina Rady, kteří už zde startovali dříve a ochotně poradili, jde samozřejmě především o naše partnery. Bez finančního pokrytí bychom samozřejmě na takto náročné soutěži startovat nemohli. Sice jsme se snažili psát rozpis spíše opatrnější, jet opravdu spolehlivě a omezit náklady třeba i tím způsobem, že jsme jeli jen na běžný, a nikoliv závodní benzin, i tak je ale Monte zkrátka drahé. Ale určitě to celé stálo za to, teď se cítíme mnohem lépe připraveni také na Mezinárodní mistrovství ČR, které s Marcelou absolvujeme.

Začíná se na Valašce, kde svou jubilejní 100. soutěž pojedu už s novým autem, auto z Monte tedy bude k dispozici případným zájemcům k pronájmu. S Marcelou jsme se báječně sehráli a v závěru Monte Carla jsme už fungovali jako posádka, která spolu závodí dlouhá léta.“  

Samozřejmě právě na spolujezdkyni nelze ve výčtu stupínků k úspěchu zapomenout. Tím spíše, že Marcela Dolečková se stala pravděpodobně nejúspěšnější Češkou, která kdy Rallye Monte Carlo dokončila. „Užíváme si radost, že to tak dobře dopadlo,“ usmívá se sympatická Východočeška. „Sice kdybych ve středu dostala do ruky ony diváky, kteří nám naházeli na trať sníh, tak v tu chvíli nevím, co všechno bych jim provedla, ale naštěstí pak už šlo všechno hladce. Rallye Monte Carlo je pro mne zatím největším závodnickým zážitkem, skvělých věcí tam bylo hrozně moc, byla tam i spousta fajn lidí – pořadatelé nám rozdávali při seznamovačkách i bonbóny, do servisní zóny nás přišlo pozdravit a podpořit hodně českých fanoušků.

Další z nich nám z domova psali vzkazy, jiní zas nadšeně mávali u cesty nebo i stavěli sněhuláky s českými vlajkami, o to radostněji se nám závodilo! Jen pomyšlení na hluboké strže kolem trati nás oba s Vojtou nutilo k maximální soustředěnosti při jízdě. O to víc jsme si vychutnali závěrečný přejezd cílové rampy u knížecího paláce v Monaku.“

Zopakujme tedy už jen, že posádka Subaru Czech Rally Teamu vybojovala v 78.ročníku Rallye Monte Carlo čtrnáctou příčku, když v boji o post nejlepšího „klasického enka“ prohrála jen o sedmnáct sekund s dalším hatchbackem Subaru Impreza WRX STI se zkušeným, zde potřinácté startujícím Olivierem Burrim za volantem.

Děkujeme tímto všem za velkou podporu, jakou jsme cítili a slibujeme, že pokud se náš tým ještě někdy postaví na start této legendární soutěže, pokusí se nasbírané zkušenosti proměnit v ještě lepší výkon než letos!