Začněme ohlédnutím za závodem na sajdkáře. „Měly to být závody veteránů, ale minimálně z poloviny tuto kategorii splňovaly jen motorky, jinak to byli mladí kluci a šli do toho po hlavě. Hlavně v prvních kolech lítaly jiskry,“ popsal Pepík nečekanou konkurenci a tvrdost soubojů. Přesto dokázali spolu s Evženem Kamenárem zajet desáté a dvanácté místo. „Hezky jsme si zavzpomínali, ale bez treninku je to opravdu maso. Pořádně jsem se z toho dostal až v pátek ráno,“ řekl Pepík, který v Blovicích obhajoval svou dosavadní letošní neporazitelnost.

 

Tradičně jej navigoval Libor Joska a mezi áčky je čekal především tradiční soupeř Dušan Kouřil a opět závodící Viktor Wagner. Hlídat si museli i bodový zisk Jiřího Skoupila, který je jim v tabulce nejblíže. Na trati letošního pátého sprintu jeli Pepík Peták s Liborem Joskou podle předpokladů. Jedinou ztracenou květinku, tedy nevyhranou vložku má na svědomí olej z jednoho vozu startujícího za nimi a následně lepší přidělený čas všem dalším soupeřům, který byl o osm vteřin lepší, než zajel příbramský maxík. Nic to však na pořadí neměnilo, snad jen skupina produkčních vozů kolem desátého místa absolutně se trošku vzdálila. Třinácté místo v celkovém pořadí však nebylo takové, na jakém jsme zvyklí příbramsko-pardubickou posádku vídat.

 

Jaké tedy byly Blovice 2004?: „Mám smíšené pocity. Vyhráli jsme skupinu a to je dobré. Naši soupeři v áčkách ale skutečně moc nezlobili. Dušan Kouřil skončil moc brzo, Viktor Wagner si potřeboval chvíli na auto zvyknout, vždyť v tom dlouho neseděl, takže tady problém nebyl, ale ta trať… Rozjedu se na sedmičku, pak zastavím, pozdravím diváky, které už z poloviny znám, protože u nich stavím pravidelně v každém retardéru a pak zase do sedmičky a tradá do další vsi. Technické potíže nebyly žádné, ale takhle s enkama závodit nemůžu. Při prvním kole jsme poničili na dírách ráfky, takže ve druhém to byl slalom mezi nimi. Naše auto má zdvih nula nula nic a zničit sadu na každé kolo si dovolit nemůžeme.“

 

Povinný bodový zisk byl tedy doma a ke zvýšení náskoku v tabulce skupiny A v rámci MČR v rallysprintech pomohly i technické problémy Jiřího Skoupila, takže nyní vedou Pepík s Liborem o třicet bodů, což znamená, že ve Vyškově by mohlo být o letošním mistru rozhodnuto. To je však téma o kterém se Pepík dopředu nerad baví, zvláště když ještě před tím však bude muset do Zlína a to navzdory všem loňským prohlášením, že na tento termín naplánuje dovolenou, protože proti jeho letošní vítězné serii stojí statistika v počtu nedokončených Barum rallye.

 

Od roku 1995, kdy zde měl premiéru, totiž neviděl cíl. Nepomohla ani změna auta, když vyzkoušel enko, áčko, dvoulitr, šestnáctku, kit car, nic platno. Barumka je zakletá a letos při svém desátém jubilejním startu budou chtít Pepík s Alenou toto prokletí zlomit. Celý Hroch Rally Team jim bude nejen držet palce, ale je připraven donést jejich auto na cílovou rampu třeba na rukách.

 

 

Milan Hauer

Motorsport review