:: car.cz :: denní zpravodajství ze světa motorismu

Světový šampionát silničních motocyklů byl letos očekáván s velkým napětím. Senzací číslo jedna byl bezesporu přestup současného motocyklového krále Valentina Rossiho od bezkonkurenční Hondy k Yamaze. Královská třída MotoGP tím dostala zcela nový náboj. Bouřlivě se diskutovalo o tom, jestli tím „The Doctor“ zbytečně nevyklidil pozice, jestli vůbec bude továrním Hondám stačit a hlavně se živě hovořilo o smyslu tohoto přestupu. Spekulovalo se o všem možném. Sám Rossi se vyjádřil tak, že chce dále vyhrávat sám, on Valentino Rossi. Takto se neustále hovořilo o tom, že vyhrává díky technické převaze Hondy… Ve velice krátké době dokázal Valentino Rossi společně se svým geniálním technikem Burgesem z Yamahy, která za Hondou zaostávala, vypiplat motocykl vítězný. O tom se soupeři měli přesvědčit hned v prvním závodě sezóny. Ale podívejme se podrobně na vývoj šampionátu ve všech třech kubaturách.

Bitevní pole bylo připraveno pro „dorostence“, hlavně španělské a italské. Zkušených matadorů zbylo málo. Němec Steve Jenkner si dělal před sezónou ambice na vysněný titul. Mirko Giansanti snil alespoň o prvním vítězství v Grand Prix. Locatelli se vrátil předloni loni z dvěstěpadesátek, loňské angažmá u KTM ho zklamalo a tak v týmu Lucia Cecchinella věřil v návrat na trůn nejnižší objemové třídy. Rakouský nováček KTM po několika slibných výsledcích v závěru loňské sezóny věřil v brzké první vítězství a angažoval Doohanova chráněnce, Australana Caseyho Stonera. Druhý stroj vodí nadějný Fin Mikka Kallio. Do světového šampionátu naskočil ve finském týmu Ajo Motorsport jako stálý účastník i velmi nadějný Čech Lukáš Pešek. Učitelem se mu stal legendární Australan Michael Doohan, partnerem brněnský automotodrom a své zkušenosti mu předává i jeden z manažerů týmu McLaren-Mercedes z Formule 1, Pavel Turek.

Od prvního závodu předvádí fantastickou jízdu osmnáctiletý Ital Andrea Dovizioso. Na své konto si připsal tři vítězství, které vybojoval v jihoafrickém Welkomu, ve francouzském Le Mans a v britském Doningtonu a v žádném závodě nebyl horší než čtvrtý a je jasně v čele šampionátu. Dvě vítězství má na svém kontě i stejně starý Španěl Hector Barbera, startující s Aprilií v týmu fotbalového mága Clarence Seedorfa. Barbera triumfoval v Barceloně a v Riu. Patří mu průběžná druhá pozice, protože oproti svému italskému soupeři dvakrát nebyl v první pětce. Těsně za ním na třetím místě figuruje zkušený exmistr světa, Ital Roberto Locatelli. Vyhrál doma v Mugellu, na německém Sachsenringu, třikrát byl druhý, ale také dvakrát nebodoval. Jeho souboje s Doviziosem zvedají diváky ze sedadel a nutno dodat, že je občas „Loca“ nezvládá psychicky… Jen dva body dělily před velkou cenou Německa Stonera od Locatelliho! Další osmnáctiletý borec zle prohání své soupeře a ukazuje, že KTM už je zralá na první vítězství, ne li na víc… Australan už čtyřikrát vystoupil na stupně vítězů, v Riu byl dokonce druhý. Čtyřikrát stál také v první řadě na startu a v Brazílii byl dokonce ze všech nejrychlejší. Doohan může být na svého žáka právem pyšný! Ale v kvalifikaci v Německu si Casey zlomil klíční kost a lékaři ho nepustili ani na start v Anglii. Na tak vyrovnanou kubaturu je to bodová ztráta přímo bolestná. Za vedoucí čtveřicí je v průběžné tabulce mistrovství světa velká díra. Ne že by ostatní jezdci byli horší, ale chybují. Například další ze španělské zázračné líhně talentů, Jorge Lorenzo. Tovární jezdec Derbi dokázal zvítězit v Assenu, byl třetí v Le Mans, ale také třikrát závod díky pádům nedokončil. Jenkner zklamal, jedno jediné pódium nevyváží ostatní mdlé výsledky na konci bodovaných míst. Čekal se od něj útok na titul mistra světa, čekala se vítězství, má na to i špičkový stroj a vynikající týmové zabezpečení, ale Stevovi to letos opravdu nejde. Průměrné výkony předvádí i Pablo Nieto, ale na rozdíl od svého německého soupeře má těch bodů víc. Paběrkuje i zkušený Mirko Giansanti. Naopak překvapením je mladičký Simoncelli, který zvítězil v deštivém závodě ve španělském Jerezu. Obrovské naděje se vkládaly do Švýcara Thomase Lüthiho, který startuje s tovární Hondou v českém týmu Elit. Loni sahal v několika závodech po vítězství, několikrát vedl, poznal atmosféru na stupních vítězů. Letos měl být jedním z favoritů. Ale jeho bodové konto zeje prázdnotou, navíc se potýká se zraněními. Český jezdec ve finském týmu Lukáš Pešek se snaží držet krok se soupeři, seč mu síly stačí. Musí předně poznat pro něho nové okruhy a ukázat, co umí. A umí toho hodně! V kvalifikaci závodu v Barceloně šokoval celý odborný motocyklový svět. Zajel pátý nejlepší čas a za ním zůstaly takové hvězdy, jako Locatelli, Giansanti, Dovizioso, Kallio, Di Meglio, nebo Jenkner. V samotném závodě bojoval na konci první desítky, ale tučnému bodovému přídělu zabránil nešťastný pád v samotném závěru závodu. Jeho osm bodů na kontě

Španěl Dani Pedrosa byl skvělý loni v „malorážkách“, ale málokdo čekal, že vyhraje hned svůj první závod ve dvěstěpadesátkách. Navíc po vážném zranění. A Dani byl opravdu skvělý a suverénní. Další vítězství Hondy přišlo hned v druhém závodě v Jerezu a na své konto si ho připsal Roberto Rolfo. V Le Mans znovu kraloval Pedrosa a u Aprilie začali zvonit na poplach. Dvě vítězství pro italskou značku vybojoval Sebastian Porto, jedno Francouz De Puniet a v brazilském Riu se konečně „chytil“ i Poggiali. Ale „Poggy“ má smůlu, v Německu i v Anglii skončil vždy v kotrmelcích. V těchto dvou posledních závodech zcela suverénně kraloval Pedrosa a mílovými kroky se doslova řítí k titulu mistra světa. Tabulce vévodí k nelibosti Italů Pedrosa. Čtyři vítězství a čtyři druhá místa z něho udělali favorita a největšího kandidáta na světový trůn. Druhý Randy De Puniet ztrácí již 34 bodů, má na svém kontě jen jedno vítězství. Sebastian Porto se vyšvihl na celkové třetí místo. Dvakrát zvítězil, ale také dvakrát závod nedokončil. Těsně za ním na čtvrtém místě průběžného pořadí figuruje Španěl Fonsi Nieto. Jen jednou stanul na stupních vítězů a letos ještě nezvítězil. Marně hledá sám sebe, kde je ten španělský bojovník Fonsi Nieto, který útočil na titul mistra světa? A není to tak dlouho…Zatím nemá loňskou formu a čeká na své první letošní vítězství. O bod za Nietem na pátém místě je nováček Alex de Angelis, který přestoupil ze stopětadvacítek. Jede velmi dobře a na Sachsenringu již dokázal vystoupit na stupně vítězů. Úřadující mistr světa Manuel Poggiali hodně letos padá. Třikrát nedojel a zvítězit se mu podařilo až v brazilském Riu. Průběžné desáté místo musí být pro něho i pro tovární tým Aprilia zklamáním. „Až“ šestý celkově je prozatím Toni Elias. Český jezdec Jakub Smrž, který startuje v celém šampionátu s motocyklem Honda v holandském týmu Molenaar Racing získal zatím jen skromných sedm bodů. Jeho výkonnost není zdaleka taková, jako dříve ve stopětadvacítkách. Hodně padá a ani technika není to nejlepší ve srovnání s konkurencí. Snad se mu bude v druhé části světového šampionátu dařit lépe. Dvakrát startoval na divokou kartu i Radek Rous s Aprilií italského týmu Campetella. Ale ani v Jerezu, ani v Le Mans si body nepřipsal. Nedařilo se mu ani v roli „náhradníka“ v německém týmu Yamaha Kurz v Anglii.

MotoGP

Král Valentino Rossi přestoupil od Hondy k Yamaze. Honda angažovala do svých týmů šest špičkových pilotů, šest kandidátu minimálně na vítězství v jednotlivých Grand Prix, ne li na titul mistra světa. „Oficiální“ tovární tým Repsol angažoval Američana Nicky Haydena a Brazilce Alexe Barrose. Hayden je velký talent, který přišel z amerických závodů superbiků a předpovídá se mu velká budoucnost. Loni se učil znát tratě velkých cen, na kterých ještě nikdy nestartoval, zvykal si na zcela novou techniku a prostředí. A učil se rychle, dosáhl loni mnoha kvalitních výsledků. Jeden z horkých kandidátů na motocyklový trůn. Barros již není nejmladší, přesto je pořád velmi rychlý a bojovný. Honda očekává alespoň nějaké vítězství. Ve žlutých barvách cigaretové společnosti Camel nastoupil jako jednička týmu Camel Honda Pramac Pons „šílený“ Max Biaggi. Skvělý virtuóz, kterému koruna krále nejsilnější třídy chybí ve sbírce mistrovských titulů. Letos navíc má snad největší životní šanci, kdy jeho sok Rossi od Hondy odešel a tak má temperamentní Říman právo na ten nejlepší materiál a zabezpečení. Druhým mužem „žlutých“ je Japonec Makoto Tamada. Bývalý mistr země vycházejícího slunce v kategorii superbiků si nečekaně rychle zvykl na zcela novou techniku. Neznámé okruhy mistrovství světa mu nedělají problémy, zajede dobře kdekoliv. Loni již ukázal, že hodlá bojovat s kýmkoliv o vítězství, že se nikoho nebojí. Zaútočí i na titul mistra světa? Byl by to první titul v nejvyšší kategorii pro Japonsko. Telefonica Honda Team Gresini sází na loňského vicemistra světa. Sete Gibernau je favoritem číslo jedna letošní sezóny. Dokáže vyhrávat, to už ukázal loni. Dokáže vybojovat i

královský trůn? Jeho týmovým kolegou je Američan Colin Edwards, dvojnásobný mistr světa superbiků. Zná všechny okruhy, čtyřtaktní stroje MotoGP mu nedělají problém, má obrovskou chuť vítězit. Že by další americký mistr světa motocyklů? Yamaha má jen čtyři tovární jezdce. Ale má toho nejlepšího! Valentino Rossi má za úkol vybojovat po mnoha letech pro Yamahu prestižní titul. Carlos Checa už loni nezářil. Marco Melandri je muž budoucnosti. Předloňský mistr světa dvěstěpadesátek se musí ještě hodně učit, ale talentu má na rozdávání. Usměvavý a populární Japonec Norifumi Abe se nějak nemůže sžít s čtyřtaktní technikou a jeho výsledky zdaleka neodpovídají jeho jezdeckému umění. Suzuki technicky nestačí a tak američtí jezdci Kenny Roberts a John Hopkins stále čekají na nový motor, nový podvozek, nové kdeco, aby to konečně trochu jezdilo. Kawasaki přilákala do svého týmu Shinyu Nakana. Skvělý Japonec také velmi přispěl k velkému výkonnostnímu zlepšení této značky. Týmovým partnerem se mu stal loňský náhradník a testovací pilot, Němec Alex Hofmann. Italská Ducati si ponechala osvědčenou dvojici exmistrů světa, Lorise Capirossiho a Australana Troye Baylisse, který kraloval dříve superbikům. Loňské stroje dodali týmu d´Antin a bývalý španělský jezdec angažoval mistra světa superbiků Angličana Neila Hodgsona a Španěla Rubena Xause. Aprilia tvrdohlavě pokračuje ve vývoji svého tříválce, který očividně na japonské stroje nestačí. A tak Britové McWilliams a Shane Byrne asi budou vděční za každý bod… Kenny Roberts senior je neúnavný a nezničitelný. Jeho stroje Proton dostaly nové pětiválce, ale ty zatím trpí mnoha a mnoha dětskými nemocemi. A tak Nobuatsu Aoki i Kurtis Roberts asi toho moc nenajezdí a každý vydřený bod bude bouřlivě oslavován. Britská stáj WCM je nádherná ukázka nadšení, touhy, vůle, pracovitosti. Peter Clifford se snaží, moc mu všichni drží palce a odměnou jsou mu občasné body jeho jezdců.

Na první závod v jihoafrickém Welkomu se jen tak nezapomene. Strhující souboj dvou věčných rivalů, Rossiho a Biaggiho byl fantastický! Nedarovali si ani metr a útok střídal útok. Gibernau na třetím místě jen z povzdálí přihlížel, prostě nestačil. O pár centimetrů byl na cílové čáře dřív Rossi. Oba protagonisté duelu byli v cíli na pokraji vyčerpání. Oba se shodli na tom, že tak těžký závod asi ještě nejeli. Oba chválili svého soupeře a nešetřili poklonami. Zmoklý Jerez využil Gibernau a připsal si plný počet bodů. Rossi se po velmi dlouhé době nevešel na stupně vítězů a byl z toho náležitě rozmrzelý. Ale na pódiu se neobjevil ani v Le Mans! Gibernau znovu kraloval a Rossiho tentokrát zastínil druhým místem jeho stájový kolega Carlos Checa. Biaggi nebyl s třetí příčkou příliš spokojený. Pak se karta obrátila. Rossi si připsal tři vítězství za sebou, doma v Mugellu, v Barceloně a v holandském Assenu. Třikrát druhý byl Gibernau. To se dalo čekat. Ale dvakrát vytlačil ze stupňů vítězů Melandri Biaggiho a to bylo překvapením. Velké drama se odehrálo při Velké ceně Brazílie v Riu. Prvním překvapením bylo pole position pro Kennyho Robertse na Suzuki. Konečně se tyto motocykly výrazně zlepšily a Roberts tak mohl znovu ukázat, jak je dobrým jezdcem. Od startu šel také do čela, ale po dvou kolech ho předjel Biaggi, krátce na to i Hayden a další. Gibernau havaroval již na konci prvního kola a tak se zdálo, že Rossi takticky pojede na body a nebude zbytečně riskovat. Ale i Rossi havaroval. Upadl ze čtvrtého místa a bylo jasné, že na Hondy nestačí. Z osmého místa se propracovával kupředu Makoto Tamada. Předjížděl jednoho soupeře za druhým, nezalekl se ani Rossiho a později Biaggiho a tři kola před cílem se dostal do čela a zaslouženě zvítězil. Konečně se dařilo i italskému týmu Ducati. Capirossi dokončil těžký závod na čtvrtém místě. Jestliže se o úvodním závodě v Jižní Africe mluvilo v superlativech, pak strhující bitva na sachsenringu překonala zatím všechno. Kvalifikaci kraloval „žlutý ďábel“ Max Biaggi. Po startu šel jako raketa do čela a dlouho odolával útokům Valentina Rossiho. Zhruba v polovině závodu se Rossi dostal před Maxe, ale ten po několika kolech zabral a znovu vedl. Ale zezadu se přibližovalo velké nebezpečí v podobě dvojice týmu Repsol. Nicky Hayden s Alexem Barrosem jezdili v úvodu závodu na konci první desítky, ale pak začali předvádět velké věci. Předjížděli jednoho soupeře za druhým a v polovině závodu se objevili v těsném závěsu za oběma italskými jezdci. Barros předjel svého mladšího týmového kolegu a oba se bez větších problémů dostali před Rossiho. Díky předjíždění pomalejších jezdců o jedno kolo se tato čtveřice rozdělila a o vítězství si to rozdali Biaggi s Barrosem a o třetí příčku Hayden s Rossim. Max nakonec první pozici uhájil a Rossi se letos již po čtvrté nevešel na stupně vítězů. Naopak Američan Hayden zářil štěstím a třetí místo pro něho znamenalo velkou motivaci do druhé poloviny sezóny. V Anglii si to Rossi všechno vynahradil a systémem start – cíl zvítězil. Druhým místem překvapil Colin Edwards a odsunul Gibernaua až na místo třetí. Obrovskou smůlu prožíval Biaggi. V kvalifikaci byl až osmý a musel startovat až ze třetí řady. Po startu se propracoval na páté místo, ale náhle se začal propadat startovním polem dál a dál v pořadí. Jeho stroj prostě nefungoval… V Anglii již podruhé za sebou vážně havaroval Norick Abé. Nestartoval Melandri, který si obnovil tréninkovým pádem zranění.

O průběžnou první příčku se dlouho dělil Rossi s Gibernauem. Ale úřadující šampión je nyní v čele celkové klasifikace a má na svém kontě 164 bodů. O 22 bodů méně má Španěl Sete Gibernau a stejně bodů na kontě má i Biaggi. Na čtvrtém místě se drží Colin Edwards, ale ztrácí na dvojici před sebou plných 47 bodů. Páté místo Barrose je zatím zklamáním, stejně jako šesté Nicky Haydena. Carlos Checa boduje různě. Někdy je těch bodů hodně, jindy jen pár. Průběžné sedmé místo na první pohled špatné není, ale jeho týmový kolega Rossi má bodů víc než dvakrát tolik. Italský tým Ducati byl senzací loňského roku. Při svém premiérovém závodě dokázali stát v první řadě na startu a nakonec i na stupních vítězů. Pódií bylo hodně, Capirossi loni i vyhrál jednu velkou cenu. Letos je to bída a utrpení. Zcela nový stroj vůbec nefunguje a oběma ambiciózním jezdcům se o předních pozicích může jenom zdát. Tým horečně všechno za pochodu přestavuje a snad se jím podaří všechno napravit. Mladičký Ital Michel Fabrizio dokonale využil deštivých závodů a se strojem WCM již posbíral sedm mistrovských bodů. Nakano vyladil spolu s Hofmannem zelené Kawasaki a pomalu se hlásí o slovo, resp. o tučnější bodový příděl. Zatím se nedaří Aprilii, Suzuki, ani Protonu.