Václav Fejfar se poohlíží po evropském titulu tisková zpráva
O víkendu 21. – 22. srpna se v lotyšské Bausce pojede osmý závod z celkem desetidílného Mistrovství Evropy v autokrosu. Václav Fejfar, dvojnásobný evropský šampion ve třídě 1600, který před třemi lety všechny překvapil svým přestupem do třídy „královských čtyřlitrů“, ví, že jde do tuhého. V průběžném pořadí ME zatím figuruje na pátém místě, bodové odstupy od soupeřů jsou však minimální.
Praha 13. srpna 2004 - „Letos se už chceme dostat na stupně vítězů,“ prohlašuje zkušený autokrosař, pověstný svými novátorskými konstrukcemi, z nichž tou asi nejvýraznější byla právě stavba lehké buggy pro čtyřlitrovou třídu s pouze dvoulitrovým motorem Volkswagen. „Auto je vychytané a pokud nás někdo „nesestřelí“, mělo by to vyjít!“
Obavy z příliš drsných kontaktů se soupeři nezmiňuje Fejfar náhodou: Jeho o čtvrtinu lehčí buggy v charakteristických barvách Aralu, který jej zásobuje výkonnými oleji, dokáže i se slabším motorem zejména v technických pasážích ujíždět čtyřlitrům. Případné vzájemné kolize s těžšími konkurenty však často mívají osudné následky: „Nechci nikomu sahat do svědomí, ale například v Kazani nás v dobře rozjeté třetí jízdě poslal jeden z českých jezdců mimo trať takovým způsobem, že se člověk jen těžko brání úvahám, jestli to nebyl účel,“ uvažuje novopacký patriot, který však velmi dobře ví, že v jakémkoli sportu se s vidinou mistrovských pohárů často tak trochu vytrácí smysl pro fair-play.
Trpkou pachuť ze zmařeného závodu v Kazani spláchl Fejfar šampaňským hned po následujícím závodu v Dmitrovu, kde vybojoval první místo. Úspěch v Rusku jej příjemně naladil do závěrečných bojů letošního Mistrovství Evropy. „Na neúspěchy, prohry a pády se prostě musí rychle zapomenout, člověk musí myslet dopředu – když jsem se v červnu po havárii v německém Seelowu probral z bezvědomí až v nemocnici, moje první myšlenka byla, jak se co nejrychleji dostat do auta a na trať. V následujícím závodě v Nové Pace jsem jel vlastně sám pro sebe, abych se hlavně psychicky zase „srovnal“. Bylo to krušné, nebyl jsem fit, ale konečné třetí místo pro mě v tu chvíli mělo cenu zlata, protože jsem viděl, že to špatné je za mnou,“ vzpomíná Fejfar na svůj asi nejhorší karambol celé kariéry.
Poslední tři závody Mistrovství Evropy (Bauska-Lotyšsko, Přerov-ČR a Maggiora-Itálie) se jedou na technických tratích plných ostrých zatáček, které jeho hbité buggy vyhovují. „Do karet nám hraje i závěrečné škrtání nejhoršího výsledku sezony, což by v našem případě byla „bezbolestná“ nula za smolný závod v Kazani. Rozhodně uděláme v posledních závodech vše pro to, abychom se v ME nakonec dostali na stupně vítězů,“ netají vysoké ambice Václav Fejfar, jeden z našich nejzkušenějších autokrosařů.
tisk info
|