Cíl sezóny splněn: Jsme Mistři Evropy 2004

Po druhém místě ve francouzském Le Mont Dore a vítězství ve švýcarském Saint Ursanne se Robert Šenkýř dostal na špici absolutního hodnocení kategorie cestovních vozů seriálu Mistrovství Evropy do vrchu 2004 a v posledním závodě sezóny v chorvatském Buzetu již nemůže být předstižen. Znamená to, že úřadující evropský mistr Šenkýř a jeho Matador Hectorra Team obhájil kontinentální titul z roku 2003.

LE MONT DORE (F) : 7. – 8.8.2004

Závod na trati nedaleko malebného turistického městečka Le Mon´t Dore je pro francouzské jezdce skutečným svátkem. Počtem startujících vozů (letos téměř 260) je to nejobsazenější závod sezóny a svým profilem a nadmořskou výškou (v cíli 1451 m) se jedná o skutečně horský závod. Trať závodu je dlouhá 5000 m a svým zatáčkovitým profilem se řadí mezi tratě pomalejší. V Le Mont Dore se tradičně jezdí na tři jízdy, z nichž se dva nejrychlejší časy počítají do hodnocení závodu. Vítězem skupiny „A“ se stal francouzský jezdec Marchal na BMW M3, druhou příčku obsadil Robert Šenkýř, třetí skončil francouzský jezdec Marguet na Peugeotu 306 Maxi.

„Závod v Mon´t Dore byl velmi vyrovnaný a dramatický až do poslední jízdy. Po dvou jízdách jsem vedl, ale ve třetí jízdě mě Marchal těsně přeskočil, velmi dobře jel i třetí Marguet. Trať je technická a pomalá, je potřeba hodně řadit. Francouzi jsou doma vždy nebezpeční, my jsme navíc neměli správně napřevodováno.“doplnil po závodě Šenkýř. Pátý skončil další český jezdec Malý na Fordu, šestý Liška na BMW M3.

ST. URSANNE (CH) : 14. – 15.8.2004


Na rozdíl od pomalé trati v Le Mon´t Dore je trať závodu ve švýcarském St.Ursanne nejrychlejší tratí celého seriálu Mistrovství Evropy. Téměř polovina trati se jede na pátý a šestý převodový stupeň a míra nebezpečí je zvyšována blízkostí stromů a drobných skalek. Průměrnou rychlost 135 km/h nejrychlejších vozů skupiny „A“ tu rapidně snižuje několik pomalých zatáček těsně před cílem. Favorit a loňský vítěz závodu Šenkýř obsadil v tréninku až čtvrté místo, stejné umístění mu patřilo i po první nedělní závodní jízdě. Obrat nastal až ve druhé a třetí závodní jízdě. Šenkýř se nejdříve nejrychlejším časem víkendu posunul ze čtvrté na druhou pozici , poslední jízdou pak přeskočil vedoucího Malého na Fordu a zvítězil. „Na rychlé trati jsem se dlouho nedokázal správně zkoncentrovat, nezvolili jsme také úplně ideální nastavení podvozku našeho BMW M3. Na druhou a třetí závodní jízdu jsme nasadili tvrdší nastavení podvozku, obuli i tvrdší směs pneumatik a konečně ukázali náš potenciál,“ zhodnotil Šenkýř.


Vítězstvím v St.Ursanne se Robert Šenkýř podruhé za sebou stal mistrem Evropy v kategorii I cestovních vozů. Po sérii technických problémů a následné havárii ve Vallecamonice však byla obhajoba evropského titulu velmi náročná. „Říká se, že obhajoba bývá vždy těžší než první vítězství a já to mohu jen potvrdit. Po havárii ve Vallecamonice už nám asi nikdo moc šancí nedával. Ukázala se ale naše síla, tým zapracoval na sto procent a postavil nové auto, se kterým jsem mohl sezónu vítězně dokončit.

 Potřebujeme si teď všichni vydechnout, shodit ze sebe psychické i fyzické vypětí posledních týdnů a na chvíli zapomenout na závody. Posledního evropského závodu v září v Chorvatsku se určitě nezúčastníme. Naše pozornost tak bude směřovat k druhému týmovému vozu, který bude startovat v zářijových závodech Podzimní ceny Brna na okruzích a v říjnovém vytrvalostním Epilogu“, shrnul plán pro zbytek sezóny Šenkýř.

Tisková zpráva Matador Hectorra Teamu




Průběžné pořadí ME 2004 po 10 z 11 závodů:

1. Šenkýř, CZ BMW M3 125
2. Jureňa SK Mitsubishi Lancer Evo 7 122
3. Charvin F Peugeot 306 112,5
4. Beneš CZ Ford Escort Cosworth 112
5. Vojáček CZ Opel Astra OPC 109
6. Krug D BMW M3 106