:: car.cz :: denní zpravodajství ze světa motorismu

Toto spojení dávalo logiku v osmdesátých letech minulého století. To se tehdy legendární pilot Zdeněk Vojtěch proháněl po evropských tratích s modelem Mercedes 190E. Jeho synové po úspěšných letech strávených na okruzích postupně a logicky přešli k rally, kde se zabydleli nadobro.

Mladší Štěpán usedl za volant závodního auta v sedmnácti letech a do roku 2001, kdy absolvoval svou první kompletní sezónu v rally, vystřídal celou řadu okruhových speciálů, namátkou Peugeot 306 Cup, Ford Mondeo Superturismo, Peugeot 306 Maxi, Cupový Ford Puma a v závěru ještě tehdy prestižní Octavii Cup. Pak už následovala soutěžní Toyota Celica GT-4 a odvíjela se historie nám dobře známá.

Pro mnohé to byl doslova šok, to když populární Brouk (tak se Štěpánovi přezdívá) na jaře 2008 oznámil návrat na okruhy. Soutěžáci zesmutněli, okruháři se zaradovali. Následovaly námluvy s překoňovaným, ale neodzkoušeným a nedoladěným vozem Mosler MT 900R v kategorii G2, pak přišla na řadu Corvette Z06R kategorie GT3. Sezóna 2009 znamenala pro libereckého pilota pauzu, kterou si plánoval ukrátit startem s dlouholetým spolujezdcem Michalem Ernstem při Rally Bohemia. Se zapůjčenou Škodou Fabia S2000 sice přejeli startovní rampu, ale vzhledem ke krizovému scénáři soutěže a sněhové kalamitě se rozhodla tato rallysprintová mistrovská dvojice z roku 2003 dále nepokračovat.

Fanoušci tak logicky očekávali návrat buď při letošní Rally Český Krumlov, kde se Broukovi s Myšákem vždy dařilo, nebo na Bohemii. Místo toho se jméno Vojtěch objevilo ve startovní listině D4 endurance nad 3500 ccm při květnovém závodě v Mostu. Jako tým ve startovce figuroval Charouz Racing System, jako vůz se startovním číslem 11 byl Mercedes-Benz C-Klasse DTM.

To, že nepojedeme Krumlov s fábií, bylo již nějakou dobu známé, auto bylo v ten termín půjčené do zahraničí, takže jsem s radostí přijal nabídku od pana Charouze a usedl do DTMka. Tohle auto nabízí asi nejvíc, co jde s cesťákem zažít. Navíc po letech v týmu s kamarádem Tomášem Engem to byla neodmítnutelná kombinace

S čím vším jsi jezdil na okruzích jsem již vyjmenoval, takže vypadá, že DTM - formule 1 se střechou - bylo to poslední, co ti do sbírky chybělo…

Jako poslední okruhové stroje jsi pilotoval Moslera a Corvettu, tedy auta pocházející ze sériové produkce upravená na závody, v hantýrce rallymanů eNka. Co přechod na DTM?

Mercedes C-Klasse je čistokrevné Áčko. Jasně, že mi vyhovovalo více než korveta nebo mosler… V DTM není jediný díl shodný se sérií. Dalo by se říci, že s Áčky si rozumím lépe než s produkčními auty. Tam se musí najet dostatek kilometrů a poznat limity auta. Závoďáky jsou pro mne lépe čitelné a poslušnější.

Asi ano. Oboje nabízí náramné svezení - motoricky to jede, brzdy jsou výkonné a spolehlivé, řízení poslouchá na slovo, sladěnost jednotlivých komponentů je vynikající... jen DTM má mnohem výraznější aerodynamiku, která hraje ve vysokých rychlostech důležitou roli. Stejně jako u WRC, tak i u DTM platí, že ten, kdo auto dobře zná, dokáže s ním zajet opravdu rychle.

Ty jsi jel na domácím okruhu naposledy s oktávkou v Mostě, ale to je ještě na „starém“ okruhu a před deseti lety. Pak jsi jel s corvettou v Brně a s Moslerem při vytrvalostních závodech v Mostě. Předpokládám, že návrat za volant závodního auta ti problém nečinil a okruh tě také ničím nepřekvapil.

Z počátku jsem si na DTMko musel zvyknout, ale to je normální, kluci mi s tím pomohli a v tréninku a při kvalifikacích jsem najel asi 40 kol, což mi pomohl se s autem sžít. Trať znám dobře, takže i o to to bylo jednodušší.

Teď mě možná někteří budou chtít ukamenovat, ale nemohu se nezeptat. DTM v konkurenci, jakou nabízí MMČR, není to moc jednoduché vyhrávat? Naopak není to trápení řidiče i techniky, když neustále předjíždíš pomalejší auta a motáš se mezi nimi? Ke případnému střetu pak není daleko.

Je to složitější, než by se zdálo, ale pravdou je, že není kolo, kdybych nepředjížděl osamocená auta či skupinky bojující mezi sebou. Pár tzv. čistých kol jsem naměřil při kvalifikaci, takže mám představu o tom, kolik se dá s tím Mercedesem jezdit.

DTM je technika, která mě opravdu chytla a baví mě. Jízda s ním je obrovský zážitek a tak jsem nesmírně rád za každé ujeté kolo. Ať v chumlu, nebo sám. Tím chci říci, že u jiných aut je potřeba mít soupeře, aby bylo o co a s kým bojovat, DTM je boj sám o sobě, takže o nějakém nudění se nemůže být ani řeč.

Okruh na severu Čech měří 4219 m a do vytrvalostního závodu nastupovala posádka Lacko, Charouz, Vojtěch a Lichtner-Hoyer ze druhého místa. Během tříhodinovky ujeli 112 kol, tedy asi 473 km. Když vezmeme v úvahu tankování, výměnu pneu, střídání za volantem, motání se mezi slabšími vozy, můžeme brát cestovní průměr 160 km/hod jako velice slušný. Odměnou této čtveřici byla druhá příčka v celkovém hodnocení divize.

Já jsem formovaný tratěmi rychlostních zkoušek, takže tady je to něco úplně jiného. Tady mám pocit, že divák nevnímá tu úžasnou rychlost. Ani nemůže, od auta je dvěstě metrů daleko. Rally je více kontaktní.

DTM je opravdu mazec a z pohledu jezdce to musí být fakt úžasné, to se musí nechat, ale radši bych seděl vedle Brouka při nějaké rally, tam nám to šlo skvěle.

Je to pěkné pokoukání na minimální ploše, ale jako fanouška mě to příliš nezaujalo. Tady je to ideální pro takovéto zázemí. Pozvat si partnery a sponzory, to tu jde bez problémů. Z hlediska posádky a týmu je zde úžasná práce s telemetrií a nastavováním auta. To na rally je to jednodušší, zase tam rozhoduje více faktorů a nevíš co bude za další zatáčkou. Pilot rally musí být více univerzálním jezdcem, tady je to více specialista.

Štěpáne, nemáš pocit, že auto S2000 je pro tebe velkou neznámou? Michal bude číst noty spolehlivě ve WRC jako v eNkové dvoukole, ale ty nemáš s atmosférickým motorem v ostrém rally nasazení žádné zkušenosti. Brácha Tomáš jezdil z počátku alespoň s Peugeotem 306 Maxi, ty jsi sedl rovnou do turbo čtyřkolky a de facto tuto koncepci nikdy neopustil. Celica, Corolla WRC, 206 WRC, 307 WRC, Lancer Evo…

Musíme se s tím poprat. Začneme s respektem. Auto je na ovládání poměrně složité a naučit se využívat jeho předností vyžaduje určitou zkušenost. Chtělo by to mít najeté kilometry…

Ten nás čeká asi až těsně před soutěží samotnou. Naštěstí tratě podle rozpisu vypadají klasicky, takže si ještě musím oživit rozpis. Myšák jezdí pořád a to je fajn, alespoň nebudeme vykulení dva, jen já.

Fabia je od JM Racingu, jedná se tedy o klientskou verzi. S jejich autem vyhrál letos P. G. Andersson ve Švédsku SWRC, takže auta ze Zlína fungují výtečně.

Tak nezbývá než se těšit na první červencový víkend do okolí Mladé Boleslavi na výkony liberecko-příbramského dua se Škodou Fabia S2000.