Tento test přinesl i jednu neradostnou zprávu. Team poprvé zaregistroval potíže s řízením. Do Fabie tak putovalo náhradní řízení i s pumpou a s vědomím, že bylo učiněno pro zdar startu vše, nastoupili kluci v pátek v podvečer na Superspeciálku. „Nechali jsme se trochu unést a šli do toho, jako bychom spolu závodili před týdnem,“ okomentoval úvodní test Myšák. „Sice jsme trochu ztratili tím, že jsem v jedné pasáži nějakým způsobem dořadil i přes aretaci až na neutrál, ale i tak nás 11. čas více než potěšil,“ dodal liberecký pilot.

Páteční euforii vystřídala studená sprcha již na úvodním testu sobotní sekce. Opět se projevily problémy s řízením a auto posádku dvakrát pořádně vystrašilo. Dvě krize zaznamenané na onboardu nevycházely z přehnaného nasazení, ale přesto nebylo daleko od chyby vedoucí k velmi předčasnému konci. Před startem namontované náhradní řízení bylo starší specifikace, což se ukázalo jako fatální. “Prostě fungovalo velmi nepřesně,“ nastínil problémy Štěpán.

Před startem RZ3 posilovač vynechával častěji a kousek po startu vyteklo řízení úplně. Celou erzetu tak museli absolvovat bez posilovače řízení, což znamená téměř neovladatelný vůz „Na bordelu jsme šli na dvojku do hodin a tam lehce pochroumali nárazník,“ popisuje jeden moment mitfára. Následující zkouška byla zrušená a po ní byl už servis. Štěpán cítil tuto vypuštěnou zkoušku jako záchranu a proposiloval se volným průjezdem do servisní zóny. Tam již čekalo nové řízení aktuální specifikace, dodané přímo z fabriky.

 „Ihned po opuštění servisu bylo jasné, že to funguje, jak má. Řízení bylo přesnější, ale autu už jsme nevěřili. Tomu jsme přizpůsobili i tempo. Neustále jsme zjišťovali, jestli je vše správně,“ ohlíží se na první kilometry po servisu navigátor. Propad pořadím přišel na šesté zkoušce, kde kluci nabrali 2,5 minuty. Tentokrát nebylo na vině auto, ale chybička pilota, který se na výjezdu ze serpentýn dostal na kraj škarpy a ocitl se dvěma koly mimo vozovku. Návyky ze silné čtyřkolky se ovšem nepodařilo uplatnit a auto zůstalo viset „na břiše“.

Z této nezáviděníhodné pozice posádku po průjezdu Emila Trinera dostali až diváci, kterým tímto za pomoc posádka děkuje. „Na pohodě nám to rozhodně nepřidalo, pozitivní bylo jen to, že se auto chovalo předvídatelně,“ okomentoval výlet mimo trať Brouk. Na sedmičce auto fungovalo, posádka nezaváhala a čekal ji po šestnáctikilometrové zkoušce postup o 12 míst vzhůru!

Co na to říci? Štěpán opět dokázal, že je schopen zajet po dlouhé pauze i s neznámou technikou slušný výsledek a spolupráce s Michalem fungovala bez problémů. „Snad to nebyla úplná ostuda, ale jet jen tři RZ v pohodě je hodně málo,“ posmutněle konstatoval Brouk a dodal: „Bohemka se mi vždycky líbila, akorát se nám na ní nikdy nedařilo. V minulosti jsme měli problémy s turbodmychadly, se spojkou… Vlastně mám tuto rally nejméně projetou, zejména nedělní sekci. Mít problém s řízením na jedné soutěži a hned třikrát není úplně normální. Limitovalo nás to a není divu, že naše pocity jsou smíšené. Výhodou bylo, že jsme nebyli soustředění na nějaký cíl, užívali jsme si to vše jinak. Byli jsme uvolnění a chtěli být rychlí a mít bezva zážitek…“

Svého pilota doplnil i navigátor: „Dva roky jsem se na to těšil, fakt opravdu moc, ale technika stávkovala celý závod. Být s Broukem po čase v autě bylo děsně fajn a šlo nám to, ale místo toho, abychom získávali důvěru v auto, byli jsme vystrašení. Na neděli jsem nemohl ani dospat, jak jsem se těšil. Očekávali jsme progres a zrychlení. Bylo jedno, jestli bychom byli 1. nebo 150. Šlo nám o dobrý pocit, ale to se nestalo a šli jsme hned do sprch. Celkový dojem je zastíněný zklamáním.“

Pokud odhlédneme od výsledku na Rally Bohemia, jak tedy hodnotí bývalá WRC posádka novou techniku S2000? „Bylo potřeba pozměnit si rozpis. Přijíždělo se pomaleji a brzdilo se také jinde. Také je důležité hlídat si zatáčky proti kopci. S2000 nemá výkon a je složité na řízení. Je to o zkušenosti, jelikož je třeba jet vlastně pořád za hranou. Na to je třeba auto moc dobře znát. V krizi se s autem příliš zachránit nedá, nemá koně. Oproti WRC je to o hodně složitější, tohle neodpouští chyby, s WRCem se dalo bojovat. Celé mi to přijde tak trochu padlé na hlavu. Auto je drahé, provoz stojí veliké peníze a z hlediska nákladů nevidím oproti tehdejším WRCům velký rozdíl.

Myslím si, že to musí být pro diváka méně atraktivní, pro jezdce je to větší boj, takže celkem zajímavé. Každopádně je to výzva. Naprosto v tomto porovnání nechápu zvětšení restriktorů u „eNek“. Já mít tým, co si před dvěma lety pořídil a provozuje S2000, tak skáču vzteky 2 metry vysoko. Produkční auto je za méně než půlku a výkon se dohání takovouto banální věcí. Pro sport je to asi dobré, pro diváka také, ale představa, že mám v garáži S2000 a pronajímám to na kšeft… je to na hlavu postavené,“ zhodnotil ze všech stránek novou třídu Štěpán, kterého ihned doplnil Myšák:

„Podvozek byl opravdu dobrý, ale motor je obrovským zklamáním. Závodní auto, které pozná rozdíl kopec - nekopec, jsem už dlouho nezažil. Tím, že se jede pomaleji než s WRC, tak je i více času, proto jsem Broukovi některé pasáže z rozpisu opakoval a pak také proto, že v autě je děsný kravál, tak abych měl jistotu, že mě slyší. Rozpis byl z části náš z let 2005 a 2006, něco bylo z loňského roku, vše s drobnými korekcemi, ve vztahu k autu.“

Co tedy bude dál? Brouk se bude nadále věnovat své firmě, Myšák se za 14 dní objeví na startu Finské rally. Možná někdy pak…

PR