U Farinovy zatáčky v Brně vznikl pomník 24.9.2010 21:56 - tisková zpráva
pozvánka na neděli 26. 9. 2010, do Brna, klasický Masarykův okruh, Farinova zatáčka
NA PAMĚŤ VŠECH ŠTVANIC AUTOMOBILOVÝCH I MOTOCYKLOVÝCH: V NEDĚLI ODHALÍ NA LEGENDÁRNÍM MASARYKOVĚ OKRUHU PAMÁTNÍK VE FARINOVĚ ZATÁČCE
24. září 2010 –: Jen pár dnů po odhalení kontroverzního pomníku – hodin (nebo vlastně čeho?) za 12 milionů korun na centrálním náměstí Svobody přibude v neděli 26. září 2010 Brnu další skulptura: u trasy legendárního Masarykova okruhu, u legendární Farinovy zatáčky, odhalí nadšenci za účasti náměstka primátora Olivera Pospíšila pomník – památník všem tvůrcům i návštěvníkům slavných automobilových a motocyklových štvanic, Velkých cen. Ale především na památku prvního mistra světa +efjedniček+ Itala Dr. Fariny, který tu před 61 lety katastroficky havaroval, a jeho obětí…
Pojmenovávat osudná místa patří k dobrým zvykům v celém automobilovém i motocyklovém sportovním světě. Brno si může být jisté, že zpráva o tomto především srdcem a holýma rukama seskládaném žulovém pomníku obletí všechny světadíly, tak jako zpravodajství z Grand Prix. Farina byl a zůstává pojmem. Ve čtyřiatřicátém roce závody aut na Masarykově okruhu (na Maserati) vyhrál. A na poválečný osudový ročník 1949 se na něho a další báječné muže horkých volantů sjelo podívat na 400 tisíc fanoušků… Nikdo z nich nemohl tušit, k jak tragické havárii v kopci za posledními domy města dojde.
Nikdo nemohl tušit, že další rok, a pak ještě dlouho, se tak monstrózní automobilové závody u nás nebudou moci opakovat, protože začala padesátá léta, propagace jiných podívaných. Okruhem se začaly honit o Velkou cenu motocykly.
Nikdo nemohl tušit, že se v roce příštím přední jezdci a auta z brněnské startovní čáry z roku 1949 vydělí jako celosvětově elitní automobilová extraliga, nazvaná oficiálně Formule 1… Když vyrazil obdivovaný cirkus +efjedniček+ poprvé závodit i do země tábora socialismu, Československo minul. Minul nový brněnský autodrom, zákulisní marketingovou i politickou válku líp domluvili s rozhodným šéfem Ecclestonem Maďaři. V pustě i bez tradic vyrostl jejich Hungaroring, lákadlo turismu…
Přesto si historicky pověstnou Farinovu zatáčku, přesněji: sérii zatáček, přijíždí do Brna prohlížet stále množství cizinců. Ač v ní není na okraji stráně mnoho místa, tady se vášnivě dodnes diskutuje o tom, kudy má na asfaltu právě zde vést ideální závodnická stopa.
Síla genia loci vyniká bez ohledu na to, že se tahle historická závodní trať Masarykova okruhu (z roku 1930) stala silnicí s obyčejným provozem. Nový pomník Farinovi a spol. bude odhalen v neděli v 11 hodin. Nápad na jeho stavbu měli za spoustu let mnozí, ale realizuje se vše především přičiněním jednoho z nadšenců závodění, po řadu let i motoristického spíkra, civilní profesí proslulého cukráře z brněnského Větrníku, pana Jiřího Řezáče. Vysháněl spousty povolení, přesvědčil o smyslu i vedení města. Sám sháněl a dopravoval kámen, vedl řemeslníky, vložil do pomníku nejvíc peněz… A kus srdce, to především. „Pana Farinu jsem roku 1949 u nás závodit neviděl. Ale považuji si za čest, že jsem později jako komentátor mohl být jemu nablízku, když přijel do Brna jako čestný host.“ Řezáč a spolu s ním i množství dalších fanoušků si takové chvíle vybavují stejně jako okamžiky, kdy v Brně vedle nich závodili tehdy ještě neznámí budoucí šampióni světa Rakušan Niki Lauda nebo Němec Michael Schumacher… Oficiálně: De iure nový pomník – památník zbudovalo Občanské nsdružení Větrník Brno za finanční podpory Statutárního města Brna a AUTO RALLYE CROSS, s.r.o. O +Nino+ Farinovi: Dr. Emilio Giuseppe +Nino+ Farina, jeden z nejuznávanějších závodníků automobilové historie, rok před tím, než se (1950) stal první mistrem světa automobilové formule 1, závodil v Československu. V bitvě aut, které se pak staly dodnes populárními +efjedničkami+, na Masarykově okruhu u Brna, se bohužel 25. září 1949 proslavil i tragicky. V lesním úseku, ale také bohatě obsazeném diváky, jeho vůz vyletěl z tratě: dva přihlížející přitom přišli o život, 12 diváků bylo zraněno. Osudná a při velké rychlosti náročná levá točka, která činila nesnáze i dalším účastníkům závodu, se stala světoznámou: Farinova zatáčka je i po odstěhování závodních aut a motocyklů na Brněnský autodrom (1986) nejnavštěvovanějším místem historického Masarykova okruhu.
O Farinově zatáčce: Farinova zatáčka – letecký pohled: http://wikimapia.org/2076178/cs/Farinova-zat%C3%A1%C4%8Dka Rod Farinů proslavil Ninův příbuzný Battista Farina, zvaný +Pinin+. Vynikl designem a modernizací konstrukcí závodních i osobních automobilů, a nejen italských značek. Jeho značka, nakonec i na radu ministra pozměněné příjmení Pininfarina, patří mezi designéry světa dodnes k nejobdivovanějším.
Zajímavost tuze blízká: Nedaleko Farinovy zatáčky, níže směrem ke Kohoutovicím, se nachází zatáčka Baltisbergrova. Váže se k ní tragický pád západoněmeckého motocyklového reprezentanta Hanse Baltisbergra (stroj NSU). Na místě tu podlehl svému zranění při Grand prix Československa 1956. Už 32 roků tu stojí pomníček od Adolfa Söhnleina. Nesmrtelný pomník ale tomuto jezdci a vlastně všem obdivovaným pilotům volantů a řídítek vzdal brněnský rodák, spisovatel Bohumil Hrabal, v povídce Smrt pana Baltisbergra.
ViaMedia CZ
PR
Neprošlo jazykovou korekturou
|