Cenné tituly tedy vybojovali všichni jeho zkušení jezdci s vozy, zařazenými do třech různých kategorií, všichni navíc tituly obhájili a dva dokonce navázali i na své předchozí tituly: Jednotlivé kategorie vozů se pak dělí dle stáří závodních vozů, navíc pak na formulové, či cestovní a sportovní vozy.

 

BMW 2002 TI – z roku 1969

Kategorie 1 – cestovní a sportovní vozy od nejstarších do roku 1970

 

Škoda 130 RS – z roku 1976

Kategorie 3 – cestovní a sportovní vozy od roku 1976 do roku 1982

 

Kategorie 4 – formulové jednosedadlové vozy od nejstarších do roku 1982

 

 

Z hlediska techniky je v nejtěžší situaci z modřické trojice Petr Tykal. Zatímco Vladimír Konicar a Oskar Král závodí o body se svými vozy s rovnocennými soupeři v příslušných objemových třídách, tedy s dvoulitrem do 2000 ccm a s třináctistovkou do 1300 ccm, Petr Tykal se musí mnohdy poprat se svým třináctistovkovým easterem s podstatně silnějšími a modernějšími protivníky ve třídě do 1600 ccm. V průběhu posledních let tedy musel v ME podstoupit nerovný boj proti proti monopostům F2, F3, formule Super Vee, F-Renault, F-Ford z dílen zvučných značek, jako Lotus, či Lola a podobně.

 

Seriál ME v závodech historických automobilů do vrchu letos zahrnoval 12 podniků. Jezdci Racing teamu SK Industrietechnik Modřice si přitom mohli dovolit díky výborným výkonům některé závody vynechat, a tak kromě domácích klání v Ústí nad Orlicí a Ecce Homo Šternberk byli na    startu ještě v rakouském Rechbergu, slovinské Sevnici a Ilirské Bistrici, italském Trentu a Pedaveně, či na slovenské Babě.

 

Vladimír Konicar se v kategorii 1 pral o titul s dalším Brňanem Lubomírem Vackem na prakticky shodném BMW 2002 TI. Ten se postupně zlepšoval a v druhé půli sezóny si na Babě a v Pedaveně připsal dvě vítězství. Konicar si však prvenství vybojoval pětkrát, zejména na začátku sezóny byl suverénní, a to rozhodlo. Talentovaný Oskar Král bodoval za první místo rovněž pětkrát a celkově vyhrál s velkým odstupem. Oslnivé výkony předvedl zejména na Babě a na osmnáctikilometrové trati Trento – Bondone, kde jel vůbec poprvé. I Petr Tykal celkově zvítězil s velkým náskokem a o prvenství rozhodly dvě porážky nejvážnějšího soupeře, Friedricha Hubera s Lolou T328 SV – na Babě a hlavně nečekaně v italské Pedaveně, kde Rakušan dva závody před koncem mistrovství ztratil i teoretickou šanci na titul.

 

V současné době se už závodní stroje pomalu opět připravují na příští sezónu. „Zahálí“ jen formule Easter MTX 1-03 identická s monopostem Petra Tykala, která letos sloužila jako případný náhradní vůz a s níž byla Kamila Stará FIA vicemistryní Evropy v letech 2005 a 2008. Tato formule je nyní k vidění v Technickém muzeu v Brně na výstavě MASEC aneb 80 let Masarykova okruhu.

 

Teď, v čase mezi koncem uplynulé sezóny a začátkem té příští, odložili jezdci týmu nomexové závodní kombinézy a namísto nich navlékají obleky, aby si mohli splnit tu nejpříjemnější část svých aktivit. V sobotu 20. listopadu převzali trofeje v polském Krakowě za svá umístění v seriálu středoevropské zóny, v pátek 26. listopadu se za své evropské tituly dočkají ocenění od Českého autoklubu (přičemž Petr Tykal o den později v Rakovníku i za vítězství ve formulové kategorii v mistrovství ČR) a také si chystají letenky do italského Milana, kde na slavnostním večeru FIA převezmou plastiky mistra Evropy.

 

 

 

Racing team SK Industrietechnik Modřice