Je to tvrdé, ale musí se to vydržet, říká o práci mechanika na Dakaru J. Čáp 27.12.2010 21:48 - tisková zpráva
Je to tvrdé, ale musí se to vydržet, říká o práci mechanika kamionu Jiří Čáp
Od prvních dakarských vystoupení Martina Macíka figuruje poblíž závodního kamion Liaz nenápadný podsaditý chlapík. Jiří Čáp pamatuje i dobu, kdy se v roce 2002 dávalo dohromady první auto, s nímž si Macík v lednu následujícího roku odbyl dakarskou premiéru. V týmu KM Racing bude Čáp působit i tentokrát v roli nepostradatelného mechanika a řidiče těžké doprovodné liazky.
Svou první Rallye Dakar absolvoval Macík ještě bez doprovodu, ale od roku 2004 ho Čáp, který stejně jako jeho týmový šéf žije v Sedlčanech, doprovází při všech pouštních maratonech. „Naše doprovodné auto nás ještě nikdy nenechalo ve štychu a jedeme s ním i tentokrát. Jednou jsem taky jel sám bez auta. To mě přes den vezli tatrováci a večer jsem makal na Martinově kamionu,“ vzpomíná.
Pro Jirku Čápa nebylo velkým problémem pečovat o kamiony, protože před tím než vstoupil do Macíkovy stáje pracoval v autoservisu. „Automobilový sport byly vždycky můj koníček, fandil jsem tomu a táhlo mě dělat něco takového. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se vzdal všech svých aktivit a věnuju se naplno potřebám týmu. Poznal jsem ale taky, že slávu slíznou hlavně jezdci. Myslím, že ještě asi nikdo z nich nepřiznal, že kdyby jim mechanici nepřipravili auta, neujeli by ani metr,“ pokyvuje hlavou.
Denně zkontroluje celý kamion
Doprovodný kamion opouští při dakarské soutěži bivak každý den úplně poslední z týmu, a tak má jeho posádka na starosti ještě jednu povinnost. „Musíme naložit všechno potřebné, co tam ještě zůstalo, sbalit odpadky do igelitových pytlů. Pak už vyrážíme na přejezd a já řídím celý den. Po takové šestisetkilometrové porci vylezeme z kabiny a děláme na závodním autě kolikrát až do rána. Jsme rádi, když se trochu vyspíme a pak se zase maže dál. Tak to běží dokola každý den po celé dva dakarské týdny s minimem spánku. Je to docela tvrdé, ale nezbývá nic jiného než zatnout zuby. Musí se to prostě vydržet,“ vypráví osmačtyřicetiletý Čáp.
Během noční dakarské směny musí mechanický tým zkontrolovat prakticky celé soutěžní auto. „Nejdřív jdeme po závadách, které nám nahlásí posádka, ale je potřeba ověřit i postřehy, když se něco na chodu kamionu jen nezdá. Musí se lehnout na zem a zjistit, jestli podvozek neutrpěl nějaké šrámy. Je nutné prohlédnout šasi, nápravy, pérování, motor, kabinu, zkontrolovat olej, pneumatiky a spoustu dalších věcí včetně spojů a šroubků. Prohlídka musí být velice podrobná a poctivá, protože jakékoliv přehlédnutí se může krutě vymstít. Dělá se dokud není všechno hotové. Práce mechanika na Rallye Dakar rozhodně není zájezd s cestovní kanceláří nebo procházka růžovým sadem,“ líčí každovečerní zápřah.
Trojici nahradí dva mechanici
Týmová auta zná Jirka Čáp pomalu jako své boty, protože se přímo podílí na jejich stavbě. „Nikdo o našich liazkách nemůže víc vědět,“ usmívá se mechanik, jehož minitým změnil proti poslednímu ročníku podobu. „Místo trojice jedeme ve dvou s tím, že vedle sebe budu mít mladého, ale šikovného nováčka Jakuba Firsta. Už toho u nás v dílně hodně pochytil. Věřím, že nám to ve dvou půjde stejně dobře,“ říká Čáp. „Navíc s námi spolupracuje Honza Bervic. Sice jede v závodní posádce, ale když si odpočine, vždycky přiloží ruku k dílu.“
Při nočních opravách zažil zkušený mechanik už spoustu dramatických okamžiků, které se téměř vždy podařilo vyřešit. „Takovým tvrdým oříškem byla na posledním ročníku oprava nalomené nápravy. Nejhorší, co může nastat, je situace, kdy přijede auto do bivaku a zjistí se, že se už nepohne a nic s ním nejsme schopní udělat. Doufám, že se tentokrát nic takového nestane a kamion, který bude poprvé místo Martina Macíka řídit Vlasta Vildman, se vyhne větším technickým problémům,“ dodává Čáp.
http://www.kmracing.cz/
Debata o Dakaru na ČT4 Sport zde
|