29.12.2010 První závodní den – část 1.

Tak vstáváme až v sedm. Těch pár hodin spánku určitě dost pomohlo. Všichni jsme po cestě napříč Evropou byli dost utahaní a při lehkém pohupování trajektu se pěkně spalo. Docela mě udivuje, že opuštění trajektu není nijak komplikované. Doprovodné kamiony se prakticky hned vydávají na cestu k cíli etapy, u kterého je situován i dnešní bivak. Závodníci se řadí blízko přístaviště a čekají na desátou hodinu dopolední a pak postupně vystartují do spojovací etapy, poté o dvě hodiny později do ostré rychlostní zkoušky. Já a Honzou nastupujeme do připraveného minibusu. Společně s několika kolegy novináři by nás měl dopravit k cíli. Kluci z Baile se připravují také na svoji dnešní šichtu. Je to jejich premiéra za volantem sběrného kamionu a tak jsou snad více nervózní než samotní závodníci. Naše cesty se nyní rozdělují a setkáme se společně večer v bivaku.

Okolo je jiný svět. Musím jen připomenout, že Maroko není Afrika černá, ale arabská. Cestou ven projíždíme předměstími. Hlavní cesty jsou vyasfaltované a ty méně důležité nebo spojovací mezi domy jsou jen udusaná hlína. Všude je vidět spousta lidí, ale nezdá se, že by dělali něco jiného, než posedávali. Další, co nelze přehlédnout, jsou tisíce igelitových pytlíků. Ty jsou rozesety všude okolo, kam je zrovna vítr zafoukal. A mezi několikapatrovými domy se pasou kozy. Je to jasné, jsme v Africe.

Zanedlouho necháváme Nador za sebou a s mizící civilizací ubývá nepořádku okolo cesty. Jedeme podél hor a skrz občasná menší města. Všechna jsou si velmi podobná. Kolem školy nebo jakéhosi náměstí podél hlavní cesty se najednou vykytuje množství lidí.

Poslední takové město je Dabdou. Leží na úpatí 1600 m velkého pohoří zhruba 100 km od Nadoru. Zde se náš řidič trochu domlouvá s policisty, protože nás nechtějí pustit dále. Náš minibus totiž zatím není polepen samolepkami a tak není na první pohled zřejmé, že patříme k závodu. Zastávka uprostřed města nám dovoluje si lépe prohlédnout lidi, kteří se přišli podívat na průjezd závodních speciálů.                                    …pokračování později…

PS:
Omlouvám se za přerušení, ale je 21:40 a my musíme odevzdat materiály k odeslání přes satelit. Zítra pošleme více fotografií a pokračování vyprávění.

PS1:
Jen rychle. Tomáš s Vojtou dojeli první etapu na třetím místě 15 minut za Miklosem Kovacsem z Maďarska a 7 minut za Elisabete Jacinto. Etapa byla velmi rychlá. Zasahoval omezovač rychlosti a byla velmi náročná na navigaci. Více také zítra :-)

Vojta Morávek ml., LRT


Výsledky 1. etapy Africa Eco Race

Výsledky 1. etapy podle francouzských pořadatelů. Berme je jako prozatimní, posádka vozu č. 406 se zatím ve výsledcích neobjevila.

Místo Pilot (st. č. - vůz) Čas (+ztráta)
1. Kovacs M. (400 - Scania) 1h 54' 01"
2. Jacinto E. (401 - Man) + 7' 09"
3. Tomeček T. (402 - Tatra) + 15' 15"
4. Essers N. (403 - Man) + 17' 37"
5. Salvatore M. (405 - Mercedes) + 35' 35"
6. Tielen T. (404 - Man) + 37' 59"
7. Olivier S. (406 - Renault) + ??' ??"

Zdroj: www.africarace.com 

Africa Eco Race - popis 1. etapy
1. etapa
Start: NADOR
Cíl: BORJ BEL FREISSAT
Den: Středa 29. prosince 2010
Spojovačka: 182 km
Speciálka: 150 km
Spojovačka: 0 km
Celkem: 332 km

Tato "krátká" speciálka poskytne účastníkům představu o typických marockých obtížích, ale také představu o filozofii itineráře a typu navigace...

Náš den začíná s tím časovým. Kolem půlnoci jsme na pomezí Německa a Francie a pokud okolo zrovna nechumelí, tak mrzne až praští. Všude, kam až dohlédnou světlomety aut, je sníh. Zatím se nezdá, že by ubýval, ale spíše naopak. Provoz na silnici pomalu řídne, ale naši cestovní rychlost 80 kilometrů za hodinu držíme a moc nezrychlujeme. Podmínky to moc nedovolují. Každou hodinku a půl je přestávka na nějaké pumpě, kde se průběžně kupuje kafe, čokoláda a polévky z automatu a dochází k pravidelné výměně šoférů. Z Kopřivnice se vyjelo před deseti hodinami a odhadovaný příjezd je počítán mezi osmou ranní a tak ...

Vojta Morávek ml., LRT

www.lrt.cz

Zobrazit celou fotogalerii