Aleš Loprais ve dni volna: atmosféra je tu skvělá!

Dakar 2011 se nachýlil do své poloviny, tedy skoro, protože odjeto je šest ze třinácti speciálních zkoušek. Aleš Loprais stále drží nadějné 3. místo celkově.

Arica, město na pomezí Chile a Peru v severní části pusté pouště Atacama, hostí volný den na Dakaru a je zároveń obrátkovým bodem, rallye se bude pohybovat zase směrem k jihu. Etapa před dnem volna bývý tradičně drakonická a nejnak tomu bylo i letos. Ještě uprostřed volného dne je ve výsledkové listině, vydané pořadateli pouze 28 posádek kamionů z 54 na startu, i když většina těch, kdo etapu dokázali dokončit, už jsou jistě na místě. Už jsme informovali, že Aleš dokázal etapu vyhrát o necelé 4 minuty před Kabirovem a o necelých 10 minut před dotírajícím Čaginem.

Jaká byla tedy první vítězná etapa na jihoamerickém Dakaru?


Především krásná, s obrovským množstvím strmých dun opravdu extrémní velikosti. Některými úseky bylo potřeba doslova skákat.

Skákat? To může být nebezpečné…

Je to nepopsatelný pocit, když nevíš, co se skrývá za dunou. Pořadatelé to ale tak chtěli, když některé waypointy, které musíme sbírat, umístili přímo na vrcholcích dun. Někdy není jiné cesty, než vrchol prostě proskočit, a je k tomu potřeba zároveń i notná dávka štěstí…

Jaká je atmosféra na rallye?

Užíváme si to, i když býváme z etap velmi unavení. Atmosféra divácká bývá skvělá každý rok a nám se tu zatím daří, takže je dobrá nálada. Přesto je tu něco tentokrát jiné..

Co?

Zjistili jsme, že nám fandí i soupeři. Kamaz tu vyhrál 24 etap v řadě, prakticky nebyl k poražení. My se s nimi zatím dokážeme honit na předních příčkách i s malým rodinným týmem a mnohem menším zázemím, než mají oni. Soupeřům je to sympatické, cítí, že někdo trochu narušuje tu strnulou hegemonii obrovského týmu, je to neobvyklé, nejen pro ně. Chodí za námi a nabízejí sami pomoc, kdybychom potřebovali. Ať už Pep Vila od de Rooye, manažer Veka týmu Van Putten nebo Jordi Juvanteny. Všem patří dík. Víme, že Rusové jedou opravdovou střelbu, jedou naplno. Poslední dva bivaky měnili přední nápravy. Ale také se snažíme…

Teď máte den volna. Čemu se budete věnovat?

Samozřejmě ho věnujeme údržbě vozu, který toho musel hodně vydržet. Ale budou se dělat běžné věci, vyměníme přední kloubové hřídele, tlumiče, dorazy, zkontrolujeme brzové obložení, vyměníme filtry, olej, vyměníme některé pneumatiky.

Tatra se zatím tedy drží. Jaký z ní máš pocit?

Zatím skvělý, krásně drží a budeme moc rádi, když jí to tak zůstane. Spokojeni jsme s výkonem i jízdními vlastnostmi. Touto cestou chceme poděkovat panu Jozefu Ferenczovi z firmy FRT z Košic. Vyvinul pro naši Tatru fantastické tlumiče, které jedeme od první etapy. Otestovali jsme je v Senici a on nám je připravil přes Vánoce během 14 dní! Díky nim dokážeme držet krok i s Kamazem, který má vyvinuté tlumení na míru u výrobců světově známých značek. Pan Ferencz je opravdu frajer, díky.

A co bude dál?

Ve výsledkové listině jsou před námi dva Kamazy a za námi další dva. Takže nezbývá než bojovat, i když jsme tam jako sami vojáci v poli. Je třeba jet rychle, ale také nepovolovat v koncentraci, vyhnout se chybám a hlavně mít štěstí. Z takové bitvy se neutíká.

Vzhledem k množství posádek, které se teprve snaží dorazit ve dni volna, se pořadatelé rozhodli zkrátit sedmou etapu vypuštěním druhé části speciálky do Antofagasty.


Jiří Vintr
www.loprais.cz

autor je stálým spolupracovníkem naší redakce

Zobrazit celou fotogalerii