:: car.cz :: denní zpravodajství ze světa motorismu

Po dlouhých devíti letech se Pepík Peták s Alenou Benešovou konečně dočkali. Barum rallye 2004 ukončila jejich smolnou serii na této, u nás největší soutěži, kdy se od roku 1995 marně snažili dojet až na cílovou rampu. Až letos nedobytná tvrz padla a nejen to. Příbramská dvojice vyhrála páteční etapu, tři rychlostní zkoušky a celkově si připsala osm evropských bodů za druhé místo. V MMČR je body za šestou příčku vynesly až do absolutní desítky, takže jiné slovo než spokojenost asi není na místě.

Před startem Pepík odmítal zmínky o tom, že by měl patřit k favoritům soutěže ME s poukazem na to, že v okolí Zlína mu pšenka obvykle nekvete. V klidu zůstal i po první etapě, když se po odpadnutí Pedersoliho a po vítězství na Komárovské vložce posunul na čelo ME. Dobře věděl, že to nejtěžší na něj teprve čeká. Dva průjezdy Pindulou a dokonce tři na Trojáku sebou nesou vedle ohromné porce kilometrů i množství příležitostí k defektu, nebo i jezdecké chybičce.

Sobota se také podle očekávání nesla ve znamení útoku dvou polských rychlíků na Petákovu stříbrnou příčku, na kterou jej odsunul hned ráno Simon Jean-Joseph. Pepík s Alenou odrazili i díky dvěma vítězstvím na Slušovické vložce, jak nástup Kuzaje, tak i později Solowowa a druhý den končili na stříbrné příčce ME s náskokem cca. pětadvaceti vteřin právě na Solowowa, od něhož čekali v neděli další zrychlení.

Snad i vzpomínka na minulý rok, kdy odstupovali až v neděli ráno, tedy téměř před koncem, nebo obavy o umístění způsobily, že noc neměl Pepík vůbec klidnou. Jistá nervozita přetrvávala i na prvních dvou vložkách a Solowow díky tomu smazal nejprve devět vteřin a pak dalších pět, takže již téměř dýchal Pepíkovu Peugeotu 306 Maxi na zadní křídlo. Další pokus o snížení ztráty již Polák neustál a tak Pepíka čekal jen souboj se statistikou. Asi nikdo netuší co vše se jemu i Aleně honilo na posledních dvou vložkách hlavou. Jak moc poslouchali každý zvuk a snažili se odhalit něco, co by mohlo ohrozit úspěšný dojezd až do cíle.

Nic se však nepřihodilo a oba šťastně absolvovali všechny předepsané ostré kilometry i závěrečný přejezd z Otrokovické servisní zony do Zlína. Tam sklidili zasloužený potlesk i gratulaci nejen od vítězného Simona Jean-Josepha. „Tak jsme nakonec udělali dobře, že jsme místo Barumky nejeli na dovolenou, jak jsme slibovali. Jednou už to muselo přijít i když ráno jsem měl pocit, že auto řídím ze zadní sedačky. Moc jsem tomu nevěřil,“ řekl Pepík. Alena přidala: „Jsme ohromně šťastní. Letos nám zatím vše vychází a na rozdíl od minulých let máme i kopec štěstí. Oslavu spojíme s narozeninami mého syna, kterému je dnes patnáct roků.“

Dalším důvodem k oslavě může být i zisk titulu mistra republiky ve skupině A o který Pepík také dlouho usiloval a doposud musel vzít zavděk „malým“ titulem ze sprintů. Tohoto úspěchu dosáhli spolu s Alenou s menším Peugeotem 106 Maxi Kit Car v roce 2001. Letos jej má Pepík spolu s Liborem Joskou na dosah také, ale na potvrzení si musíme počkat minimálně na konec příštího týdne, kdy se jede další sprint ve Vyškově. A ještě jedno skvělé umístění visí na dosah v Evropském poháru – Východní zoně. Tam zatím, po druhém místě v Záhřebu a prvním na Bohemii, figurují na prvním místě v tabulce a proto se chystají na závěrečnou soutěž YU Rallye, kde budou vedoucí příčku obhajovat. Vypadá to na pěkně nabitý závěr letošní sezony, kterou již může celý Hroch Rally Team nazývat mistrovskou.