Začínal jste na minibicích. Jak na tato léta vzpomínáte?

Hlavně mně v paměti utkvěl můj první závod. Předtím jsem totiž na motorce seděl asi dvacet minut. Taky jsem třikrát upadl, ale přesto dojel nakonec druhý! Minibiky ovšem považuji za vůbec nejlepší průpravu pro silniční motocykly, podívejte se na Rossiho nebo Capirossiho, ti na nich také dělali první krůčky.


Jak hodnotíte uplynulou sezónu?

Především mně přinesla obrovské zkušenosti. Poprvé jsem seděl na dvěstěpadesátce a jel mistrovství světa. Bylo to hlavně o učení, byl jsem ještě ze všeho vykulený, neznal jsem poměry. V mistrovství Evropy je 5-6 hodně rychlých ve špici, ale ve světě patnáct. Musíte překonat hlavně psychickou bariéru z pocitu, že jedete mezi těmi úplně nejlepšími.


První dva starty v MS a dvě šestnáctá místa. Štvalo vás to hodně?

To víte, že ano. Co ale s tím naděláte?

Máte mezi velkými hvězdami nějaký vzor?

Obdivuji Lorise Capirossiho, pro jeho styl jízdy a dravost. On se ničeho nebojí.

Jaké jsou silné a slabé stránky jezdce Lukáše Peška?

To byste se měli spíše zeptat někoho jiného. Nevadí mně jízda v dešti, říkají, že mám rychlý průjezd zatáčkami. Hodně ještě musím pracovat na schopnosti psychicky se soustředit.


Máte svůj oblíbený okruh?

Spíše mně sedí technické tratě, ale dokážu se přizpůsobit. Nejlepší vzpomínky mám samozřejmě na Phillip Island, kde jsem získal první body do mistrovství světa. Ale líbil by se mně i bez toho, vyhovují mně jeho plynulé zatáčky.

Pro rok 2004 jste se stal členem finského týmu Ajo Motorsport. Víte již některé podrobnosti o vašem budoucím angažmá?

Já tuto stáj dobře znám z jejího účinkování v mistrovství Evropy i světa, stýkal jsem se s jejími lidmi. Vím, že jsou solidní a dobře se s nimi spolupracuje. S komunikací snad nebudu mít problémy, domluvím se anglicky a v nouzi i německy. Sedlat budu hondu, kit je ještě v jednání. V týmu bych měl být jedničkou, parťáka mně bude dělat Joshua Wather, to je šestnáctiletý talentovaný Australan. Nejbližším programem jsou od 18. února týdenní testovací jízdy v Jerezu.

S jakým výsledkem počítáte při první kompletní účasti v seriálu MS?

Rád bych zpočátku dojížděl do patnáctého místa, později do desátého. Chci pravidelně bodovat.


Co ale dělá silniční závodník teď, uprostřed mrazivé zimy?

Denně navštěvuji posilovnu, kterou mám přímo v domě. Speciálně procvičuji zejména svaly předloktí. Jinak také jezdím v hale na minibiku, který mi zapůjčila firma Blata.

Řekněte nám, Lukáši, ještě něco o sobě.

Letos končím studium učebního oboru automechanik, pokud to půjde, budu pokračovat na nástavbě. Zatím závodění a školu zvládám díky individuálnímu studijnímu plánu. No, a záliby? Tak to je fotbal a minibiky.

KDO  je LUKÁŠ Pešek ?

Narozen 22. listopadu 1985 v Praze



1994 1. v mistrovství ČR minibike 40

1995 1. v mistrovství ČR minibike 40

1996 1. v mistrovství ČR minibike 40

1997 1. v mistrovství ČR minibike Junior 40

2. v mistrovství ČR minibike Elite 40

1. v mistrovství Rakouska minibike Elite 40

4. v mistrovství Evropy minibike Elite 40

1998 1. v mistrovství ČR minibike Junior 40

1. v mistrovství ČR minibike Elite 40

1. v mistrovství Rakouska minibike Elite 40

3. v mistrovství Evropy minibike Elite 40

1999 1. v mistrovství Evropy minibike Elite 40

1. v mistrovství ČR minibike Elite 40

2000 2. v mistrovství ČR juniorů třídy do 125 cm3 (Honda)

13. v mistrovství ČR třídy do 125 cm3 (Honda)

2001 2. v mistrovství ČR třídy do 125 cm3 (Honda)

2002 1. v mistrovství ČR třídy do 125 cm3 (Honda)

3. v mistrovství Evropy třídy do 125 cm3 (Honda)

dva starty v mistrovství Německa do 125 cm3 (1. a 2. místo, Honda)

2003 6. v mistrovství Evropy třídy do 250 cm3 (Yamaha)

30. v mistrovství světa třídy do 250 cm3 (Yamaha)



Jeden z nejtalentovanějších českých silničních motocyklových závodníků Lukáš Pešek se narodil 22. listopadu 1985 v Praze, kde také trvale žije. Poprvé uchopil řídítka již ve třech letech (!), když se proháněl na motorce, vlastnoručně vyrobené jeho otcem, bývalým motokrosařem.

Skutečně začal závodit v roce 1994 s minibikem. K sedmi národním titulům přidal v roce 1999 i evropský v kategorii 40 Elite. V sezóně 2000 to již zkoušel s opravdovým motocyklem, byl druhý v mistrovství ČR juniorů ve třídě do 125 cm3 a mezi seniory skončil třináctý. Po právu se stal proto nositelem titulu Talent roku.

Do povědomí fanoušků poprvé pronikl v roce 2001, když během květnového brněnského závodu mezinárodního mistrovství ČR ve třídě do 125 cm3 nečekaně zvítězil. Tento výsledek se mu podařilo zopakovat na stejném okruhu i v srpnu a před mosteckým finále zůstával jediným konkurentem hlavního favorita Matěje Smrže. Lukáš si tajně přál, aby zapršelo a to se mu splnilo. Po dramatickém boji s Igorem Kalábem si dojel pro zlatý věnec, ale Matěji Smržovi stačilo i čtvrté místo k celkovému prvenství. Peškovy výborné výkony neušly pozornosti ani v souvislosti s GP České republiky. Byť tentokrát jako první náhradník na vytouženou divokou kartu nedosáhl, bylo jasné, že napřesrok již bude těžko chybět.



V sezóně 2002 směřovaly Peškovy závodnické aktivity dvěma směry. V mistrovství Evropy na sebe upozornil třetí příčkou ve třídě do 125 cm3 na chorvatském Grobniku u Rijeky. Doma na důvěrně známém mosteckém autodromu pak svedl velký souboj s dnes slavným Švýcarem Thomasem Lüthim. Především v technických pasážích dokázal eliminovat soupeřovu převahu ve výkonu motoru: „Stahoval jsem ho například v retardéru, kde jsem jako jediný neubíral plyn,“ vysvětloval šťastný po svém triumfu. Fantastická forma ho dovedla na dosah evropskému primátu, všechno však zhatila kolize v závěrečném závodě v portugalské Braze. Konečná třetí pozice však i tak byla skvělým úspěchem.

V domácím šampionátu kraloval šestnáctiletý učeň automechanik naprosto suverénně, titul ve „stopětadvacítkách“ si zajistil již s velkým předstihem a od druhého Mikšovského ho dělilo propastných 54 bodů.

Vrcholem dosavadní kariéry Lukáše Peška byl start při MS silničních motocyklů v Brně. Překvapoval již velmi dobrými kvalifikačními časy.

V samotném závodě dovedl postoupit z 30. na 23. místo, ale pak po kontaktu s Italem Angelonim havaroval ve výjezdu ze Stadionu.

Není divu, že přelom let 2002/2003 byl naplněn usilovnými jednáními o možnostech celoročního angažmá v seriálu mistrovství světa. Pešek se objevil v hledáčku několika renomovaných stájí (tovární Malaguti, ADAC Sachsen, Yamaha Kurz), ale nakonec zakotvil v novém týmu Slováka Vladimíra Částky v mistrovství Evropy. Se čtvrtlitrovou yamahou zaujal v předsezónních testech, když zajel rekord okruhu ve španělské Cartageně, a po dvou podnicích zaujímal ve výsledné klasifikaci čtvrté místo.

Zásadní zvrat přineslo zranění Jaroslava Huleše. Vedení týmu Yamaha Kurz si okamžitě vzpomnělo na šikovného mladíka a Lukáš nastoupil do Velké ceny Katalánska. V tréninku byl 22., v závodě sahal po prvních bodech, nakonec proťal cílovou čáru jako šestnáctý. V nizozemském Assenu, kde se současně uskutečnila Evropa i svět, dal přednost kontinentálnímu mistrovství. Vyhrál kvalifikaci (v MS by to stačilo na 11. místo na roštu!), ve vlastním klání o body podlehl jen stájovému kolegovi Japonci Sekigučimu. V ME se svezl ještě v Mostě (opět byl druhý) a přesto, že absolvoval jen čtyři závodní víkendy, objevil se v konečné výsledkové listině na šestém místě.

Protože Hulešovi zraněná ruka stále neumožňovala se posadit na motocykl, dostával Lukáš Pešek další příležitosti. Na Sachsenringu při VC Německa měl smůlu, když se probil z 23. pozice na 16., tj. první nebodovanou. „Zatím chci hlavně sbírat zkušenosti a učit se. Kdybych získal nějaké body, nebylo by to špatné,“ hodnotil sám sebe sebekriticky.

Obrovskou motivaci pro něj opět znamenalo vystoupení při GP na Automotodromu Brno. Trénink pokazil pád těsně před jeho skončením, takže 24. časem nebyl příliš nadšen. V neděli pak udržel Lukáš nervy na uzdě a jako nejlepší z Čechů dojel sedmnáctý: „Chtěl jsem bodovat, proto nemohu být spokojen. Od poloviny závodu ale začal můj motocykl vadnout. Ztratil jsem kontakt se skupinou a už jsem neměl síly na zvrat,“ neskrýval své zklamání.

Po nepovedeném účinkování ve VC Portugalska, kde musel po pádu vzdát ve druhém kole, následovala daleká cesta přes Atlantský oceán. V Rio de Janeiru se propracoval z šesté startovní řady na sedmnácté místo v cíli. Cesta kolem světa pokračovala v japonském Motegi, Velká cena Pacifiku však po defektu pro něj skončila v předposledním kole. Šachovnicovou vlajku neviděl bohužel ani v malajském Sepangu, kde yamaha vypověděla poslušnost již ve čtvrtém okruhu.

Jednou to vyjít muselo. Nadějné vyhlídky v australském Phillip Islandu potvrzovalo již 18. postavení na startu. V dešti se v jedné chvíli ocitl dokonce na devátém místě, výsledná 12. příčka znamenala premiérové body a především zlomení prokletí první patnáctky. Epilog ve španělské Valencii dokončil jako devatenáctý.

Do mistrovství světa 2004 vstupuje Lukáš Pešek jako člen finské stáje Ajo Motorsport ve třídě 125 cm3 a poprvé ho očekává jeho plný program.

AMD Brno