Co říkají jezdci o Pražském sprintu 23.11.2004 09:04 - tisková zpráva
PRAŽSKÝ RALLYSPRINT MEZI JEZDCI
Pro mnoho jezdců byl Pražský rallysprint něčím výjimečným a několik závodních
jezdců si právě v Praze na konci roku vyzkoušelo něco poprvé. Pražský
rallysprint byl také jednou premiérový, přesně před deseti lety. Jak vzpomínají
na Pražský rallysprint někteří jezdci...
Karel Trněný: „Mé vzpomínky na Pražský rallysprint se dají shrnout do jedné
jediné události – poprvé jsem zde usedl do WRC. V tu chvíli jsem poznal co to je
soutěžní vůz. Na Pražský rallysprint nemůžu tedy jinak vzpomínat, než opravdu
dobře.“
Emil Triner: „Měl jsem to štěstí, že jsem absolvoval první ročník. Pak jsem
několik ročníků vynechal, ale teď se snažím Pražský sprint jet každý rok. Loni
jsem si dokonce vyzkoušel, že umím to co Colin McRae. Dělal jsem totiž kolečko
před vjezdem do servisní zóny a to mezi obrubníky, kde bylo místo jen na auto.
Něco podobného předvedl McRae v Austrálii v jedné budově, kde byl prostor
opravdu jen pro to auto. Tenkrát jsem tleskal já Colinovi, byl bych zvědavý,
jestli by loni Colin tleskal mě… Určitě bych chtěl někdy Pražský rallysprint
vyhrát, ale to se mi asi nepovede, i když – nikdy neříkej nikdy.“
Karel Trojan: „Na Pražském rallysprintu jsem jel poprvé ve čtyřkolce.
Startoval jsem s vozem Toyota Celica GT4 a hned ten ročník jsme si vyrobili
problém. Místo na poslední přeskupení jsme jeli hned na Staroměstské náměstí na
vyhlášení, ale v půli cesty jsme si chybu uvědomili. Měli jsme však nějakých
šest minut do „časovky“. Jeli jsme opravdu hodně rychle, po kolejích, kličkovali
jsme mezi auty… Ale stihli jsme to! Ani nevím, v kterém roce jsme startovali v
Praze poprvé, ale jezdíme tam každý rok, i letos pojedeme a to se Škodou Octavií
WRC.“
Katka Trojanová: „V Praze je vždy super a uvolněná atmosféra. Na „Staromáku“,
kde se vyhlašují výsledky, se mi vždycky líbí ty udivené pohledy turistů a vůbec
lidi, kteří nejsou fanouškay rally, když vylezu z auta já. On asi nikdo ženskou
za volantem závoďáka nečeká… A uvolněná atmosféra dokládá i to, že jeden ročník
se nám porouchal vůz, vynechali jsme asi dvě erzety a naskočili do závodu opět
později. To se prostě nikde jinde nestane.“
Milan Dolák: „Spousta nadšených a fandících diváků a příjemná atmosféra, tak
to je Pražský rallysprint. Každý rok je vždycky něčím výjimečný, čili se nikdy
člověk nenudí. Jeden rok jsem vyhrál, aniž bych s tím počítal, o to větší radost
to byla. Letos bych měl jet jako předjezdec s jedním zajímavým vozem.“
Václav Pech jr.: „Když se řekne Pražský Rallysprint, vybaví se mi automaticky
jméno Petr Mihule, tedy ředitel tohoto skvělého závodu. Vezmu to ale
chronologicky: Poprvé jsem tady startoval v roce 1998. Byl to závod, na který v
životě nezapomenu. Tenkrát jsem bojoval s „enkovým“ Subaru o první místo, za
mnou byly takové legendy, jako Emil Triner, Pavel Sibera nebo Milan Dolák. Také
jsem zažil jednu kuriózní krizovku, když jsem jel kus trasy po chodníku. V roce
1999 jsem opět se Subaru Imprezou skončil na skvělém čtvrtém nebo pátém místě.
Rok 2000 byl zakončen opět asi pátým místem. V roce jedna jsem zvítězil s
Focusem WRC před Romanem Krestou o necelou vteřinu a v roce 2002 jsem se opět
honil s Romanem, kdy jsem zvítězil, ale ne už tak těsně. K tomuto ročníku se
také váže mé extempore u Úřadu vlády. Jelikož se startuje na Staroměstském
náměstí a já jsem si potřeboval ulevit, zastavil jsem u jedné budovy před
„Staromákem“ a v jednom tmavém rohu jsem se jal vykonat potřebu. Jenže najednou
přišel člověk, o němž bych nikdy neřekl, že je policistou a ptal se co
pohledávám u Úřadu vlády… Loni jsem si zase vyzkoušel s generálním ředitelem
společnosti Čepro, jaký je smyk v rychlosti kolem 180 km/h. Neodhadl jsem totiž
zahřátí gum, ale vše dopadlo dobře, ovšem na třetí vítězství v řadě za sebou to
nestačilo. I tak je druhé místo dobré. Jsem zvědavý, co mě potká letos.“
Josef Semerád: „Třikrát jsem tu jel jako předjezdec a jako jezdec jsem do
závodu odstartoval předloni, kdy jsem auto „umístil“ pod svodidla a loni jsem
vyhrál třídu. V každém případě je Pražský rallysprint nejprestižnějším závodem v
zemi, i když není započítávám do mistrovství.“
Roman Kresta: „Moje zážitky z Pražského rallysprintu jsou hlavně ovlivněny
tím, že mi vítězství v této šou uniklo několikrát o chloupek. Pražský
rallysprint není však o výhře, ale o pobavení všech, jezdců i diváků. Na to se
ale mnohokrát zapomíná a závodí se na ostří nože, což je, myslím si, škoda.
Někdy si vydělají i policisté. Mám dojem, že v roce 2001 jsem dostal vysokou
pokutu za to, že jsem kolem Národního divadla zahříval pneumatiky nebo jsem
projel křižovatku na oranžovou… Teď už nevím. V každém případě jela policejní
hlídka za mnou a napařila mi opravdu vysokou pokutu.“
Milan Dolák: „Spousta nadšených a fandících diváků a příjemná atmosféra,
tak to je Pražský rallysprint. Každý rok je vždycky něčím výjimečný, čili se
nikdy člověk nenudí. Jeden rok jsem vyhrál, aniž bych s tím počítal, o to větší
radost to byla. Letos bych měl jet jako předjezdec s jedním zajímavým vozem.“
Václav Pech jr.: „Když se řekne Pražský Rallysprint, vybaví se mi automaticky
jméno Petr Mihule, tedy ředitel tohoto skvělého závodu. Vezmu to ale
chronologicky: Poprvé jsem tady startoval v roce 1998. Byl to závod, na který v
životě nezapomenu. Tenkrát jsem bojoval s „enkovým“ Subaru o první místo, za
mnou byly takové legendy, jako Emil Triner, Pavel Sibera nebo Milan Dolák. Také
jsem zažil jednu kuriózní krizovku, když jsem jel kus trasy po chodníku. V roce
1999 jsem opět se Subaru Imprezou skončil na skvělém čtvrtém nebo pátém místě.
Rok 2000 byl zakončen opět asi pátým místem. V roce jedna jsem zvítězil s
Focusem WRC před Romanem Krestou o necelou vteřinu a v roce 2002 jsem se opět
honil s Romanem, kdy jsem zvítězil, ale ne už tak těsně. K tomuto ročníku se
také váže mé extempore u Úřadu vlády. Jelikož se startuje na Staroměstském
náměstí a já jsem si potřeboval ulevit, zastavil jsem u jedné budovy před
„Staromákem“ a v jednom tmavém rohu jsem se jal vykonat potřebu. Jenže najednou
přišel člověk, o němž bych nikdy neřekl, že je policistou a ptal se co
pohledávám u Úřadu vlády… Loni jsem si zase vyzkoušel s generálním ředitelem
společnosti Čepro, jaký je smyk v rychlosti kolem 180 km/h. Neodhadl jsem totiž
zahřátí gum, ale vše dopadlo dobře, ovšem na třetí vítězství v řadě za sebou to
nestačilo. I tak je druhé místo dobré. Jsem zvědavý, co mě potká letos.“
Josef Semerád: „Třikrát jsem tu jel jako předjezdec a jako jezdec jsem do
závodu odstartoval předloni, kdy jsem auto „umístil“ pod svodidla a loni jsem
vyhrál třídu. V každém případě je Pražský rallysprint nejprestižnějším závodem v
zemi, i když není započítávám do mistrovství.“
Roman Kresta: „Moje zážitky z Pražského rallysprintu jsou hlavně ovlivněny
tím, že mi vítězství v této šou uniklo několikrát o chloupek. Pražský
rallysprint není však o výhře, ale o pobavení všech, jezdců i diváků. Na to se
ale mnohokrát zapomíná a závodí se na ostří nože, což je, myslím si, škoda.
Někdy si vydělají i policisté. Mám dojem, že v roce 2001 jsem dostal vysokou
pokutu za to, že jsem kolem Národního divadla zahříval pneumatiky nebo jsem
projel křižovatku na oranžovou… Teď už nevím. V každém případě jela policejní
hlídka za mnou a napařila mi opravdu vysokou pokutu.“
oficiální stránky: www.PrazskyRallysprint.cz
kontakt: info@PrazskyRallysprint.cz
|