Do startu příští sezóny je ještě poměrně daleko. Vraťme se nyní k průběhu té minulé a připomeňme si, jak vyšla jihomoravským  motocyklovým závodníkům  Fillovi, Kalábovi, Mrkývkovi a Rousovi.

Mladý šlapanický jezdec Michal Filla (22 let) se po loňském celkovém třetím místě v MMČR třídy GP 125 pro letošní sezónu rozhodl postoupit o stupínek výše. Dostal nabídku předního českého teamu Jiřího Šrámka pro účast v českém a německém šampionátu a také i v Mistrovství Evropy na Yamaze třídy GP 250. Michalovo vytížení nakonec nebylo takové jak se plánovalo, neboť německý šampionát kategorie GP 250 se vůbec nekonal. I přesto byl zbývající program dosti náročný. Předsezónní cíle resp. představy o umístění do 5. místa v ME byly poněkud vzdálené realitě ovlivněné přivykání si na novou techniku, přesto Michalovo umístění na celkovém 16. místě v ME lze hodnotit pozitivně. V české šampionátu obsadil 3. pozici. Při hodnocení letošního roku je nutno připomenout i Michalovu účast v brněnském závodu MS GP 250 na divokou kartu, kde obsadil 19. místo.

Další brněnský jezdec Igor Kaláb pokračoval ve svém účinkování v týmu Jaroslava Hanusche v kubatuře GP 125. Prioritu měla účast v německém a evropském mistrovství, takže na domácích tratích jsme tohoto špičkového jezdce mohli vidět pouze minimálně. Těmi výjimkami byly závody ME v Mostu a MS v Brně, kterého se Igor již tradičně účastnil na divokou kartu + jedno mostecké vystoupení v národním šampionátu. Přestože "Iga" do letošního roku nevstupoval tak optimisticky naladěn jako v posledních létech, se svými výsledky by ale měl být určitě spokojen - v ME celkově 8. místo a stejné umístění i ve vysoce ceněném německém mistrovství. Při jediné účasti v českém šampionátu zvítězil a zisk 25 bodů znamenal celkově 14. příčku.

Jiří Mrkývka se i letos opět zúčastnil světového šampionátu superbike, kde neúnavně bojoval spíše se svojí technikou než soupeři. Nová Ducati nechtěla plnit vkládané naděje a tak se občas muselo vzít za vděk i výpomocí starého modelu, který Jirkovi sloužil v uplynulých sezónách. I přes tyto potíže se nakonec podařilo po dlouhé době opět získat nějaký ten bodík v MS, což znamenalo celkové 45. místo v šampionátu. V českém mistrovství se Jirkovi vedlo rozhodně lépe - výsledkem bylo získání titulu.

A na závěr to nejlepší - s letošním rokem bude určitě nadmíru spokojen kralický jezdec Radomil Rous. V jarní přípravě na sezónu nebyl v zrovna nejlepší pohodě. Bylo to způsobeno zakoupením nové drahé techniky pro vyniknutí v německém mistrovství, které bylo nakonec těsně před vypuknutím zrušeno. Prioritou se tak stal šampionát evropský a národní. Na domácích tratích si Radomil počínal skvěle a odměnou byl zisk titulu. Výborné výkony ovšem podával i na evropských okruzích, což nakonec znamenalo celkové 5. místo v ME. Na co může být ale "Raduna" nejvíce pyšný, je jeho představení v brněnském závodu MS, kterého se zúčastnil na divokou kartu.

Očekávané umístění na konci výsledkové listiny dostalo díky zapůjčení špičkové Aprilie italského týmu Campetella zcela nečekané dimenze. Radek v kvalifikaci neustále atakoval první desítku, což všechny odborníky šokovalo. Bohužel skvělé kvalifikační představení nebylo doloženo i podobným výsledkem v samotném závodu. Veškeré naděje vzaly za své pádem již ve druhé zátočině.

Vše si Radek ale vynahradil při svém druhém účinkování ve světovém mistrovství, při závěrečném dílu ve Valencii. V již "známém" prostředí týmu Campetella se Radek seznamoval nyní pouze již s okruhem, někdy možná zbytečně až moc důkladně - výsledkem byly 3 pády v trénincích. O to příjemnější pak bylo jeho vystoupení ve  vlastním závodu. Skončil na 15. místě, což pro něj znamenalo historický zisk prvního "světového" bodu.

A nemusel by být poslední, neboť plány pro rok 2004 jsou smělé a velmi nadějné !

Zdeněk Pátek