Posádka TEDOM teamu se bohužel nedostala do cíle slavné rallye Barcelona - Dakar. Přestože byl letošní ročník pro LIAZ jubilejní dvacátý, po závadě na převodovce musela posádka Macík/Fajtl/Spáčil v 7. etapě odstoupit. Rozhodli se převodovku nevyměnit a Martin Macík se dnes myslí, že toto rozhodnutí bylo správné.

Na začátku rallye vám upadla přední světelná rampa. Jak se to stalo a byla tato etapa stejně náročná i na fyzickou kondici?

„Stalo se to tak, že se uklepala. Jakákoliv etapa je náročná na fyzickou kondici. V začátečních etapách to ještě nebylo tak hrozný.“

Co říkal Marek Spáčil?

„On byl již loňský rok v rámci doprovodu, tak to znal a přiznám se, že se zhostil role navigátora velice dobře. Říkal jen, že to mělo trvat déle.“

Pokud jste neměl problémy, dokázal jste jet vyrovnaně se špičkou. Znamená to, že jste již jezdecky na úrovni ostatních?

„Ne, to určitě ne. Já teď úplně nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Každým pádem se člověk musí pořád učit. Tam, kde třeba uberu, tak oni přidají. Ale to není tím, jestli něco umím, ale tím, jestli se bojím nebo nebojím a jestli mám takový pocit, že bych se chtěl zabít a nebo nechtěl.“

Pamatujete si ještě reakce ostatních na vaše odstoupení?

„Tam je to všem jedno. Tam jdete k pořadatelům, řeknete, že jste skončil, podepíšete papír a dělejte si, co chcete.

S převodovkou jste měl potíže již při testech v Maroku. Není pro ní výkon 610 koní neúnosným?

„Asi to tak bude, já to opravdu teď nevím. Myslím si, že až dostaneme auto nazpátek, rozebereme a zkontrolujeme, tak budeme moudřejší. Ale vrátit se to nedá.“

Co jste si pomyslel, když jste ve středu slyšel zlověstné zvuky?

(smích) „Já si těsně přes tím říkal: ´Sakra, snad se nám dneska nic nestane.´ Ono to tak pěkně ubíhalo a už když jsem je slyšel, tak jsem si říkal: ´To snad nemůžeme skončit.´ V hlavě to šrotovalo, jestli vyměnit, nevyměnit, jestli dojedeme, nedojedeme… 150 km jsme jeli na tento převod, tak jsem si říkal, že uvidíme. ´My přece nemůžeme skončit,´ myslel jsem si, když jsme na tom pracovali, telefonovali do Pragovky a řešili další věci… Přijedete do bivaku a tam je pustina. S větrem, prachem, s bordelem, se vším všudy, navíc tam hořelo, tak jsme byli bez jídla. A k tomu jsme se měli rozhodnout, jestli vyměnit převodovku. Je to tak trochu složitější, než se to posuzuje odsud a když to budu někomu vyprávět, tak si to bude představovat, ale kdyby tam byl, tak pochopí, že je to úplně o něčem jiném.“

Naposledy nedojel k Růžovému jezeru žádný český kamion v roce 1997. Jednalo se letos o smůlu, nebo byla soutěž skutečně tak náročná?

„Já si myslím, že smůla. Soutěž je náročná pořád stejně. Maximálně můžete narazit na skálu nebo na nějaký náročný sjezd. Co s týče havárií, tak všichni chtějí vyhrát a jdou za hranice svých možností. (Někteří samozřejmě ne.) A někdo nemá štěstí a pak se stane, co se stane. Je to špatně, ale já jsem třeba viděl na dakaru spoustu havárií a těm lidem se nic nestalo. Je to něco, co je nejnáročnější a nejsložitější. To by bylo špatně, kdyby od toho člověk chtěl, že to bude brnkačka.“

Údajně uvažujete o změně vozu. Kde by skončil liaz a můžeme očekávat auto, se kterým budete bojovat s Lopraisem nebo Tomečkem?

„To rozhodnutí je teď nesmyslné. Nejsem úplně přesvědčen, jestli v tom budu pokračovat, nebo ne. Liazku mám, nechám siji. Každopádně má teď prioritu moje firma, v posledních dvou letech jsem se jí minimálně věnoval a na Dakaru jsem se rozhodl, že se jí budu věnovat plně. Nebudu jezdit ani off-roadové závody, kde budu auto pronajímat, ale s tím jsem počítal už před Dakarem a co se týká dalšího, tak je to otázka sponzorů a dalších lidí… Měl jsem plán, že kdybychom dojeli tento Dakar, tak bych jel ještě jeden a skončil. V této chvíli je to jinak. Buď už ho nepojedu vůbec, nebo pojedu ještě jeden. Jestli ho pojedu za rok nebo až příští nevím. Spíše to vypadá za dva roky.

Pokud jednou skončíte, nebude to pro český motosport škoda?

„Určitě ne, alespoň já mám tento pocit.“ (úsměv)

Pokud byste nejel Dakar, účastnil byste se jiných závodů?

„Teď je to špatná otázka a bude i špatná odpověď, protože je to všechno moc živé. Pakliže bych se pouštěl znova do závodů, tak znova do terénních. Mám myšlenku, že bych začal jezdit cross-country. Ale to není otázka horizontu dvou let, to je na déle. Budu muset připravit auto, homologaci FIA, což je něco jiného než můj jeep. Bylo by to asi Mitsubishi, které je mým sponzorem, ale v této chvíli je to předčasné. Určitě české soutěže cross-country a případně zkusit nějakou baju. Dakar s ním je ale naprosto nereálný.“

Martin Singr