Více než pětiminutová ztráta na RZ4 Strážov vzala posádce Martin Prokop – Petr Gross veškeré naděje na možné vítězství v nabité konkurenci třídy A/1600. V cíli Mogul Šumava Rally se tak musela dvojice týmu Jipocar Racing spokojit s třetí příčkou za Pavlem Valouškem a Josefem Petákem.

Až v polovině února se Martin Prokop svezl s letošní novinkou – speciálem Suzuki Ignis S1600 - na sněhu. Na rakouské Jänner rally či úvodním podniku juniorského šampionátu Rally Monte Carlo se s podobným povrchem téměř nesetkal, takže pro něj byla klatovská soutěž dalším sbíráním zkušeností. Cílem pak potrápit své letošní rivaly Valouška s Petákem. „Určitě jsme chtěli s Pavlem držet krok a čekat s mírným odstupem na jeho zaváhání. Na Pepu jsme si po zkušenostech z Rakouska věřili, což se potvrdilo i na úvodních dvou testech,“ komentoval vyhlídky jihlavský pilot.

V druhé sekci šlo „do tuhého“ a na náročných Boříkovech Valoušek červenobílému ignisu odskočil. Prokop s Grossem si přesto nikým neohrožováni kontrolovali druhou příčku, na RZ4 však po chybě ztratili více než pět minut. „V první třetině vložky, na rychlém asfaltovém úseku na pětku zakončeném velkými brzdami, se mi nepodařilo ignise na hřebících zastavit. Proto jsem alespoň zatáhl ručku a vůz šel bokem do stráně. Při tomto výletu došlo k vyzutí obou pravých pneumatik, takže jsem zanedlouho musel zastavit. Nezbývalo nic jiného než obě kola s Petrem vyměnit, což značilo obrovskou ztrátu a propad na předposlední místo třídy,“ popsal incident Prokop.

Závěr první etapy obstaraly druhé průjezdy trojice vložek a přinesly do jihlavských řad mírný optimismus. Trojice druhých časů ve třídě za Valouškem jim totiž do dlouhého druhého dne dávala alespoň teoretickou naději na zisk bronzového stupínku.

Druhá etapa na Vimpersku je tradičně prubířským kamenem schopností jezdců i připravenosti techniky, její úvod však Martina Prokopa nezastihl ve stoprocentní pohodě. Až s přibývajícími kilometry opět narůstala jeho jistota z úvodu soutěže, což po RZ14 značilo posun na vysněnou třetí příčku za Valouška a Petáka.

„Chtěli jsme zkusit dostat se ve třídě co nejvýše a tomu jsme podřídili vše. I když po pátku jsem nejel zcela optimálně, když se mi hlavou honily vzpomínky na těžkou havárii v roku 2002. Tehdy jsem rovněž nedobrzdil po rychlém náletu a po nárazu do domu jsem skončil v nemocnici,“ vzpomínal jezdec Jipocar Racing.

V cíli Mogul Šumava Rally si jihlavský pilot pochvaloval další výraznou porci kilometrů za volantem stále nového vozu. „Po celou soutěž jsme jeli šotolinové nastavení, tedy výrazně měkší a vyšší než jsem jel na obou předešlých závodech. To pro mě mělo obrovský význam a získané poznatky jsou cenné pro šotolinové rally. Zde je potřeba vždy nalézt ideální rychlost, vyvarovat se zbytečných smyků a Šumava byla v tomto směru výbornou školou,“ řekl k průběhu Martin Prokop, ale zároveň si neodpustil výtku na adresu pořadatelů: „Povrch tratí byl v průběhu seznamovacích jízd mnohem příznivější než při vlastní soutěži. Řadu míst pak pořadatelé těsně před startem posolily. Jelo se proto zbytečně na úzkých pneu s hřeby po asfaltu, čehož sportovní hodnota je nulová a jízda spíše nebezpečná.“

Další program dvojice Jipocar Racing bude jasný v nejbližších dnech, vše bude podřízeno repasi motoru, která je plánována až po Rally d´Italia na Sardinii. Vzhledem k tomuto faktu zváží vedení týmu starty v Okříškách a ve Vsetíně, neboť pro Martina Prokopa má juniorský šampionát jasnou prioritou.

JIPOCAR Racing

http://www.martinprokop.com

Šumava 2005, foto Ivo Nesrovnal	Šumava 2005, foto Ivo Nesrovnal
Šumava 2005, foto Ivo Nesrovnal	Šumava 2005, foto Ivo Nesrovnal
Zobrazit celou fotogalerii