Předzvěstí náročného víkendu byly již po cestě do 1 500 km vzdáleného Magny-Cours 2 defekty naší dodávky.

Vše pokračovalo v 1. volném tréninku, kdy ještě doznívaly bolesti našeho Porsche po závodě v Monze, dolomením hnací hřídele. Auto si tak užilo první jízdu víkendu na odtahovce. Mezi tréninky jsme hřídel přeskládali a jezdci pokračovali v seznamování s tratí.

 Sobotní ráno začalo 1. kvalifikací do závodu. Mauro Casadei, pro tento víkend náš druhý jezdec, zajel kvalifikační čas a úkolem Honzy bylo pokračovat v učení trati. 2. měřený trénink jsme chtěli vyzkoušet nové nastavení auta, jelikož oba jezdci měli stejné potíže s jeho chováním. Nového nastavení si ale moc neužili, jelikož Mauro v druhé kvalifikaci nechtěl jet vůbec a Honza skončil už v 5. kole.

V rychlé zatáčce za cílovou rovinou se ulomil čep a kolo levé zadní poloosy opustilo vozidlo. Po několika provedených hodinách automobil skončil hodně poškozen v záchytné zóně. Kvalifikace byla kvůli nám zastavena, bylo třeba odstranit auto i zbytky dílů. Honza vyvázl bez zranění, pouze s lehkým otřesem.

Zato auto vypadalo hrozivě. Zničené pneu, levý zadní ráfek, rozlomený brzdný kotouč, utržený stabilizátor, rozbilý nárazník, lem, vysypané přední sklo, poškozená karoserie, poničený výfuk… vstupenka na druhou jízdu odtahovkou. V tu chvíli jsme stáli na rozcestí. Bylo potřeba se rozhodnout, zda ukončíme účast a pojedeme domů nebo zkusíme udělat vše pro to, abychom stáli na startu.

Došli jsme k závěru, že z boje neutečeme a uděláme vše pro to, aby auto bylo připraveno do nedělního závodu. Začalo se tedy s opravami. Díky náročné a vyčerpávající práci Dušana, Martina, Pavla a Vaška, která trvala do brzkých ranních hodin, byla dokočena oprava auta. Díky patří také ostatním týmům, které opět ukázaly, že na těchto závodech panuje veliké přátelství a není problém pomoci druhému. Graham Nash Motorsport nám pomohl s geometrií, Proton nám půčil výfuk, který byl sice prasklý, ale tovární tým Chevrolet nám ho svařil.

            Nedělní ráno ukázalo, že nebe bez jediného mráčku bude nadále držet vládu a jedinou ozdobou na něm bude slunce, které mělo mnoho energie. Alespoň 30°C teploty tomu napovídaly. Jako obvykle se začalo v 11,20 hod., závod rozjížděl Honza a hlavní strategií bylo překonat smůlu, která se nám lepila na paty už od Monzy a hlavně dojet do cíle. Bohužel po 20 minutách se obnovila prasklina na opraveném výfukovém svodu. Díky jejímu zvětšování dostávala řídící jednotka od lambdasondy chybné informace a výkon motoru klesal. Pokračovat v závodě se však naštěstí dalo.

Po 50 minutách proběhla první plánovaná zastávka v boxu s výměnou jezdců a dotankováním. Škoda, že jsme si tento pit stop nenaplánovali o 2 kola později, jelikož na trati se objevil safety car a my jsme mohli ušetřit čas. Důležitější ale bylo, že Mauro bezpečně kroužil po trati. Po jeho více než hodinovém působení bylo čas na druhou zastávku. Opět došlo k výměně jezdců, dotankování i výměně pneu. Pak už se nic zvláštního nestalo.

            Závod jsme dokončili na 21. místě absolutně, 10. místě ve skupině GT 2. Je to pro nás veliká odměna za to, co jsme během víkendu prožívali.

Tatry 2005, foto © Pavel Kacerovský	Tatry 2005, foto © Pavel Kacerovský
Tatry 2005, foto © Pavel Kacerovský	Tatry 2005, foto © Pavel Kacerovský
Zobrazit celou fotogalerii