Dne 30.05.2005 jsme díky pochopení tuzemského zastoupení značky Ferrari – společnosti HP-Exclusiv – dostali možnost návštěvy ve výrobním závodě Ferrari přímo v Maranellu.

Maranello - typické italské malé městečko, které se nachází zhruba 20 kilometrů jižně od Modeny. Nepřehlédnutelnou skutečností, se kterou se zde člověk setkává doslova na každém kroku je jméno Ferrari. A to ať už v názvech ulic, ve spoustě obchůdků se suvenýry, které jsou soustředěny hlavně kolem muzea Ferrari nebo v restauracích: Každá správná restaurace v Maranellu je vyzdobena obrázky vozů Ferrari, převažují však fotografie týmu Scuderia Ferrari a většinou jsou na nich připojeny i podpisy Michaela Schumachera, Rubense Barichella, Jeana Todta a dalších.

Samotný areál továrny se nachází na hlavní ulici, která vede napříč městečkem a zabírá dle našeho odhadu tak 40% veškeré rozlohy městečka. Navíc u podél silnice po pravé straně při vjezdu se rozkládá pověstná testovací dráha Fiorano, kde má své futuristicky ztvárněné garáže tým formule 1.

Pro běžného fanouška značky je návštěva továrny prakticky neuskutečnitelná. Do továrny se lze dostat pouze jen jako potenciální nebo stávající zákazník Ferrari a nebo a to byl náš případ, jako novinář.

V příjemné vstupní hale se nás ujala sympatická slečna Alice, která se stala na příští zhruba 2 hodiny naší průvodkyní.

Nejprve jsme v konferenční místnosti absolvovali krátký film od historie Ferrari po současnost, včetně sportovních úspěchů a pak už následovala prohlídky výrobních hal.

Jako první byla v pořadí montážní hala, kde se finalizují vozy. V hale jsou 3 výrobní linky, ze kterých sjíždí každých zhruba 52 minut hotové jedno auto. V současné době linky produkují 3 typy vozů – F430, PanAmericany a Scaglietti a to v různých variantách, včetně kabrioletů a v 5 barvách – červené, žluté, stříbrné, černé a modré. Jen pro vytvoření představy – na novinku ve výrobním programu – Ferrari 430 – vůz s 8 válcovým motorem (vyrábí se i 12. válec) si potenciální zákazník počká zhruba 3 roky, neboť z výrobní linky jich sjíždí pouhých 16 kusů denně.

Celá montáž je z velké části založena na ruční práci – například výroba kožených potahů sedaček, volantů, palubní desky atd. je výhradně ruční práce, kde si zákazník může vybrat nejen barvu kůže, ale i vzdálenosti jednotlivých stehů při prošívání.

Jako zajímavost nám průvodkyně ukázala keramické brzdy, které se dle jejich slov montují do 80% všech objednaných vozů a jejichž cena je 15.000 Euro.

Zhruba 1/3 haly zabírá speciální oddělení, kde se vyrábí speciální modely a limitované série, jako bylo například Ferrari Enzo, kam však návštěvy nemají přístup. Vůbec v celem výrobním areálu panují přísná bezpečnostní opatření a jedno z nich je absolutní zákaz fotografování.

Druhá v pořadí byla motorárna, kde jsme mohli nepatrně nakouknout pod pokličku výroby motorů. Motorárna a montážní hala se nachází ještě v historických halách. Plně automatizovaná lakovna, ve které se lakují nejen vozy Ferrari ale i Maserati, centrum obráběcích strojů, konstrukční kanceláře a aerodynamický tunel  se již nachází v nové supermoderní části areálu, kde jsou budovy ze skla a oceli.

Velmi příjemně a pro našince neuvěřitelně je řešena hala s obráběcími centry – po obvodě haly je nepravidelně a mezi jednotlivými CNC centry rozmístěno asi 20 různých modelů vozů Ferrari zahrnující období od 50 let až po současnost jako takové malé muzeum. Uprostřed celé haly je luxusní konferenční místnost, která je kolem obklopená živými palmami a dalšími tropickými rostlinami. Místnost je určená pro mistra s dělníky. Jako samozřejmost je klimatizace celého objektu.

Jako z jiného světa působí budova, kde mají své sídlo konstrukční týmy. Architekt pojal stavbu jako jakési lehké a vzdušné atrium, které je celé prosklené a na střechách jednotlivých pater jsou cestičky a jezírka s vodou. Toto vše je určeno pro relaxaci a inspiraci zaměstnanců. Když už jsme u těch zaměstnanců – špinavé a zamaštěné „modráky“ – neexistuje. Všichni manuálně pracující zaměstnanci mají slušivé červené (jak jinak) polokošile s logy Ferrari a k tomu pohodlné kalhoty. Management a konstruktéři se pohybují zásadně v oblecích.

Chlouba, na kterou jsou u Ferrari obvzláště pyšní, je nový aerodynamický tunel, umístěný na opačné straně celého areálu u nové vstupní brány, který je v provozu 7 dní v týdnu a to 23 hodin denně. Ta 1 hodina co zbývá do celkových 24 hodin je věnována prevenci a údržbě. Zajímavostí je, že tunel neslouží výhradně jen Ferrari, ale i továrna ho pronajímá i jiným subjektům. V době naší návštěvy zde například testovala svůj motocykl Ducati.

Celá prohlídka člověku připadne poněkud zvláštní, když si uvědomí, že se vlastně

 pohybuje po „fabrice“ ale uličkami mezi jednotlivýma halama se kolem něho prohánějí Ferrari a Maserati které řidiči převážejí z jedné haly do druhé.

Cestou zpátky jsme ještě u vchodu minuli správní budovu, kde sídli management včetně  nejvyššího bosse - Lucy Montezemola a dvě hodiny prohlídky uplynuly jako voda.

Jako „nezbytná“ součást prohlídky (už ale mimo areál závodu a volně přístupné veřejnosti) jsou dvě místa. Přímo naproti továrně se nachází Ferrari store, kde si návštěvník může zakoupit v podstatě libovolnou věc s logem Ferrari – oblečení sportovní i společenské, kravaty, kožené peněženky a pásky, hračky, atd.

Druhým poutním místem, vzdálených od továrny asi 5 minut pohodlné chůze,  je muzeum – Galleria Ferrari, kde je zmapována historie nejen silničních ale i formulových vozů a zájemce si zde může vyzkoušet i jízdu na trenažeru formule 1. Jsou zde vozy od papá Ferrariho přes Nikiho Laudy až po loňský vítězný vůz „Schumiho“ ale i dřevěná konstrukce Ferrari nebo prototyp Mythos a samozřejmě nechybí Enzo . Prohlídka stoji 12 Euro a vzhledem k tomu, ze v muzeu můžete fotografovat dle libosti, doporučuji si nechat dostatek volného času.

Zobrazit celou fotogalerii