Když se Bohumír Svoboda, mechanik Karla Trněného, vracel před časem ze slovenského Púchova, vezl v doprovodném autobusu vedle WRC i další, tentokrát menší poklad. Tím pokladem byly nové slicky Matador, určené pro jeho Škodu 1000 MB s níž třetí rok závodí v ČMPR. Již se nemohl dočkat až si svého veterána vyzkouší na uzavřené trati. Ta chvíle přišla minulý víkend v Prachaticích a podle svých slov i díky těmto pneumatikám absolvoval svou nejlepší soutěž.

Bohumír Svoboda začínal svou kariéru mechanika a jezdce na minikárách a v bikrosu. Později jsme jej mohli vidět jako mechanika u Marcela Tučka a Dana Balcara v rallye a také u Jana Marečka při autokrosu. V posledních letech patří neodmyslitelně do meclovského Profiko Rallye Teamu, kde se podílel již na stavbě Karlovy první felicie, pak subaru a nakonec i octavií WRC.

Jako každý správný mechanik čekal na svou příležitost k pořádnému závodnímu svezení. Ta přišla před třemi lety, kdy koupil nádherně zachovalou Škodu 1000 MB a s partou kamarádů jí přestavěl do soutěžní verze. Vzhledem k tomu, že nejen Bohumír, ale i jeho spolujezdec Radek Jakl, dávají přednost delším rychlostním zkouškám a dvoudenním soutěžím, bylo jasné že závody historiků v rámci MČR v rallysprintech nebudou tím pravým. Naštěstí nově vznikající ČMPR nabízel právě to, co hledali.

 „Poprvé jsem si zkusil před třemi roky u nás slalom na Koráb, kousek od Kdyně, ale to bylo moc krátké svezení. ČMPR nabízí to, co jsem hledal. Za relativně nízké startovné, najedeme spoustu kilometrů a máme čas si jízdu užít. Délky erzet se nebojím. Naše auto je sice veterán, ale při dobré přípravě nemá s dlouhými erzetami vážné potíže,“ vysvětluje Svoboda, proč zvolil pohárové soutěžení.

V Prachaticích jej však „litřík“ pořádně vypekl. Na třetí rychlostní zkoušce prasklo plynové lanko což, jak mnozí vědí, je bolístka těchto verzí škodovek. Bohumír s Radkem si dokázali poradit po svém: „Natahovat nové lanko by stálo moc času a v autě jsme ho samozřejmě ani neměli, tak jsem v motoru nastavil plný plyn a před zatáčkami jsem rychlost reguloval vypínáním klíčku a brzdami,“ vysvětlil řidič modrého embéčka ztrátu téměř tří minut. Souboj s Františkem Šímou a Tomášem Bělohradským tak byl rozhodnut hned na začátku soutěže.

Bohumír s Radkem se však nevzdali a v sobotu bojovali jako lvi. Konečně si mohli dokonale vychutnat jízdu na nových matadorech a tři rychlostní zkoušky ve své třídě vyhráli.

 „Prachatickou soutěž a třetí místo hodnotím jako náš největší úspěch. Ještě větší radost než ze třetího místa, ostatně více nás ani nestartovalo, mám z toho jak jsme jeli. Dokázali jsme jet vyrovnaně s Františkem Šímou a několikrát jsme ho dokázali porazit. Od druhého Tomáše Bělohradského nás nakonec dělilo jen patnáct vteřin. I přes to zdržení na začátku jsme si moc pěkně zazávodili,“ řekl v cíli jezdec, který dělí svůj volný čas mezi rodinu s devatenáctiměsíční dcerkou Terezkou, Profiko Rally Team a přípravu octavií WRC a svou garáž, kde naopak pracuje na další přípravě svého modrého skvostu.

Milan Hauer