Spolujezdec Marcuse Grönholma zažil kromě skvělé jízdy svého krajana na domácí půdě ještě další dimenzi úspěchu v rallye sportu - velkou bolest. Ohlíží se za důležitým vítězstvím ve Finsku a pohlíží kupředu k dalšímu podniku - ADAC Rally, která se pojede na německém asfaltu.

Finská rallye je plná skoků. Čím si vysvětluješ, že právě ten na RZ5 dělal posádkám takové problémy?
"Byla to nová rychlostní zkouška, kterou jsme nikdy předtím nejeli na čas. Ani pro specialisty, jakými s Marcusem jsme, není možné při běžném tempu seznamovacích jízd odhadnout, jak se na takovém horizontu bude auto chovat v rychlosti kolem 170 km/h. U tohoto skoku byla na dopadu prohlubeň a bylo to velmi bolestivé přistání zejména pro moje záda a žebra. Stejný problém měl i Daniel Elena a spolujezdec Sebastiana Lindholma Tomi Tuominen, který na tom byl tak špatně, že nemohl nastoupit do druhé etapy. Třetí 307 WRC tak musela odstoupit."

Zdá se, že spolujezdci jsou v takovýchto případech v mnohem větším nebezpečí než jezdci...
"Jezdci sledují očima trať před sebou a také jim v okamžiku nárazu slouží volant jako opora. Při takové rychlosti, jakou jsme jeli, má spolujezdec jen velmi málo času, aby zvedl oči od svého rozpisu. Je to nějaký šestý smysl, který vám říká, kde na rychlostní zkoušce zrovna jste. Cítíte, že se auto zvedne, ale nevíte, jak vysoko letí a jak dlouhý skok bude. Výjimečně tvrdé přistání vás tedy může překvapit."

Byl jsi dost otřesený...
"Když se to stalo, mohl jsem sice dál číst rozpis, ale vyrazil jsem si dech a nemohl jsem mluvit. Jenom příležitostně jsem sebral síly a zavolal na Marcuse před těmi nejnebezpečnějšími zatáčkami. Člověk je velmi nervózní z toho, že nemůže pomoci svému jezdci. Za cílem erzety jsem se ještě nemohl zorientovat ani na přejezdu. Marcus se mě pořád ptal, jestli nemá zastavit, ale necítil jsem se zase tak zle, abychom nemohli pokračovat..."

To chtělo pořádnou dávku odvahy...
"V okamžiku, kdy se to stane, je bolest něčím, co se dá zvládnout. Horší je vědomí, že další špatný doskok může stav ještě zhoršit. V servisu mi dal doktor nějaké prášky proti bolesti a ujal se mě fyzioterapeut, takže jsem byl nakonec schopen opět normálně chodit a dýchat. To mě uklidnilo a pak už jsem tolik netrpěl."

Pomohla ti vidina možného vítězství k lepšímu překonání bolesti?
"Určitě ano, ale taková věc nemá vliv na vnímání reality. Když jsme dojeli do servisu po RZ6, na rovinu jsme si s Marcusem popovídali a bylo nám jasné, že bychom dále nepokračovali, kdyby bylo moje zdraví v ohrožení. Probrali jsme s lékařským týmem přesnou diagnózu. Moje svaly a nervová zakončení byly pohmožděny a to mi způsobovalo tu bolest. Páteř ale nebyla v jakémkoli nebezpečí a nehrozilo žádné trvalé poškození. Jak Marcus, tak Jean-Pierre Nicolas nechali rozhodnutí na mně. Chtěl jsem pokračovat dál, ale vyžadovalo to velkou dávku sebezapření. Teprve potom mi vidina vítězství a hecování fanoušků dávalo velkou morální podporu."

Kdy jsi začal věřit tomu, že vítězství je reálné?
"V pátek večer, když jsme viděli, že jsme schopni držet krok se Sebastienem Loebem i přesto, že jsem se ještě necítil úplně dobře. Druhý den jel Marcus dostatečně rychle, aby nám vítězství neuteklo, ale zároveň na horizontech přibržďoval, abych byl co nejméně vystavován nárazům. Jsme švagři, takže předpokládám, že na mě proto myslel - i když měl i další dobrý důvod aby si mě udržoval v dobré kondici až do cíle!"

Německá rallye je asfaltový podnik. V čem je největší rozdíl pro spolujezdce mezi šotolinou a asfaltem?
"Psaní rozpisů je úplně stejné, ale jinak jsou to velmi odlišné závody. Při šotolinové soutěži je více času mezi zatáčkami, ale na asfaltu je vše rychlejší. Mnohem rychleji se přibližují, auto tvrději akceleruje a brzdné dráhy jsou podstatně kratší. Čtení rozpisů musí být také v mnohem rychlejším tempu."

Marcus byl většinou na asfaltech velmi rychlý. Kdy přijde jeho vítězství na tomto povrchu?
"Podle mě je Marcus schopen být stejně rychlý na asfaltu jako na šotolině. Na čistě asfaltových podnicích, jako je Monte Carlo, Korsika a Katalánsko, pracuje veškerá zkušenost, o které jsem mluvil v souvislosti s Finskem, přesně opačně - tedy proti nám. Muselo by se sejít hodně příznivých okolností, abychom letos na asfaltu vyhráli. Na německé rallye jsou tři velmi rozdílné typy povrchů - úzké cesty mezi vinicemi, betonové silnice ve vojenském prostoru a rychlé asfaltky v Sársku. Většinou se nám tam dařilo a na dobrý výsledek bychom tu mohli mít. Zvláště, pokud by se jelo za špatného počasí, které by lépe vyhovovalo našim pneumatikám Pirelli."

Jean Claude Lefebvre, Peugeot Sport Communication,

PR

Vzpomínka na DEUTSCHLAND 2004 od Radka Rochelta	Vzpomínka na DEUTSCHLAND 2004 od Radka Rochelta
Vzpomínka na DEUTSCHLAND 2004 od Radka Rochelta	Vzpomínka na DEUTSCHLAND 2004 od Radka Rochelta
Zobrazit celou fotogalerii