V závěrečném šestihodinovém závodě, kterým byl oficiálně ukončen letošní ročník Mezinárodního mistrovství ČR v závodech automobilů na okruzích, se Bohemia Racing Team předvedl v tom nejlepším světle. Posádka Maděryč, Rosina jr., Kostka a Páral na AUDI A4 ST skončila šestá celkově a první ve třídě do 2000 ccm. Dvojice Gottwald a Paasonen dovedla pohárovou Škodu Octavia do cíle na celkovém dvacátém místě a desátá ve třídě.

Už měřené tréninky naznačily, že  závod by se mohl odvíjet v podobném duchu, ale jeho konečné výsledky byly mnohem lepší, než očekávání. Po kvalifikacích byla totiž octavia až dvacátá sedmá a AUDI patřil celkově desátý čas.

Náročný šestihodinový maratón rozjížděl mladý Rosina, po něm přišel na řadu Maděryč, další půldruhou hodinu pak kroužil po brněnské trati Kostka a už za tmy pak závod dojel „noční jezdec“ Páral. Vlastně u všech dvaačtyřiceti zúčastněných posádek se dal vypozorovat mnohem klidnější jízdní styl podřízený především výdrži techniky. Přesto nebyla nouze o zajímavé a mnohdy i dramatické momenty.

„V  jedné chvíli to bylo hodně na hraně,“ líčil Milan Maděryč. „Zhruba ve třetině mého časového úseku jsem dojel jedno ze silných porsche pilotované rakouským jezdcem, kterému jsem dával tak dvě vteřiny na kolo. Nechtěl mě pustit před sebe, tak jsem si v nájezdu na Stadion najel hodně zprava, zvolil jsem vnější stopu a tou jsem přes něj chtěl jít. Když jsem byl předním kolem na úrovni jeho zadního, tak udělal nějaký podivný manévr, možná dostal smyk při brždění a byl z toho byl střet.

Ta veliká rána mi vyloženě vyrazila volant z ruky. Měl jsem pochopitelně  trochu problémy s autem, ale zvládl jsem je a udržel jsem se na trati. Bál jsem se hlavně, aby nebylo poškozené řízení, protože takovou závadu bychom jen těžko odstraňovali. Naštěstí se ale vůbec nic nestalo a všechno fungovalo bez problémů dál,“ řekl Maděryč. „Taky musím pochválit motor, protože v jedné chvilce jsem byl možná trochu méně soustředěný a přetočil jsem ho. Kdyby tu hodnotu viděli technici z AUDI, zapsali by ji do Guinessovy knihy rekordů, ale agregát ji přežil bez následků a dokonale pracoval až do konce šestihodinovky,“ doplnil Maděryč.

Velkou roli každopádně hrála strategie při střídání jezdců, přezouvání a tankování paliva, především v soubojích posádek s výkonově vyrovnanými vozy, či přímých konkurentů v jednotlivých objemových třídách. U Bohemia Racing Teamu běželo všechno naprosto bezchybně a i tento fakt nakonec podle všeho přispěl ke konečnému umístění.

Pohárová octavia byla v jisté nevýhodě oproti konkurenčním vozům v kubatuře „dvoulitrů“. Technický předpis pro pohár hlavně nepočítá s dlouhými závody a tak pro ně například nejsou dimenzovány relativně úzké pláště. Jirka Gottwald a Jani Paasonen, kteří se v závodě pravidelně střídali, tedy museli poměrně často jezdit přezouvat. Diváci  na Masarykově okruhu byli mimo jiné i svědky výletu do kačírku, který potkal Gottwalda, ale jezdec se zase vrátil do boje a vzniklou ztrátu opět dokázal srovnat.

Trochu složitější byl moment, kdy praskl kloub na táhle řazení a Gottwald musel do boxů mimo plán. Naprosto dokonale fungující tým mechaniků si však dokázal poradit i s neplánovanou závadou a po několika minutách mohl Jiří znovu vyrazit na trať.  „Lhal bych, kdybych tvrdil, že nejsem po šestihodinovce unavený, ale bylo to hodně dobré. Především se ukázalo, že octavia  takový závod může jet bez problémů a že ho vydrží, i když to je pohárové auto jen pro krátké závody. Museli jsme předělat nádrž a změnili jsme tak těžiště auta k horšímu, ale nakonec to fungovalo, i když pomaleji,“ zhodnotil závod Jiří Gottwald.

„Únava? Moje hodinky mi říkají, že do postele  půjdu až tak kolem půlnoci, takže nějak zvlášť unavený nejsem, vtipkoval Jani Paasonen. „Byla to každopádně zase úplně nová a úplně jiná zkušenost,. Líbilo se mi to a doufám, že se to zase někdy povede,“ dodal finský jezdec.

„Byla to hodně náročná sezóna,“ řekl pak v sobotu v noci týmový manažer Petr Najman. „Jeli jsme mnohem víc závodů, než v předchozích letech, byly i situace, kdy půlka týmu byla na jednom místě a druhá o tisíc kilometrů dál. Ale zvládli jsme to. Štefan je mistr republiky, Milan je druhý. Rozhodně je jasné, že se nemáme za co stydět,“ doplnil.

Slovo si nakonec vzal ještě Milan Maděryč a poukázal na neukončený stav domácího šampionátu. „Záhadou pro mě zůstává důvod proč brněnští pořadatelé na závěr dekorování vítězů neudělali ještě vyhlášení mistrů. Byl to takový políček do tváře  týmů, které celou sezónu jezdí, investují skutečně veliké peníze a snaží se být profesionály ve všem všudy.

Naproti tomu jsou tady pořadatelé, pro které je dojezd šestihodinovky jedině vítaným ukončením pracovní směny a nic dalšího už je nezajímá. Byla to ostuda a pro mě zůstalo mistrovství neukončené,“ dodal.

V následujících dnech, týdnech a měsících členům Bohemia Racing Teamu nuda jistě nehrozí. V týmovém kalendáři jsou na podzim plánovány ještě prezentační dny, předváděcí jízdy a mnoho dalších akcí. Jakmile se ale zjara opět roztočí soukolí republikového mistrovství, BRT při té příležitosti chybět nebude…

(10.10. 2005)

Zobrazit celou fotogalerii