„Měl jsem jenom tři piva. Nechám auto před hospodou a někdo mi ho ukradne. Domů to mám jenom kousek a cestu znám nazpaměť. Na panáka mě přemluvili kamarádi, já jsem pít nechtěl.“ Takové a mnoho dalších argumentů si dovede člověk vymyslet, aby obhájil svůj úmysl sednout za volant i pod vlivem alkoholu. Lepší by ovšem bylo položit si otázku: „Co všechno jsem ochoten riskovat pro skleničku alkoholu?“

Praha, 11. prosince 2003 - Zhoubný vliv alkoholu na kvalitu řízení nezpochybňuje snad nikdo: snížená schopnost soustředění, reakcí, zhoršený postřeh, špatná orientace a zároveň rostoucí sebedůvěra a bezohlednost. Přes tato všeobecně známá fakta se po silnicích pohybuje neúnosné množství lidí, kteří řídí pod vlivem alkoholu a starají se o zprávy do černé kroniky typu: „Tři mladí lidé zabití na tramvajovém ostrůvku v Plzni“, „Opilý řidič smetl na přechodu maminku s kočárkem“ a mnoho dalších. V loňském roce zahynulo v důsledku nehod pod vlivem alkoholu celkem 136 lidí.

„Asi nejsmutnější případ jsem zažil před pěti lety, kdy jsem byl na místě nehody na Berounsku. Z diskotéky se vracelo šest mladých lidí starým žigulíkem. Šestý seděl ve „třetí třídě“, tedy v nákladovém prostoru combi. Řidič nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Vidět pět mrtvých dvacetiletých lidí (s těžkým šokem přežil jen jeden) byl zážitek, na který do smrti nezapomenu,“ říká major Stanislav Huml, vedoucí středočeské dopravní policie. I v tomto případě hrál hlavní roli alkohol.

Statistiky dokazují, že nehody pod vlivem alkoholu mají daleko závažnější následky než jiné druhy nehod – úmrtnost je v takových případech dvojnásobná.

Pokud má viník to štěstí, že nehodu přežije, musí počítat s přísným trestem. „Alkohol je chápán jako přitěžující okolnost. Stává se, že za stejný následek řidič střízlivý odchází od soudu s podmínkou, řidič opilý s trestem nepodmíněným a delším. Dalším následkem je náhrada škody. Pojišťovna za opilce nemusí plnit,“ upozorňuje major Huml.

„Za nehodu spáchanou pod vlivem alkoholu při níž došlo k těžkému ublížení na zdraví nebo smrti více osob (nejméně 3 osoby), pak přichází v úvahu maximální trestní sazba. Tedy trest odnětí svobody na tři léta až deset let,“ vysvětluje advokát Mgr. Milan Bureš. Potrestány mohou být i osoby, které pachateli před jízdou alkohol podávali nebo prodávali. „Tuto skutečnost si uvědomuje velice málo lidí, ale riziko trestního stíhání zde v každém případě je. Dále může být trestně stíháno i předání řízení opilému což také hodně lidí neví,“ podotýká Milan Bureš.

V evropské kultuře a v České republice zejména, je alkohol naprosto běžnou a neodmyslitelnou součástí společenského života. „Pít alkohol je v některých zemích společensky tolerovaným chováním a pak samozřejmě ta samá kultura vytváří malý tlak, aby se obyčejný člověk v alkoholu omezoval kvůli takové banalitě, jako je řízení. Vždyť z hospody je člověk doma za chvilku a to se nemůže nic stát,“ vysvětluje psycholog Petr Goldmann z Bohnické psychiatrické léčebny.

Mnoho řidičů si myslí, že mohou odmítnout dechovou nebo krevní zkoušku na přítomnost alkoholu. To samozřejmě mohou, ale postih za odmítnutí zkoušky je tak vysoký, že téměř odpovídá trestům stanoveným v trestním zákoně. Opilec, který zavinil nehodu a z místa činu uprchl, aby mohl do rána vystřízlivět, také nemá zdaleka vyhráno. „Existují postupy jak dokázat, že řidič byl pod vlivem alkoholu. Tím mám namysli případné výpovědi svědků. Příslušní soudní znalci jsou schopni na základě poskytnutých informací stanovit minimální množství alkoholu v krvi řidiče v době dopravní nehody,“ dodává advokát Milan Bureš.

Řízení pod vlivem alkoholu odsuzuje většina společnosti a tresty jsou velice citelné. Alkohol je ale přesto na našich silnicích stále přítomen. Vysvětlení je třeba hledat přímo u kořenů, u chování a zodpovědnosti každého jedince. „Pro většinu řidičů je téměř nepřijatelná myšlenka, že by oni sami mohli udělat při jízdě nějakou chybu. A kde není náhled možného zavinění dopravní nehody, zranění nebo smrti, tam zpravidla chybí reálné posouzení úrovně vlastních řidičských dovedností. Kde je nekritičnost k sobě samému, tam se i snáze poruší předpisy a někdy i zákon zakazující řídit s alkoholem nebo drogou,“ uzavírá dopravní psycholog Jiří Sedlic.


Vliv alkoholu na řidiče:

Hladina alkoholu v krvi Projevy ovlivnění ve vztahu k řízení motorového vozidla 0,2 až 0,5 promile Prokazatelné zhoršení schopnosti řídit. Tendence riskovat, nepřiměřená sebedůvěra, zhoršená schopnost rozeznat pohybující se světla. Horší odhad vzdálenosti. Velmi nebezpečné je to, že si takto alkoholem ovlivněný řidič neuvědomuje svůj stav a naopak má sklon se přeceňovat.

0,5až 0,8 promile Viz výše, navíc pronikavě prodloužený reakční čas (zhoršený postřeh). Dále roste přeceňování vlastních schopností, oči se obtížně přizpůsobují přechodu ze světla do tmy a naopak, horší vnímání barev (červená!). Zhoršená schopnost soustředění. Poruchy rovnováhy (motocyklisté a cyklisté!). Dále se zhoršuje odhad vzdálenosti.

0,8 až 1,2 promile Viz výše, navíc se zhoršuje schopnost vnímat okraje zorného pole (tzv. tunelové vidění), další zhoršování soustředění, je ještě více prodloužen reakční čas, roste bezohlednost při řízení.

Přes 1,2 promile Viz výše. Takový řidič představuje pro sebe i okolí obrovské riziko. Nadále se zhoršují poruchy soustředění, reakční čas, rovnováha i nekritičnost. Často i špatná orientace. I velmi zkušený řidič se v tomto stavu může dopustit hrubých chyb jako je sešlápnutí plynu místo brzdy.

Kocovina, kdy alkohol už z krve vymizel Vyšší riziko spánku, nevolnosti a dalších tělesných a duševních obtíží, které odvádějí pozornost řidiče, krátkodobá ztráta vědomí v důsledku hypoglykémie (poklesu krevního cukru). Zhoršení některých nemocí, což může ovlivnit schopnost bezpečně řídit (např. vysoký krevní tlak, cukrovka, nemoci trávicího systému, epilepsie).


tisk info