Další - předešlé díly  zde 

Perth, začátek a konec cesty kolem Austrálie. / 5.12.05 /

Dnešní den je zasvěcený přípravě tatřičky na nalodění a dojednávání přepravy do Evropy. Mário s Ivanem a Petrem odjeli do přístavu a zbývající tři členové expedice se dali do vyklízení tatřičky. Neuvěřitelné hromady věcí se nám podařily vytvořit z věcí z tatřičky. Každému jsme udělali jeho hromadu a ze společných jsme vystavěli pyramidu.

Nedalo se ani věřit tomu, jaké krámy jsme cestou nasbírali. Hřeby do pražců, kus kolejnice, sklenice s hlínou, kameny, kytky, klika, blinkr a značka ze starého auta, plechovka od piva, kus větve i odprýsknutý lak z lodě. Hodně dalších věcí jsme dělili na hromady co si vezmeme s sebou do letadla a které naložíme do tatřičky.

Míra vytáhl ze své hromady bumerang.

  „Kam s ním“, filozofuje a docela si před Jendou naběhl.

  „Klidně ho hoď přes plot, on se ti vrátí“.

 Některé osobní věci putovaly rovnou do popelnice abychom nemuseli vyhodit všechny nasbírané krámy a rychle jsme plnili popelnici, abychom stihli svoz odpadu. Naštěstí se odvoz konal až před polednem a popelnice hodně přetékala, když popeláři přijeli.

  My jsme na ně koukali jako trubky.Žádná osádka tří lidí na jeden popelářský vůz, ale pouze řidič, který najel k popelnici, vysunula se ruka která uchopila popelnici a vyprázdnila ji. Celou ulici měl jeden popelářský vůz pouze s řidičem za chvilku hotovou a kam se hrabou naše firmy likvidující odpad.

S popelářským vozem zmizely za rohem již těžko použitelné pantofle v kterých jsem prošel celou Austrálii, lezl v nich po stromech a skalách a také k hadům do buše. Vysoké boty jsem ani nerozbalil a skončily nepoužité také v popelnici. S hodně dalšími užitečnými ale už dál nepoužitelnými věcmi jsme se rozloučili ale vzpomínky z Austrálie jsme si nechali v sobě.

  „Všechny hadry mi naházejte na hromadu“, zavelel Míra.

   Špinavé osobní prádlo rozdělil na tmavé a světlé a jako bývalý starý mládenec nerozmazlený péčí manželky je hodil do pračky protože jediný znal její ovládání.

  „Čuňata, všechnu špínu byste vezli domů“.

 Když jsme je věšeli na sušák, stěžuji si že mám moc prádla. Jenda koukl na sušák, specielně na dvě deky na přikrytí v letadle co jsme si půjčili a povídá.

  „To se nediv když pereš i aerolinkám“.

  „Musím jim je vrátit vyprané aby nás nepomluvili“.

  Po třetí hodině se vrátili ostatní z přístavu a oznámili velice příjemnou věc. Podařilo se jim sehnat dopravu do Evropy za 4600,- USD, což je výrazně příznivější cena než jsme přepravili tatřičku do Austrálie i proti prvním informacím na cestu zpátky. Povedlo se totiž do kontejneru dát dvě zakázky. Doufejme že se nic nezmění a nepřipočítají nám k tomu i velikost bot. Dnes večer bychom měli dostat informaci kdy máme přistavit tatřičku.

  Tu jsme mezitím vyčistili a když si kluci přebrali svoje věci, mohli jsme všechno naskládat dovnitř. Prý se další bedna přibalovat nebude jako v Hamburku a můžeme vše naskládat pod postele. Další úpravy jako sundání rezerv, žebříku na střeše, zpětných zrcadel a podobně budeme dělat až při nakládání do kontejneru. To už přišla práva, že ráno v půl desáté má být tatřička v přístavu ve Freemantlu.

Jenda sedl jen tak cvičně za volant a zkusil nastartovat. Tatra chytla na první škrtnutí a nás málem trefil šlak. Buď je to poslední záchvěv před smrtí nebo si z nás poslední dny dělala srandu.

(KONEC)

Expedice Austrálie 2005, západ slunce	Expedice Austrálie 2005, Údolí malých palem
Expedice Austrálie 2005, Tygří hory	Expedice Austrálie 2005, národní park
Zobrazit celou fotogalerii